Informační linka +420 221 506 760
Zajímají vás politické vědy a rádi byste si v nich prohloubili své znalosti a dovednosti? Začněte studovat magisterský studijní program Politologie.
Získáte znalosti stranických systémů a modelů demokracie a seznámíte se s problematikou politické sociologie, globalizace a občanské společnosti.
Tento studijní program je určen studentům, kteří svou kariérní budoucnost vidí na pozici vedoucího organizačního pracovníka ve struktuře politické strany, hnutí, zájmové či nátlakové skupiny nebo jiné neziskové organizace.
Studium je zakončeno státní závěrečnou zkouškou, která se skládá z obhajoby diplomové práce a ústní zkoušky ze stanovených předmětů.
Praha (prezenční/kombinované)
Praha 45 000 Kč (možnost rozložení školného na měsíční platby bez navýšení)
Motivační dopis, nebo individuální motivační pohovor (našim absolventům stačí pouze přihláška)
28. 9. 2026
Spisová služba v kontextu eGovernmentu
Absolvování předmětů potřebných k získání certifikátu se započítává do volitelných předmětů a student za jejich splnění vedle certifikátu získá 8 kreditů.
Předmět si klade za cíl uvést studenty do problému politické reprezentace v demokratických systémech, včetně vybudování znalosti vybrané klasické literatury na toto téma. Zároveň si předmět klade za cil poskytnout studentům nápady k vlastnímu výzkumu a k diplomovým pracím na toto téma. Předmět se bude zabývat hlavními přístupy ke studiu politické reprezentace a věnovat zvláštní pozornost několika tématům která jsou dnes obzvláště aktuální: role politických stran v reprezentaci, deskriptivní reprezentace, genderová reprezentace, a reprezentace v byrokracii. V předmětu se též krátce dotkneme některým současným demokratickým inovacím. Toho všeho bude dosaženo seminárními diskusemi k zadané literatuře a využitím velké části učebního casu k prezentaci nápadů na výzkumná témata a výměně názorů na ně mezi studenty.
Předmět v úvodních modulech nabízí komplexní rozbor problematiky nedemokratických systémů, kde se zaměřuje především na charakteristiku autoritářských a totalitárních režimů, jakož i na podrobné vysvětlení typů a chování režimů hybridních. Cílem je seznámit posluchače se základními teoretickými koncepcemi totalitních a autoritářských režimů (a režimy hybridními) – s terminologií, historickým kontextem, přístupem politické filozofie a hlavními typy režimů (s principy jejich fungování a vzájemnými odlišnostmi). Součástí bude také analýza, interpretace a aplikace klíčových teoretických východisek jak na modelové historické příklady zejména evropské provenience, tak na československé formy nedemokratických režimů. Jednotlivé tematické okruhy budou prostřednictvím operacionalizovaných pojmů zasazeny do teoretického fundusu výzkumu fenoménu nedemokratických režimů v moderní politické vědě, ale i do empirického rámce sociologického či historiografického poznání. Pozornost bude zároveň upřena na nezbytnou dějinnou perspektivu ukotvení komunistického hnutí ve středoevropské, zvláště české společnosti (předpoklady nastolení monopolní moci či udržování relativní stability režimu) a na charakter předlistopadového režimu z komparativního hlediska (totalitní vs. autoritativní rysy českého, československého a středoevropského komunismu), přičemž na tomto půdorysu bude sledována zejména specifická perioda normalizace. Následující moduly jsou zaměřeny na analýzu různých typů změn režimů. Studenti se mimo jiné naučí detaily různých teorií demokratizace a budou se zabývat možnostmi jejich aplikace. Podstatnou součástí kursu jsou také praktické příklady úspěšných i neúspěšných pokusů o změny režimů ve všech regionech světa, a to včetně vysvětlení typických úspěchů, omylů, metod a nástrojů změn režimů s primárním důrazem na přechody k demokracii a na problematiku podpory demokracie. Kurz se zároveň bude zabývat také obecným kontextem současného vztahu demokracie a nedemokracie, přičemž bude klást důraz na fenomén soutěživého autoritářství a jeho projevy v dnešním světě. Výrazná pozornost bude věnovaná zejména československému přechodu k demokracii, který budou posluchači schopni interpretovat nejen na půdorysu obecné logiky tranzice, ale i specifik polistopadové transformace (včetně např. kontinuitních a diskontinuitních prvků a problémů vyrovnání se s minulostí).
