Politologie (Mgr.)
Proč zvolit studijní program
Politologie?
Zajímají vás politické vědy a rádi byste si v nich prohloubili své znalosti a dovednosti? Začněte studovat magisterský studijní program Politologie.
Získáte znalosti stranických systémů a modelů demokracie a seznámíte se s problematikou politické sociologie, globalizace a občanské společnosti.
Profil absolventa
Tento studijní program je určen studentům, kteří svou kariérní budoucnost vidí na pozici vedoucího organizačního pracovníka ve struktuře politické strany, hnutí, zájmové či nátlakové skupiny nebo jiné neziskové organizace.
Uplatnění
Co budete umět
Prezenční / kombinovaná forma studia
Podmínky přijímacího řízení
Studium je zakončeno státní závěrečnou zkouškou, která se skládá z obhajoby diplomové práce a ústní zkoušky ze stanovených předmětů.
Parametry programu
Praha (prezenční/kombinované)
Praha 42 800 Kč (možnost rozložení školného na měsíční platby bez navýšení)
Motivační dopis, nebo individuální motivační pohovor (našim absolventům stačí pouze přihláška)
29. 9. 2025
Spisová služba v kontextu eGovernmentu
Specializace a zaměření
Absolvování předmětů potřebných k získání certifikátu se započítává do volitelných předmětů a student za jejich splnění vedle certifikátu získá 8 kreditů.
Prof. PhDr. Karel B. Müller, Ph.D.
Průvodce studiem
Předmět si klade za cíl uvést studenty do problému politické reprezentace v demokratických systémech, včetně vybudování znalosti vybrané klasické literatury na toto téma. Zároveň si předmět klade za cil poskytnout studentům nápady k vlastnímu výzkumu a k diplomovým pracím na toto téma. Předmět se bude zabývat hlavními přístupy ke studiu politické reprezentace a věnovat zvláštní pozornost několika tématům která jsou dnes obzvláště aktuální: role politických stran v reprezentaci, deskriptivní reprezentace, genderová reprezentace, a reprezentace v byrokracii. V předmětu se též krátce dotkneme některým současným demokratickým inovacím. Toho všeho bude dosaženo seminárními diskusemi k zadané literatuře a využitím velké části učebního casu k prezentaci nápadů na výzkumná témata a výměně názorů na ně mezi studenty.
Osnova předmětu:
- Porozumění politické reprezentaci (v historické perspektivě)
- Politické strany v reprezentaci
- Transformace politických stran
- Nové politické strany v reprezentaci
- Substantivní reprezentace
- Deskriptivní reprezentace
- Kolektivní reprezentace
- Genderová reprezentace
- Reprezentativní byrokracie
- Nové formy reprezentace a demokratické inovace
- Reprezentace versus přímá demokracie
- Reprezentace a volební systémy
Předmět v úvodních modulech nabízí komplexní rozbor problematiky nedemokratických systémů, kde se zaměřuje především na charakteristiku autoritářských a totalitárních režimů, jakož i na podrobné vysvětlení typů a chování režimů hybridních. Cílem je seznámit posluchače se základními teoretickými koncepcemi totalitních a autoritářských režimů (a režimy hybridními) – s terminologií, historickým kontextem, přístupem politické filozofie a hlavními typy režimů (s principy jejich fungování a vzájemnými odlišnostmi). Součástí bude také analýza, interpretace a aplikace klíčových teoretických východisek jak na modelové historické příklady zejména evropské provenience, tak na československé formy nedemokratických režimů. Jednotlivé tematické okruhy budou prostřednictvím operacionalizovaných pojmů zasazeny do teoretického fundusu výzkumu fenoménu nedemokratických režimů v moderní politické vědě, ale i do empirického rámce sociologického či historiografického poznání. Pozornost bude zároveň upřena na nezbytnou dějinnou perspektivu ukotvení komunistického hnutí ve středoevropské, zvláště české společnosti (předpoklady nastolení monopolní moci či udržování relativní stability režimu) a na charakter předlistopadového režimu z komparativního hlediska (totalitní vs. autoritativní rysy českého, československého a středoevropského komunismu), přičemž na tomto půdorysu bude sledována zejména specifická perioda normalizace. Následující moduly jsou zaměřeny na analýzu různých typů změn režimů. Studenti se mimo jiné naučí detaily různých teorií demokratizace a budou se zabývat možnostmi jejich aplikace. Podstatnou součástí kursu jsou také praktické příklady úspěšných i neúspěšných pokusů o změny režimů ve všech regionech světa, a to včetně vysvětlení typických úspěchů, omylů, metod a nástrojů změn režimů s primárním důrazem na přechody k demokracii a na problematiku podpory demokracie. Kurz se zároveň bude zabývat také obecným kontextem současného vztahu demokracie a nedemokracie, přičemž bude klást důraz na fenomén soutěživého autoritářství a jeho projevy v dnešním světě. Výrazná pozornost bude věnovaná zejména československému přechodu k demokracii, který budou posluchači schopni interpretovat nejen na půdorysu obecné logiky tranzice, ale i specifik polistopadové transformace (včetně např. kontinuitních a diskontinuitních prvků a problémů vyrovnání se s minulostí).
