Studenti se seznámí se základy forenzních věd, zejména s multivědním oborem kriminalistika, který důkladně popisuje kriminální prostředí, pachatele a místo trestného činu. Studenti budou schopni zvládat základní úkony v dokumentaci trestného činu, budou znát kriminalistické stopy i pořadí zajišťování stop na místě šinu, dále metody výslechů, techniku i stádia vyšetřování případů policejním orgánem, státním zástupcem a soudcem. Současně budou umět kvalifikovat jednání pachatele podle trestního zákoníku. Studenti si prohloubí své praktické argumentační schopnosti v této oblasti disciplíny.

Osnova předmětu:

1. Úvod do kriminalistiky a přírodovědné základy
2. Dějiny kriminalistiky
3. Forenzní psychologie
4. Kriminalistická metodika
5. Kriminalistická taktika
6. Kriminalistická technika
7. Psychologie a sociologie zločinu
8. Soudní lékařství
9. Trestní právo
10. Kriminální prostředí, formy výslechů
11. Rozbor případů, kazuistika

Studenti si opakováním a rozšiřováním znalostí utříbí své povědomí o klíčových pojmech a problémech bezpečnosti. Ve cvičeních, které v tomto předmětu převažují, pak prohloubí své praktické dovednosti rozhledu a profesní erudice v systému vnitřní bezpečnosti a v problematice veřejného pořádku a získají argumentační schopnosti. Předmět se specificky zaměřuje na kontroverzní témata, jež formují bezpečnostní a strategickou kulturu země i její praktickou bezpečnostní prevenci, oblast a politiku.

Osnova předmětu:

1. Konceptualizace pojmu bezpečnosti a dalších klíčových termínů bezpečnostních studii
2. Role, úloha a činnosti státu při zajišťování vnitřní bezpečnosti
3. Hloubková analýza vnitřního pořádku v ČR
4. Typy řízení při vzniku mimořádné události
5. Extrémismus a jeho formy
6. Prevence kriminality a veřejného pořádku
7. Systém reakce ČR na útoky na měkké cíle
8. Politika, role Senátu ČR a poslanecké sněmovny v rámci vnitřní bezpečnost
9. Vysvětleni a rozbor pojmu veřejný pořádek
10. Metodologie taktiky zajištění veřejného pořádku Policii ČR a obecní policie
11. Činnost ostatních státních úřadů při zajišťování veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti státu

Studenti si rozšíří znalosti o pojmu bezpečnosti a dalších klíčových termínů, seznámí se se závěry Kodaňské školy bezpečnostních studií a utříbí své povědomí o organizaci bezpečnostních a zpravodajských složek ČR obecně (v kontextu jejich zákonného postavení v rámci aktuálního bezpečnostního prostředí ČR, vlivu konkrétních bezpečnostních hrozeb na jejich organizaci a působnost, popisu jejich postavení v bezpečnostním systému ČR, rozboru právního rámce z pohledu celkového právního rámce bezpečnosti ČR a popisu konkrétní spolupráce mezi jednotlivými složkami). Na konkrétních příkladech se studenti seznámí s jejich transformací po r. 1989, aktuální organizací, konkrétním právním rámcem a popisem a rozborem aktuálních výzev (úkolů). Předmět rovněž nabídne podrobné představení mezinárodní spolupráce českých bezpečnostních sborů a v určitých aspektech porovná situaci ve vybraných státech světa. Ve cvičeních si pak studenti prohloubí své praktické dovednosti kritické analýzy a argumentační schopnosti. Konkrétní cvičení budou realizována se specifickým zaměřením na kontroverzní témata z oblasti bezpečnostních sborů ČR. Na cvičení budou zváni i představitelé konkrétních bezpečnostních sborů osobně.

Osnova předmětu:

1. Konceptualizace pojmu bezpečnosti a dalších klíčových termínů. Popis bezpečnostního prostředí ČR
2. Reakce bezpečnostních složek a zpravodajských služeb ČR na klíčové bezpečnostní hrozby současnosti
3. Tvrdá a měkká síla v bezpečnostní politice
4. Bezpečnost a bezpečnostní kultura, strategie a strategická kultura. Zásadní strategické dokumenty ČR z oblasti zajišťování bezpečnosti
5. Ústavní a právní rámec bezpečnosti ČR – realita a diskuse
6. Evoluce bezpečnostního systému a bezpečnostní politiky ČR
7. Zpravodajský systém ČR a jeho složky
8. Policie ve 21. století – role a výzvy
9. Zpravodajské služby v 21. století – role a výzvy
10. Mezinárodní spolupráce bezpečnostních sborů a zpravodajských služeb jako klíčový nástroj při zajištění bezpečnosti ČR
11. Privatizace bezpečnosti – zahraniční zkušenosti a příklady ČR