Cílem předmětu je seznámit studenty s vybranými tématy a problémy politické sociologie. Studenti se seznámí se základními metodami, tradicemi a pojmy tohoto oboru. V prvé řadě půjde o vymezení politické sociologie, teoretických přístupů a jejich vývoje, metod a základních témat jakými jsou teorie demokracie a občanské společnosti, demokratické legitimity, občanská a politická participace, politická kultura, teorie byrokracie, teorie globalizace aj. Věnovat se budeme také analýze kvality demokracie a občanské společnosti v ČR z pohledu politické sociologie.
Cílem předmětu je poskytnout informace o důležitých souvislostech bezpečnosti a demokratické politiky v České republice. Pozornost bude věnována politickému a společenskému sektoru jako zdroji bezpečnostních hrozeb, jak to předpokládá tzv. kodaňská škola. Studenti se také seznámí s konceptem tzv. militantní demokracie a naučí se analyzovat bezpečnostní hrozby spojené s demokratickým procesem, aby adekvátně reagovali na aktuální bezpečnostní hrozby a připravenost českého politického systému je uspokojivě řešit.
Cílem předmětu je seznámit studenta s tím, jak pracovat se strukturou odborného textu a vybranými aspekty jeho tvorby.
Cílem předmětu je seznámit studenty se vznikem moderních stran a stranických systémů v západních zemích a jejich typologiemi a prohloubitznalosti reálií politického života v evropských zemích. Studenti se seznámí se s příčinami proměn stranických systémů a různými aspekty těchto proměn, a s analytickými nástroji pro výzkum stability a proměn stranických systémů.
Cílem kurzu je prostřednictvím aplikace základních politologických koncepcí a teorií umožnit studentům detailní vhled do moderní politiky (ve smyslu politics i polity) a fungování politických soustav v zemích střední Evropy v období po roce 1989 až do současnosti a v rámci maximálního uplatnění srovnávací metody nabídnout interpretační rámec důležitých vývojových aspektů v jednotlivých zemích. Principiálně se kurz opírá o komparativní perspektivu studia politických systémů se zvláštním důrazem na tzv. Visegrádskou skupinu Česko, Slovensko, Maďarsko a Polsko). Přednášky pokryjí problematiku přechodu k demokracii, demokratickou konsolidaci, typologii režimů, socioekonomické proměny a jejich vliv na politické systémy, ústavní vývoj a postavení institucí a skladebných prvků politických systémů, stranické a volební systémy nebo legislativní a exekutivní rovinu politického procesu aj. Kromě systémové deskripce regionu bude pozornost věnována srovnání institucionálních rozdílů a podobností, komparaci politické kultury a kvality demokracie a způsobu uplatňování demokratických principů v transformačním procesu.
Předmět si klade za cíl vytvořit a prohloubit znalosti studentů o výzkumných metodách, tak aby mohli úspěšně dokončit diplomovou práci. Kurz má silné praktické zaměření. Kurz vede studenty k aplikaci konkrétních metod k řešení jejich výzkumných otázek pomocí konkrétních cvičení, a zároveň k tomu stát se kvalifikovanými uživateli kvalitativního a kvantitativního výzkumu v politologii. V části kvantitativní metody výzkumu je kurz zaměřen na využití lineární (OLS) a logistické regresní analýzy a některých technik pro práci s komplexními daty z průzkumu veřejného míněni. V části kvalitativní metody se kurz zaměřuje na kauzalitu, komparativní případovou analýzu, sledování procesů, obsahovou analýzu, rozhovory, etnografii a archivní výzkum.
Předmět nabízí komplexní rozbor problematiky médií a veřejné sféry obecně v procesu demokratické transformace, cílem je seznámit posluchače se základními teoretickými koncepcemi veřejné sféry a její transformace, s terminologií i historickým kontextem role médií v liberální demokracii (s důrazem na situaci v Česku a v EU). Cílem předmětu je seznámení studentů s různými formami a principy fungování médií v kontextu mediálního a komunikačního charakteru současných společností a jak se tyto projevují v rozhodovacích procesech masových demokracií, a to jak na regionální a národní úrovni, tak i v mezinárodním kontextu. Důraz bude kladen mimo jiné na etické zásady a regulace mediálního prostředí a součástí kurzu bude také vedle teoretického i ryze praktický pohled na roli mediálního systému a zájmových skupin v celém řetězci politické komunikace.
Studenti získají komplexní přehled o fenoménu globalizace a jeho výzkumu v prostředí ekonomických a politických věd. Seznámí se s problémy, které globalizace přináší, a to se zaměřením na konflikty vyplývající z různých typů problémů. V neposlední řadě si osvojí pohled politické geografie na problematiku globalizace.