Osnova předmětu:
- Zkoumání fenoménu antidemokratismu v sociálních vědách, základní pojmosloví v historii a současnosti. Terminologická „inventura“ pojmů totalitarismus a autoritarismus a jejich operační kapacita; fašismus jako obecný pojem x totalitarismus jako obecný pojem. Dvojí pojetí totalitarismu coby analytické kategorie: normativní přístup (Carr, Popper, Talmon) versus „modernisté“ (Arendtová, Linz, Sartori).
- Definice, kritéria a odlišné teoretické výklady totalitarismu (Friedrich, Brzezinski, Arendtová, Aron, Nolte, Sartori). Kritici teorie totalitarismu. Teorie, typologie a základní vymezení autoritářských režimů (Linz). Klasifikace nedemokratických režimů. Rozdíly mezi autoritářskými a totalitními systémy.
- Historicko-sociální kontext vzniku moderních nedemokratických režimů: krize liberalismu a parlamentarismu, vláda silné ruky, antipluralismus, instrumentalizace nacionalismu, rasový antisemitismus; diktatura proletariátu, politická strana nového typu x masové hnutí vedené „vůdcem“; elity a ovládané masy; nezměnitelné programy; teror a násilí, bezcennost individua a svobody, závazné ideologie atd.
- Nacismus a bolševismus v teoretickém diskurzu. Praxe a historický vývoj totalitních režimů Třetí říše a Sovětského svazu. Ideoví předchůdci a kořeny vzniku bolševismu v Rusku, fašismu v Itálii a nacionálního socialismu v Německu. Ideologie, programy a charismatičtí vůdci. Cesty k moci a geneze diktatury.
- Československé formy nedemokratických režimů, politické myšlení „českého antidemokratismu“, prvorepublikový fašismus, česká politika a druhá republika.
- Komunismus v moderní politické vědě: operacionalizace pojmů, výzkumu fenoménu komunistických nedemokratických režimů. Dějinná perspektiva ukotvení komunistického hnutí v české společnosti: předpoklady nastolení monopolní moci
- Charakter předlistopadového režimu z komparativního hlediska: Diskuse o totalitní povaze českého/československého komunismu, Komunistický režim v Československu: aplikace teoretických koncepcí, praxe, sociální a ekonomické aspekty, charakter režimu, historická periodizace.
- Nové formy nedemokratických režimů: neliberální/hybridní/defektní demokracie. Soutěživé autoritářství.
- Problematika přechodů k demokracii. Povaha a charakteristika odstraňovaného režimu. Fenomén demokratizace – tři demokratizační vlny a „protivlny“.
- Jednotlivé etapy demokratizace (liberalizace, demokratizace). Typologie přechodů a jednotlivé modely - typy přechodu k demokracii a jejich hlavní aktéři - etapy přechodu. Demokratizace a konsolidace. Neúspěšné demokratické transformace. „Zpětné vlny“ a procesy „de-demokratizace“
- Přechod k demokracii ve vybraných zemích - případové studie (Španělsko; Portugalsko; Chile; Polsko; Maďarsko atd.).