Předmět studentům nabízí přehled základních činností státu a bezpečnostních a záchranných složek integrovaného záchranného systému ČR. Cílem výuky v tomto předmětu a v této oblasti bude jednoznačně a zcela srozumitelnou formou seznámit studenty s úlohou hospodářských opatření pro krizové stavy v rámci bezpečnostního systému České republiky, s místem a úlohou správních úřadů, právnických a podnikajících fyzických osob a územních samosprávných celků při zajišťování věcných zdrojů v období přípravy a po vyhlášení krizových stavů, se zásadami plánování nezbytných a mobilizačních dodávek a zpracování stanovené dokumentace. Důraz přitom bude kladen na proces při vyžadování věcných zdrojů za krizových situací a objasnění hlavních zásad přípravy a použití regulačních opatření. Studenti si rozšíří vědomosti i v problematice povodňové ochrany, havarijního a krizového plánování, bezpečnostních rad a krizových štábů a kritické infrastruktury. Získané teoretické znalosti pak budou mít možnost ověřit a porovnat při exkurzi v praxi (GŘ HZS aj.). Po úspěšném absolvování předmětu budou studenti rozumět širokým souvislostem současného dění a budou schopni aplikovat teoretické znalosti o predikci, řečení, řízení a koordinaci záchranných činností na místě zásahu a události.

Osnova předmětu:

1. Bezpečnost lidského systému v krizových stavech
2. Hospodářská opatření pro krizové stavy
3. Základní taktika činností
4. Integrovaný záchranný systém ČR
5. Úloha správních úřadů, právnických a podnikajících fyzických osob a územních samosprávných celků při zajišťování věcných zdrojů před a v průběhu krizových stavů
6. Zásady plánování nezbytných a mobilizačních dodávek
7. Systém zpracování stanovené dokumentace
8. Problematika povodňové ochrany, havarijního a krizového plánování, bezpečnostních rad a krizových štábů a kritické infrastruktury
9. Analýza nebezpečí a prevence průmyslových havárií
10. Radiační bezpečnost
11. Evakuace osob, ukrytí osob a koordinace záchranných činností
12. Právní rámec krizového managementu
13. Soubor typových činností

Student získá studiem teoretické znalosti důležité k pochopení problematiky ochrany osob a majetku, které za využití procesu posuzování a ošetření rizik, dokáže aplikovat na konkrétní oblasti fyzické ochrany v oblasti mechanických, elektrických, nebo režimových zábranných systémech s predikcí do budoucna.

Osnova předmětu:

1. Fyzická bezpečnost - charakteristika, členění, právní rámec, vývojové trendy, pojmosloví.
2. Technická ochrana obvodová.
3. Technická ochrana plášťová.
4. Technická ochrana prostorová, předmětová.
5. Fyzická ostraha - pojmosloví, členění, taktika, metodika, cíl, funkce.
6. Režimová ochrana.
7. Kamerové, poplachové a dohledové systémy.
8. Přístupové a docházkové systémy, RFID technologie.
9. Biometrické systémy v ochraně objektu.
10. Teorie posuzování rizik ve fyzické bezpečnosti. Identifikace, analýza, hodnocení a ošetření rizik.
11. Techniky posouzení rizika - volba vhodných technik pro proces posouzení rizika ve fyzické bezpečnosti.
12. Bezpečnostní expertíza, analýza rizik, prognózování, plánování ochrany objektu.

Studenti si utříbí své povědomí o klíčových pojmech a problémech soukromé bezpečnosti a činnosti detektivů. Ve cvičeních pak prohloubí své praktické dovednosti s nabytými zkušenostmi a vědomostmi z přednášek. Získají informace o legislativě týkající se činnosti soukromé bezpečnostní a detektivní činnosti a naučí se ji aplikovat do praxe.

Osnova předmětu:

1. Místo nestátního zpravodajství – komerčního zpravodajství a servisu v sektoru soukromé bezpečnosti
2. Zpravodajská činnost
3. Zpravodajská informatika
4. Bezpečnost pracovníků při práci s měřícími přístroji - záření, ozáření
5. Využití elektromagnetických vln při detektivních a bezpečnostních činnostech
6. Zpravodajská prověrka
7. Zpravodajská sociotechnika
8. Zpravodajské metody versus sociotechnika
9. Zpravodajská ochrana informačních systému
10. Organizačně režimová opatření
11. Technická režimová opatření
12. Formy detektivní činnosti

Předmět studentům nabízí podrobný přehled metod a nástrojů řízení procesu zajišťování bezpečnosti ČR v různých stavech strategického a bezpečnostního prostředí včetně jeho institucionální realizace. Studenti se naučí porozumět hlavním teoretickým konceptům řízení zajišťování bezpečnosti (teorie řízení, strategické řízení, operační řízení, krizové řízení) a použití standardních nástrojů v rámci jejich praktické implementace v rámci bezpečnostních institucí a systémů a budou schopni tyto teoretické koncepty aplikovat v rámci další optimalizace procesu zajišťování bezpečnosti v ČR i v současném světě. Po úspěšném absolvování předmětu budou studenti rozumět širokým souvislostem současného dění v oblasti zajišťování bezpečnosti a procesům aktuální i budoucí optimalizace činnosti bezpečnostních institucí a systémů v národním i mezinárodním kontextu.