Cílem předmětu je jednak posluchače uvést do současné diskuse o konceptu občanské společnosti v sociálních vědách. Studenti se dále seznámí s podmínkami a formami utváření občanské společnosti v českém kontextu od poloviny 19. století až do současnosti. Pozornost bude věnována také tomu, jak proces evropské integrace ovlivňuje podmínky občanské emancipace v českém i nadnárodním kontextu. Studenti se zorientují v základních socio-kulturních předpokladech a důsledcích procesu evropské integrace i širším kontextu globalizace. Seznámí se se základními poznatky z oblasti formování evropské veřejné sféry a jejího vztahu k evropským politickým institucím, a to jak s institucionální, ale především se socio-kulturními aspekty této problematiky. Jaká sociální, ekonomická a politická rizika s sebou přináší evropská integrace? Jak těmto rizikům čelit? Proces evropské integrace a vytváření nadnárodního systému vlády jsou podmiňovány a doprovázeny nejen významnými ekonomickými a politickými změnami, ale také změnami socio-kulturní povahy. Formování evropské občanské společnosti bývá v této souvislosti považováno za záruku svobody a stability demokracie v rámci vznikajícího systému nadnárodního vládnutí.
Cílem předmětu je poskytnout studentům širší znalosti z oblasti výkonu ústavního a správního soudnictví. Předmět poskytne základní znalosti o organizaci a fungování těchto soudů. Studenti získají přehled o průběhu řízení před Ústavním soudem a před správními soudy. Seznámí se s druhy žalob a typy řízení. Se studenty budou rozebírány konkrétní soudní případy.
Cílem předmětu je průběžně mapovat dění ve vybraných konfliktních regionech světa – stávajících i předpokládaných - a aktualizovat informace o příčinách, průběhu a důsledcích konfliktů. Přinášet nové impulsy z výzkumu těchto konfliktů a seznamovat studenty s konceptualizací a metodologií výzkumu.
Předmět si klade za cíl uvést studenty do problému populismus, extremismus a politická polarizace v současných demokratických systémech, včetně vybudování znalosti vybrané klasické literatury na toto téma. Zároveň si předmět klade za cil poskytnout studentům nápady k vlastnímu výzkumu a k diplomovým pracím na toto téma. Předmět se bude zabývat hlavními přístupy ke studiu populismu, extremismu a politické polarizace v komparativní perspektivě a věnovat zvláštní pozornost několika tématům jako jsou teorie populismu a extremismu, podmínky vzniku populismu a extremismu, vztah mezi populismem a demokracií, extremismem a jeho důsledky pro demokracii, rozdíly mezi pravicovým a levicovým populismem a extremismem, populistické a extremistické hnuti a politické strany. Poslední část kurzu bude věnovaná problematice polarizace, zejména jejím definicím a důsledkům. Toho všeho bude dosaženo seminárními diskusemi k zadané literatuře a využitím velké části učebního času k prezentaci nápadů na výzkumná témata a výměně názorů na ně mezi studenty.
Cílem předmětu je studenty seznámit s teoretickými přístupy ke konceptu dobrého vládnutí i s jeho aplikacemi ve veřejné správě na (politické i administrativní) lokální, národní, nadnárodní, globální, ale také na korporátní úrovni a na úrovni neziskových organizací. Důraz bude kladen také na historické a normativní předpoklady dobrého vládnutí i na diskutování etických dilemat, která praxi dobrého vládnutí provázejí. Předmět je zaměřen také na porozumění socio-kulturnímu, ekonomickému i environmentálnímu kontextu dobrého vládnutí a na porozumění předpokladům, oporám, překážkám a důsledkům dobrého vládnutí.
Předmět vychází ze znalostí teorie správy, historické a politické geografie politických a právních systémů a moderních dějin evropských zemí. Jeho cílem je objasnit základní instituce a principy fungování současných systémů veřejné správy v evropském prostoru. Stručně budou připomenuty změny veřejné správy od roku 1945, podrobněji pak současná struktura a fungování státní správy a územní samosprávy na místní, regionální a celostátní úrovni, vztahy místních a ústředních orgánů i průběh reformy veřejné správy od počátku 90. let 20. století. Pozornost bude věnována úloze veřejné správy v procesu transformace postkomunistických zemí, jejich integrace do evropských struktur i současnému stavu a perspektivám regionální a přeshraniční spolupráce středoevropských států v rámci Visegradu, Rady Evropy i Evropské unie.