- Starý režim a (sametová) revoluce: normalizace, konec komunismu a přechod k demokracii. Přechod k demokracii v Československu: specifika, aktéři, dynamika. Problém vyrovnání se s minulostí
Cílem předmětu je seznámit studenty s vybranými tématy a problémy politické sociologie. Studenti se seznámí se základními metodami, tradicemi a pojmy tohoto oboru. V prvé řadě půjde o vymezení politické sociologie, teoretických přístupů a jejich vývoje, metod a základních témat jakými jsou teorie demokracie a občanské společnosti, demokratické legitimity, občanská a politická participace, politická kultura, teorie byrokracie, teorie globalizace aj. Věnovat se budeme také analýze kvality demokracie a občanské společnosti v ČR z pohledu politické sociologie.
Osnova předmětu:
- Vymezení předmětu – historie a předpoklady
- Základní paradigmata a metody politické sociologie
- Autorita a moc, legalita a legista v liberální demokracii
- Teorie, tradice a praxe demokratického vládnutí
- Moderní společnost a teorie modernizace: formování státu
- Moderní společnost a teorie modernizace: formování národa
- Moderní společnost a teorie modernizace: formování občanské společnosti
- Politická a občanská participace, občanské kompetence a volební chování
- Občanská společnost v ČR – předpoklady, problémy, východiska
- Masová média a občanská veřejnost
- Společnost sítí, internet a virtuální společenství
- Globalizace, evropeizace a občanská participace
Cílem předmětu je poskytnout informace o důležitých souvislostech bezpečnosti a demokratické politiky v České republice. Pozornost bude věnována politickému a společenskému sektoru jako zdroji bezpečnostních hrozeb, jak to předpokládá tzv. kodaňská škola. Studenti se také seznámí s konceptem tzv. militantní demokracie a naučí se analyzovat bezpečnostní hrozby spojené s demokratickým procesem, aby adekvátně reagovali na aktuální bezpečnostní hrozby a připravenost českého politického systému je uspokojivě řešit.
Osnova předmětu:
- Demokracie: definice, koncepty a vlny demokratizace
- Nedemokratické režimy a bezpečnostní rizika
- Přechod k demokracii, konsolidace demokracie a její bezpečnostní rizika
- Český politický systém – ústavní a institucionální rovina
- Politické strany, stranický systém, volební systém a problémy české demokracie
- Vládnutí v moderních demokraciích
- Bezpečnost a její dimenze
- Bezpečnostní hrozby a česká politika
- Politický extremismus a militantní demokracie
- Militantní demokracie v Česku
- Česká migrační politika
- Aktuality
Cílem předmětu je seznámit studenta s tím, jak pracovat se strukturou odborného textu a vybranými aspekty jeho tvorby.
Osnova předmětu:
- Strategie výběru adekvátního tématu ke zpracování odborného textu
- Kritéria odborného textu: odborný přínos, aktuálnost výzkumu, řešení problému
- Struktura odborného textu
- Formální, stylistické, jazykové a meritorní aspekty odborného textu
- Proces tvorby odborného textu
- Abstrakt, anotace a resumé a jejich překlad do cizího jazyka
- Odborný článek – konferenční příspěvek – kapitola v knize / encyklopedické heslo – monografie
- Klasifikační práce: bakalářská práce – magisterská diplomová práce – doktorská práce
- Obrazové a textové přílohy odborného textu
- Bibliografie a rejstříky
- Základy redakční práce
- Hodnocení a interpretace odborného textu
Cílem předmětu je seznámit studenty se vznikem moderních stran a stranických systémů v západních zemích a jejich typologiemi a prohloubitznalosti reálií politického života v evropských zemích. Studenti se seznámí se s příčinami proměn stranických systémů a různými aspekty těchto proměn, a s analytickými nástroji pro výzkum stability a proměn stranických systémů.
Osnova předmětu:
- Stranické systémy a jejich význam pro fungování moderních demokracií. Stranické systémy jako výsledek sociálně-strukturálních a institucionálních faktorů.
- Typologie stranických systémů (Duverger, Blondel, Sartori, Mair…)
- Formování moderních stranických systémů v západních demokraciích. Původ moderních stran. Teorie štěpení (Lipset a Rokkan).
- Stranické rodiny v Evropě jako teoretický problém (Beyme, Gallagher, Laver, Mair, Mude…). Vznik a vývoj jednotlivých stranických rodin a jejich relevantních reprezentantů
- Specifika stranických rodin v zemích střední a východní Evropy.