Osnova předmětu:

1. Bezpečnostní management a jeho procesní, institucionální, právní a zdrojový rámec
2. Strategický management
3. Operační management
4. Strategické plánování bezpečnosti
5. Tvorba bezpečnostních strategií
6. Operační plánování bezpečnosti
7. Optimalizace bezpečnostních systémů
8. Optimalizace systémů pro řešení krizových a výjimečných situací při zajišťování bezpečnosti,
9. Optimalizace systémů pro řešení působení hybridních hrozeb při zajišťování bezpečnosti
10. Optimalizace mezinárodních bezpečnostních systémů

Předmět studentům nabízí přehled základních činností státu a bezpečnostních a záchranných složek integrovaného záchranného systému ČR. Studenti se naučí porozumět hlavním teoretickým konceptům spojeným s činností složek na místě zásahu a události, činností na všech řídících úrovních složek (strategické, operační i taktické) a riziky v rámci vnitřní bezpečnosti státu. Další problematiky týkající se ochrany obyvatelstva a řízení v krizových stavech a při krizových událostech, vyšetřování jejich příčin aj. jsou součásti výuky. Absolvováním si studenti současně prohloubí své znalosti a vědomosti zejména v oblasti varování, vyrozumění, evakuace, ukrytí, nouzového přežití, individuální a kolektivní ochrany obyvatelstva, dekontaminace atd. Dále si studenti osvojí oblast zdravotnictví, získají základní informace o oblasti mezinárodních zdravotnických předpisů a jejich implementace v České republice, pandemických plánech a typových plánech, úkolech a působnosti orgánů ochrany veřejného zdraví při přípravě na krizové situace a jejich řešení. Teoretické znalosti pak budou mít možnost ověřit a porovnat při exkurzi v praxi. Po úspěšném absolvování předmětu budou studenti rozumět širokým souvislostem současného dění a budou schopni aplikovat teoretické znalosti o predikci, řečení, řízení a koordinaci záchranných činností na místě zásahu a události.

Osnova předmětu:

1. Bezpečnost lidského systému
2. Základní taktika hasičských, zdravotnických a policejních činností
3. Činnost ostatních záchranných služeb
4. Oblast varování, vyrozumění, evakuace, ukrytí, nouzového přežití
5. Individuální a kolektivní ochrana obyvatelstva
6. Dekontaminace
7. Ochrana osob při chemickém a biologickém nebezpečí
8. Integrální bezpečnost
9. Oblast mezinárodních zdravotnických předpisů a jejich implementace v České republice
10. Pandemické a typové plány
11. Úkoly a působnost orgánů ochrany veřejného zdraví při přípravě na krizové situace a jejich řešení.
12. Forenzní alkohologie, dopravní nehody v praxi forenzní medicíny a forenzního inženýrství, střelná poranění.

Předmět zprostředkuje studentům bližší seznámení s organizací a činností úředních osob při zajišťování bezpečnosti státu a se způsoby a předpoklady, za jakých jsou tyto osoby povolány veřejné úkoly plnit. V této souvislosti bude popsán zákon o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů a další nástroje výkonu veřejné služby. Představeny a srovnány budou také jednotlivá oprávnění, povinnosti a donucovací prostředky příslušníků bezpečnostních složek. V návaznosti na to budou na půdorysu platné právní úpravy podány charakteristiky bezpečnostních (ozbrojených) sborů a sil, jakož i postavení a úloha soukromých bezpečnostních služeb.

Osnova předmětu:

1. Evoluce bezpečnostního systému a bezpečnostní politiky ČR
2. Ústavní rámec bezpečnosti ČR
3. Veřejná a státní služba
4. Služební poměr příslušníků ozbrojených sborů
5. Jiné právní poměry veřejných zaměstnanců při zajišťování bezpečnosti
6. Služební činnost a zásahová pravomoc úředních osob
7. Integrovaný záchranný systém a jeho složky
8. Policie ČR a obecní policie
9. Ostatní ozbrojené bezpečnostní sbory
10. Ozbrojené síly ČR
11. Zpravodajské služby a jejich role
12. Privatizace bezpečnosti

Studenti si zejména formou rozšiřování znalostí vytvoří představu o klíčových pojmech a problémech odpovědnosti za trestné činy i správní delikty a pochopí rozdíly mezi nimi. Ve cvičeních formou opakování prohloubí své praktické dovednosti a budou schopni kritické analýzy a argumentační schopnosti. A to se specifickým zaměřením na kontroverzní témata, jež formují bezpečnostní a strategickou kulturu země i její praktickou bezpečnostní politiku.