This course develops fundamental speaking skills, focusing on articulation, tone, and pacing, while building confidence through practice and feedback. Students learn to analyse their audience, structure speeches, and conduct effective research. Verbal and non-verbal communication, use of visual aids and tools, managing Q&A sessions, and overcoming anxiety are key components. The course promotes lifelong learning and continuous improvement in public speaking and presentation of the key topics.
Na CEVRO Univerzitě můžete pokračovat ve studiu prestižních postgraduálních programů. Námi navrhované programy si můžete zobrazit níže:
prof. PhDr. Karel B. Müller, Ph.D.
Politologie
Politolog, věnuje se otázkám občanské společnosti, demokracie, veřejné sféry, politické kultury, lobbingu a evropské identity. Je aktivní v neziskovém sektoru a v komunální politice, je autorem nebo spoluautorem řady monografií a vědeckých článků.
JUDr. Cyril Svoboda, Ph.D.
Bezpečnost
Pedagog CEVRO Univerzity, dříve český politik a diplomat, zastával post ministra v několika vládách ČR, například vnitra a zahraničí, působil jako předseda KDU-ČSL. Ve své pedagogické činnosti se zaměřuje zejména na ústavní právo a diplomacii v praxi.
doc. Ing. Martin Hrinko, Ph.D., MBA, LL.M.
Bezpečnost
Expert na bezpečnost, do roku 2020 příslušník Policie ČR, bývalý ředitel služby pořádkové policie Policejního prezidia ČR, člen Sdružení požárního a bezpečnostního inženýrství. Garant studijního programu Bezpečnostní management.
doc. Ing. Lucie Kozlová, Ph.D.
Management sociálních služeb
Sociální pracovnice a ekonomka, vedoucí více než 150 úspěšně obhájených bakalářských a diplomových prací a osmi disertačních prací, autorka desítek odborných publikací. Dobrovolná sociální pracovnice a vedoucí jihočeské pobočky Bílého kruhu bezpečí, z.s., který pomáhá obětem trestných činů. Její specializací je oblast sociálních služeb.
V Praze a v Českém Krumlově nabízíme prestižní vzdělávání v oblastech práva, politologie, mezinárodních vztahů, ekonomie, bezpečnosti, veřejné správy nebo managementu sociálních služeb.
Nezřídka se stává, že se student v rámci praxe v institucích a společnostech osvědčí natolik, že v nich zůstává jako zaměstnanec. Jedná se tedy o skvělou příležitost, jak nastartovat svoji profesní dráhu.
Řada našich studijních programů je akreditována jako profesní. Nedílnou součástí studia je proto i povinná praxe. Tu naši studenti absolvují u našich smluvních partnerů, mezi které patří ministerstva, Poslanecká sněmovna, Senát, řada krajských, městských a obecních úřadů, Policie ČR, Armáda ČR, záchranná služba, Kancelář prezidenta republiky nebo vybraná velvyslanectví a řada významných společností.
Na CEVRO Univerzitě jsem mohla potkat vyučující, kteří díky svým zkušenostem dokázali skvěle přetavit teorii v praxi. Díky malým studijním skupinám bylo možné s pedagogy diskutovat a tento individuální přístup ke každému studentovi byl skvělým benefitem a moc mi při studiu pomáhal.
99 % seminářů a cvičení bylo velice zajímavých a poučných. Praktičnost, po které jsem prahnul, byla v každé přednášce. Proto mě studium na CEVRO Univerzitě moc bavilo. Studijní program Bezpečnostní management bych doporučil všem, kteří jsou nebo chtějí být součástí bezpečnostních složek státu.
Potřeboval jsem najít odpovědi na otázky, které mne provázely mou profesí. Proto jsem zvolil právě studijní program Politologie. Studium nebylo jednoduché, na druhou stranu má diplom z CEVRO Univerzity opravdu velkou hodnotu. Bylo skvělé, že jsem se mohl nejen já kdykoliv na kohokoliv ze školy obrátit a vždycky jsem se setkal se vstřícným přístupem.
Musím říct, že studium na Univerzitě mě moc bavilo. Přestože nebylo úplně snadné, ukázalo mi nové obzory a dalo znalosti, které jsem do té doby neměl. Naučilo mě spoustu praktických dovedností, jako například sepsat obchodní smlouvu, napsat žalobu, porozumět, co je ve spise apod. Zkrátka jsem se od skvělých praktiků naučil všechny potřebné postupy, které jako starosta Benátek nad Jizerou a radní používám dodnes.