- Eurostrany jako teoretický problém. Vznik a vývoj jednotlivých eurostran.
- Proměny stranických systémů – hypotéza „zmrazení“ a hypotéza „rozmrazení“. Proměny vztahu politických stran a voličů (teorie dealignment) (Mair, Bartolini, Dalton, Flanagan, Beck…)
- Analytické nástroje pro studium stranických systémů: efektivní počet stran, index fragmentace, volatilita, polarizace (Pedersen, Laakso, Taagepera
- Nové typy stran 1: postmateriální hodnoty a levicové-libertariánské strany: strany zelených a pirátské strany (Inglehart, Kitschelt…)
- Nové typy stran 2: populistické strany: radikálně pravicový a populismus a radikálně levicový populismus. Populismus a demokracie (Mudde, Betz, Canovan)
- Nové typy stran 3: strany typu firmy (Hopkin a Paolucci), kyber-strany (Margetts), strany „bez členů“ (Mazzoleni)
- Typy stran z funkčního hlediska: malé strany, pantové strany, predominantní, dominantní strany; koaliční a vyděračský potenciál (Sartori, Smith, Duverger…)
Cílem kurzu je prostřednictvím aplikace základních politologických koncepcí a teorií umožnit studentům detailní vhled do moderní politiky (ve smyslu politics i polity) a fungování politických soustav v zemích střední Evropy v období po roce 1989 až do současnosti a v rámci maximálního uplatnění srovnávací metody nabídnout interpretační rámec důležitých vývojových aspektů v jednotlivých zemích. Principiálně se kurz opírá o komparativní perspektivu studia politických systémů se zvláštním důrazem na tzv. Visegrádskou skupinu Česko, Slovensko, Maďarsko a Polsko). Přednášky pokryjí problematiku přechodu k demokracii, demokratickou konsolidaci, typologii režimů, socioekonomické proměny a jejich vliv na politické systémy, ústavní vývoj a postavení institucí a skladebných prvků politických systémů, stranické a volební systémy nebo legislativní a exekutivní rovinu politického procesu aj. Kromě systémové deskripce regionu bude pozornost věnována srovnání institucionálních rozdílů a podobností, komparaci politické kultury a kvality demokracie a způsobu uplatňování demokratických principů v transformačním procesu.
Osnova předmětu:
- Uvedení do kurzu: klíčová témata a geografické vymezení. Představení relevantních teoretických konceptů.
- Povaha nedemokratických komunistických režimů ve střední Evropě do roku 1989. Dynamika a podoby tranzice.
- Konsolidace politických systémů. Typy režimů.
- Legislativa a zákonodárný proces.
- Exekutiva: hlavy států, vlády, vládní koalice.
- Stranické rodiny.
- Politické strany a stranické systémy.
- Volby a volební systémy, kvalita volebního procesu.
- Volebního chování a sociopolitická štěpení.
- Kvalita demokracie, politická participace, politická kultura a občanská společnost.
- Středoevropská specifika (mj. postavení někdejších komunistických stran v pluralitním stranickém systému atd.)
- Liberální trendy, populismus, protestní a antisystémová hnutí.
Předmět si klade za cíl vytvořit a prohloubit znalosti studentů o výzkumných metodách, tak aby mohli úspěšně dokončit diplomovou práci. Kurz má silné praktické zaměření. Kurz vede studenty k aplikaci konkrétních metod k řešení jejich výzkumných otázek pomocí konkrétních cvičení, a zároveň k tomu stát se kvalifikovanými uživateli kvalitativního a kvantitativního výzkumu v politologii. V části kvantitativní metody výzkumu je kurz zaměřen na využití lineární (OLS) a logistické regresní analýzy a některých technik pro práci s komplexními daty z průzkumu veřejného míněni. V části kvalitativní metody se kurz zaměřuje na kauzalitu, komparativní případovou analýzu, sledování procesů, obsahovou analýzu, rozhovory, etnografii a archivní výzkum.
Osnova předmětu:
- Historie a filosofie sociálních věd
- Reflexivita a nezamýšlené důsledky vědění
- Paradigmatická povaha vědy
- Falsifikační pojetí vědy a otevřená společnost
- Výzkumné otázky, koncepty a logika úsudku v kvalitativním a kvantitativním výzkumu
- Případové srovnání a analýzy
- Obsahová analýza
- Techniky pohovorů
- Lineární regrese
- Logistická regrese
- Komplexní data z průzkumu veřejného mínění
- Víceúrovňové modely
Předmět nabízí komplexní rozbor problematiky médií a veřejné sféry obecně v procesu demokratické transformace, cílem je seznámit posluchače se základními teoretickými koncepcemi veřejné sféry a její transformace, s terminologií i historickým kontextem role médií v liberální demokracii (s důrazem na situaci v Česku a v EU). Cílem předmětu je seznámení studentů s různými formami a principy fungování médií v kontextu mediálního a komunikačního charakteru současných společností a jak se tyto projevují v rozhodovacích procesech masových demokracií, a to jak na regionální a národní úrovni, tak i v mezinárodním kontextu. Důraz bude kladen mimo jiné na etické zásady a regulace mediálního prostředí a součástí kurzu bude také vedle teoretického i ryze praktický pohled na roli mediálního systému a zájmových skupin v celém řetězci politické komunikace.
Osnova předmětu:
- Média a veřejnost
- Masová média v globálním světě
- Modely mediálních systémů
- Regulace médií
- Média a liberální demokracie
- Média v ČR: základní trendy a vývoj českých médií po roce 1989
- Vývoj českého mediálního trhu v kontextu evropské mediální sféry
- Politický pararelismus a komercionalizace mediálních obsahů
- Digitalizace a internetizace médií, sociální sítě a fragmentace veřejnosti
- Hosté z praxe, diskuse a studentská práce
Studenti získají komplexní přehled o fenoménu globalizace a jeho výzkumu v prostředí ekonomických a politických věd. Seznámí se s problémy, které globalizace přináší, a to se zaměřením na konflikty vyplývající z různých typů problémů. V neposlední řadě si osvojí pohled politické geografie na problematiku globalizace.
Osnova předmětu:
- Historie globalizace – od chudoby k prosperitě
- Globalizace a mezinárodní obchod
- Globalizace a rovnost
- Globalizace a kulturní homogenizace
- Globalizace a problém vyčerpávání zdrojů
- Ekonomický pohled na hledání priorit řešení globálních problémů
- Geopolitika – definice, vymezení, základní teorie
- Globální systém po skončení studené války
- Regionalizace vs. globalizace v mezinárodní politice
- Geopolitika jazyků a náboženství.
- Terorismus a organizovaný zločin v globalizovaném světě.
- Migrace a z ní vyplývající konflikty na mapě světa
Cílem předmětu je jednak posluchače uvést do současné diskuse o konceptu občanské společnosti v sociálních vědách. Studenti se dále seznámí s podmínkami a formami utváření občanské společnosti v českém kontextu od poloviny 19. století až do současnosti. Pozornost bude věnována také tomu, jak proces evropské integrace ovlivňuje podmínky občanské emancipace v českém i nadnárodním kontextu. Studenti se zorientují v základních socio-kulturních předpokladech a důsledcích procesu evropské integrace i širším kontextu globalizace. Seznámí se se základními poznatky z oblasti formování evropské veřejné sféry a jejího vztahu k evropským politickým institucím, a to jak s institucionální, ale především se socio-kulturními aspekty této problematiky. Jaká sociální, ekonomická a politická rizika s sebou přináší evropská integrace? Jak těmto rizikům čelit? Proces evropské integrace a vytváření nadnárodního systému vlády jsou podmiňovány a doprovázeny nejen významnými ekonomickými a politickými změnami, ale také změnami socio-kulturní povahy. Formování evropské občanské společnosti bývá v této souvislosti považováno za záruku svobody a stability demokracie v rámci vznikajícího systému nadnárodního vládnutí.
Osnova předmětu:
- Koncept občanské společnosti v současných diskusích (deskriptivní přístup)
- Historie konceptu občanské společnosti
- Vznik dvou forem občanské společnosti; tržní hospodářství a moderní veřejnost
- Demokracie a občanská společnost; hodnota občanské společnosti (normativní přístup)
- Otevřená společnost; metodologický předpoklad občanské společnosti
- Češi a občanská společnost
- Role národních států; evropská politická integrace a národní stát
- Rizika a selhání; evropský nadnárodní systém vlády, rizika a selhávání demokratického politického rozhodování
- Vznik evropské veřejné sféry; její podoby a formy
- Zájmové skupiny a sociální hnutí v procesu evropské integrace; lobbing v EU
- Evropská veřejná sféry a nadnárodní systém vlády; role tzv. přístupových bodů
- Vznikne evropská občanská společnost? Evropská versus národní identita
Cílem předmětu je poskytnout studentům širší znalosti z oblasti výkonu ústavního a správního soudnictví. Předmět poskytne základní znalosti o organizaci a fungování těchto soudů. Studenti získají přehled o průběhu řízení před Ústavním soudem a před správními soudy. Seznámí se s druhy žalob a typy řízení. Se studenty budou rozebírány konkrétní soudní případy.
Osnova předmětu:
- Stát a jednotlivec - procesní prostředky ochrany práv jednotlivce v teoretickém a srovnávacím pohledu
- Správní soudnictví - smysl a účel, základní modely
- Správní soudnictví v ČR I - ústavní základy, institucionální uspořádání
- Správní soudnictví v ČR II - řízení před správními soudy první instance (žaloba proti rozhodnutí správního orgánu)
- Správní soudnictví v ČR III - řízení před správními soudy první instance (nečinnostní a zásahová žaloba, přezkum opatření obecné povahy)
- Správní soudnictví v ČR IV - opravné prostředky ve správním soudnictví
- Volební soudnictví, soudní ochrana referenda, soudnictví ohledně politických stran, kárné soudnictví
- Ústavní soudnictví - smysl a účel, základní modely
- Ústavní soudnictví I - ústavní základy, kompetence, institucionální uspořádání
- Ústavní soudnictví II - řízení ve věcech abstraktní kontroly ústavnosti a některá další řízení (velezrada, ochrana mandátu aj.)
- Ústavní soudnictví III - ústavní stížnost
- Vícevrstevné soudnictví a vztahy mezi soudy různého určení (správní soudnictví a jiné obecné soudy, Ústavní soud, Soudní dvůr EU, Evropský soud pro lidská práva), role judikatury v právní praxi
Cílem předmětu je průběžně mapovat dění ve vybraných konfliktních regionech světa – stávajících i předpokládaných - a aktualizovat informace o příčinách, průběhu a důsledcích konfliktů. Přinášet nové impulsy z výzkumu těchto konfliktů a seznamovat studenty s konceptualizací a metodologií výzkumu.
Osnova předmětu:
- Konflikty a bezpečnost
- Globalizace a konflikty: hlavní trendy vývoje po konci Studené války
- Hlavní příčiny konfliktů v současnosti: etnicita, migrace, přírodní zdroje, ekonomické konflikty, kultura a náboženství
- Možnosti řešení a prevence konfliktů
- Terorismus a asymetrické konflikty po konci Studené války
- Konflikty v Evropě a postsovětském prostoru po konci Studené války
- Konflikty na Blízkém východě po konci Studené války
- Konflikty v Asii po konci Studené války
- Konflikty v Africe po konci Studené války
- Konflikty v Latinské Americe po konci Studené války
- Fenomén „křehkých států“ po konci Studené války
- Velmoci a jejich přístup ke konfliktům po konci Studené války (USA, Rusko, Čína, regionální mocnosti)
Předmět si klade za cíl uvést studenty do problému populismus, extremismus a politická polarizace v současných demokratických systémech, včetně vybudování znalosti vybrané klasické literatury na toto téma. Zároveň si předmět klade za cil poskytnout studentům nápady k vlastnímu výzkumu a k diplomovým pracím na toto téma. Předmět se bude zabývat hlavními přístupy ke studiu populismu, extremismu a politické polarizace v komparativní perspektivě a věnovat zvláštní pozornost několika tématům jako jsou teorie populismu a extremismu, podmínky vzniku populismu a extremismu, vztah mezi populismem a demokracií, extremismem a jeho důsledky pro demokracii, rozdíly mezi pravicovým a levicovým populismem a extremismem, populistické a extremistické hnuti a politické strany. Poslední část kurzu bude věnovaná problematice polarizace, zejména jejím definicím a důsledkům. Toho všeho bude dosaženo seminárními diskusemi k zadané literatuře a využitím velké části učebního času k prezentaci nápadů na výzkumná témata a výměně názorů na ně mezi studenty.
Osnova předmětu:
- Porozumění populismus a extremismus (v historické perspektivě)
- Teorie vzniku populismu a extremismu
- Typy populismu a extremismu
- Vliv populismu a extremismu na fungovaní demokracie
- Politické strany a populismu a extremismu
- Obcanska hnuti a populismu a extremismu
- Extremismus a politické násilí
- Populismus v kontextu nových demokracii ve střední Evropě
- Populismus v kontextu zaběhnutých demokracii v Evropě a USA
- Koncept politické polarizace
- Politická polarizace a její vliv na fungovaní demokracie
- Empirické výzkumy politické polarizace
Cílem předmětu je studenty seznámit s teoretickými přístupy ke konceptu dobrého vládnutí i s jeho aplikacemi ve veřejné správě na (politické i administrativní) lokální, národní, nadnárodní, globální, ale také na korporátní úrovni a na úrovni neziskových organizací. Důraz bude kladen také na historické a normativní předpoklady dobrého vládnutí i na diskutování etických dilemat, která praxi dobrého vládnutí provázejí. Předmět je zaměřen také na porozumění socio-kulturnímu, ekonomickému i environmentálnímu kontextu dobrého vládnutí a na porozumění předpokladům, oporám, překážkám a důsledkům dobrého vládnutí.
Osnova předmětu:
- Jakou vládu chceme mít? V jaké společnosti chceme žít?
- Koncepty dobrého vládnutí (good governance)
- Historické kořeny naší představy o dobrém vládnutí (liberalismus, konzervatismus, socialismus)
- Dobré vládnutí na státní úrovni. Vláda práva nebo právní stát?
- Dobré vládnutí na lokální úrovni. Zpráva z výzkumu případů dobrého vládnutí.
- Dobré vládnutí na nadnárodní (Multi-Level Governance, EU)
- Dobré vládnutí na globální úrovni (globální organizace)
- Dobré vládnutí, zájmové organizace a lobbing 9.Dobré vládnutí a korporátní leadership (CSR, cíle udržitelnosti)
- Dobré vládnutí a znalostní společnost, vztah vědění a dobrého vládnutí
- Dobré vládnutí, komunikace a médiokracie
- Dobré vládnutí v prostředí kulturní diverzity (CBC a aktivní hranice
Předmět vychází ze znalostí teorie správy, historické a politické geografie politických a právních systémů a moderních dějin evropských zemí. Jeho cílem je objasnit základní instituce a principy fungování současných systémů veřejné správy v evropském prostoru. Stručně budou připomenuty změny veřejné správy od roku 1945, podrobněji pak současná struktura a fungování státní správy a územní samosprávy na místní, regionální a celostátní úrovni, vztahy místních a ústředních orgánů i průběh reformy veřejné správy od počátku 90. let 20. století. Pozornost bude věnována úloze veřejné správy v procesu transformace postkomunistických zemí, jejich integrace do evropských struktur i současnému stavu a perspektivám regionální a přeshraniční spolupráce středoevropských států v rámci Visegradu, Rady Evropy i Evropské unie.
Osnova předmětu:
- Úvod do problematiky veřejné správy v Evropě (pojmy, specifické znaky, modely a souvislosti).
- Veřejná správa ve střední Evropě v letech 1945–1989.
- Vývoj veřejné správy po roce 1945 v Německu, Rakousku a Švýcarsku.
- Vývoj veřejné správy po roce 1945 ve Francii, Velké Británii a Skandinávii, v zemích Apeninského a Pyrenejského poloostrova.
- Vlády a orgány státní správy na Slovensku, v Polsku a Maďarsku.
- Vlády a orgány státní správy v Německu, Rakousku a Švýcarsku.
- Územní samospráva v Polsku, Maďarsku a na Slovensku.
- Územní samospráva v Německu, Rakousku a Švýcarsku.
- Územní samospráva ve Francii, Velké Británii a Skandinávii.
- Reforma veřejné správy v postkomunistických středoevropských zemích.
- Průběh a perspektivy reforem veřejné správy v anglosaských, německy mluvících zemích a Skandinávii.
- Integrační procesy a formy spolupráce evropských zemí.
This course develops fundamental speaking skills, focusing on articulation, tone, and pacing, while building confidence through practice and feedback. Students learn to analyse their audience, structure speeches, and conduct effective research. Verbal and non-verbal communication, use of visual aids and tools, managing Q&A sessions, and overcoming anxiety are key components. The course promotes lifelong learning and continuous improvement in public speaking and presentation of the key topics.
Osnova předmětu:
- Introduction to Public Speaking
- Audience Analysis and Purpose
- Topic Selection and Research
- Structuring Your Speech and Presentation
- Crafting Your Message
- Verbal Delivery Techniques
- Non-Verbal Communication
- Visual Aids and Technology
- Handling Q&A Sessions
- Overcoming Public Speaking Anxiety
- Practicing Impromptu Speaking
- Final Presentations and Course Review
Doporučené postgraduální programy
Na CEVRO Univerzitě můžete pokračovat ve studiu prestižních postgraduálních programů. Námi navrhované programy si můžete zobrazit níže:
Diplomacie
Společný postgraduální vzdělávací program Diplomatické akademie a CEVRO Univerzity. Pro všechny, kteří mají zájem působit v zahraničních službách, ať už veřejných či soukromých.
Úspěšní absolventi získají adresná doporučení garantů a přednášejících při hledání souvisejících pracovních pozic.
Moderní veřejná služba
Představujeme vám pokročilý manažerský postgraduální program MPA zaměřený na problematiku zajištění kontinuální modernizace veřejných služeb. Program je určen pro jakékoliv zájemce, ale primárně pro střední a vyšší management institucí veřejného sektoru, střední a vyšší management soukromých společností, pro ty, kteří aspirují na vyšší manažerské funkce. Program je dále určen aktivním občanům a zástupcům občanské společnosti.
Média a současné mediální prostředí
Postgraduální vzdělávací program zaměřený na fungování (nejen) českých médií. Cílem programu P.G.D.J. (Postgraduate Diploma in Journalism) je poskytnout studentům možnost setkat se a diskutovat s uznávanými profesionály z oboru a nechat se inspirovat jejich životními a profesními zkušenostmi, ať už se chtějí stát novináři, mediálními profesionály nebo jen chtějí pochopit jejich fungování.
Program sestává z více jak 30 přednášek a setkání s profesionály, tak z praktických ukázek, exkurzí a workshopů v českých médiích a mediálních společnostech (např. TV NOVA, SEZNAM, CZECH NEWS CENTER, INSIDER PODCAST či ČTK).
Koho u nás potkáte
prof. PhDr. Karel B. Müller, Ph.D.
JUDr. Cyril Svoboda, Ph.D.
doc. Ing. Martin Hrinko, Ph.D., MBA, LL.M.
doc. Ing. Lucie Kozlová, Ph.D.
Reference studentů
Proč CEVRO Univerzita?
V Praze a v Českém Krumlově nabízíme prestižní vzdělávání v oblastech práva, politologie, mezinárodních vztahů, ekonomie, bezpečnosti, veřejné správy nebo managementu sociálních služeb.
Programově malá škola
Možnost rozložení školného na splátky
Výborné uplatnění absolventů
Studium v zahraničí
Praxe
Výhody praxí a stáží při studiu na CEVRO Univerzitě
Nezřídka se stává, že se student v rámci praxe v institucích a společnostech osvědčí natolik, že v nich zůstává jako zaměstnanec. Jedná se tedy o skvělou příležitost, jak nastartovat svoji profesní dráhu.
Kde praxe a stáže probíhají?
Řada našich studijních programů je akreditována jako profesní. Nedílnou součástí studia je proto i povinná praxe. Tu naši studenti absolvují u našich smluvních partnerů, mezi které patří ministerstva, Poslanecká sněmovna, Senát, řada krajských, městských a obecních úřadů, Policie ČR, Armáda ČR, záchranná služba, Kancelář prezidenta republiky nebo vybraná velvyslanectví a řada významných společností.
S kým spolupracujeme
Příběhy studentů z praxe