Osnova předmětu:

1. Ústavněprávní východiska
2. Základní principy a zásady trestání
3. Odpovědnost trestněprávní a správně právní (jejich rozdíly)
4. Jiné veřejnoprávní delikty (disciplinární, platební a další)
5. Působnost deliktních předpisů (osobní, místní, časová)
6. Skutková podstata deliktu a její znaky (trestné činy, přestupky)
7. Okolnosti vylučující protiprávnost
8. Základní zásady trestního a přestupkového řízení
9. Postup řízení o deliktech
10. Tresty a jejich ukládání
11. Zánik deliktní odpovědnosti (správně právní i trestně právní)
12. Praktické příklady a rozbor judikatury

Odborná praxe je nedílnou součástí studijních povinností tohoto profesně orientovaného studijního programu. Jejím cílem a náplní je seznámení studenta s činností daného pracoviště, metodami práce, cíli a funkcemi partnerské instituce. Slouží k získání praktických a odborných zkušeností s činností v prostředí partnerské organizace či instituce. Tato povinnost se bez rozdílu týká studentů obou forem studia a na obou místech výuky. Každý student má povinnost zvolit praxi v minimálním rozsahu 240 hodin (tj. 6 týdnů). Praxe musí být vykonána u smluvně zajištěných partnerských organizací, institucí či pracovišť. Za odbornou praxi získává student 8 kreditů. Kredity jsou uděleny po splnění všech podmínek, mezi něž patří výstupní hodnocení výkonu odborné praxe studenta a certifikát o výkonu odborné praxe, zhotovené odpovědným pracovníkem (koordinátorem) partnerské organizace či instituce. Na straně vysoké školy CEVRO Institut je odpovědným pracovníkem koordinátor odborných praxí, který je ve stálém spojení s garantem studijního programu, resp. dalšími pedagogy, kteří se podílejí na hodnocení odborné praxe. Partnerskou organizací se na návrh studenta může stát i jeho „mateřská“ organizace, avšak praxe musí být vykonána v jiné pozici či na jiném pracovišti zaměstnavatele.

Studenti získají základní povědomí o klíčových pojmech, příčinách a souvislostech ozbrojených konfliktů, s důrazem na obrannou politiku, na podstatu ozbrojených konfliktů a na novodobé formy boje proti různým státům, včetně široké škály reakcí rozličných států na jednotlivé hrozby. Ve cvičeních prohloubí své praktické dovednosti kritické analýzy a argumentační schopnosti při prezentacích svých vybraných témat.

Osnova předmětu:

1. Podstata, příčiny a typologie válek
2. Charakteristika ozbrojených konfliktů v současném světě.
3. Aplikace východisek teorie bezpečnosti v obranné politice ČR
4. Bezpečnostní prostředí, bezpečnostní hrozby a rizika bezpečnosti ČR
5. Mezinárodní systém kolektivní a kooperativní bezpečnosti a kolektivní obrany
6. Řízení obrany ČR; ozbrojené síly ČR, jejich složení a rozvoj.
7. Role zpravodajských služeb v obraně státu na přelomu 20./21. století
8. Terorismus jako novodobá válka proti státu (studie RAF, IRA, ETA, Boko Haram atd.)
9. Teorie partyzánských válek, povstání a „counter-insurgency“
10. Případová studie: irácké povstání proti státu od r. 2003
11. Sebevražedný terorismus – vývoj a trendy v boji proti státu
12. Foreign fighters – fenomén navrátilců z ozbrojených konfliktů

Studenti si osvojí povědomí o důležitých souvislostech bezpečnosti a demokratické politiky v České republice. Pozornost bude věnována politickému a společenskému sektoru jako zdroji bezpečnostních hrozeb, jak to předpokládá tzv. kodaňská škola. Studenti se také seznámí s konceptem tzv. militantní demokracie. Budou též schopni analyzovat bezpečnostní hrozby spojené s demokratickým procesem. Předmět bude reagovat na aktuální bezpečnostní hrozby a připravenost českého politického systému je uspokojivě řešit.

Osnova předmětu:

1. Demokracie: definice, koncepty a vlny demokratizace
2. Nedemokratické režimy a bezpečnostní rizika
3. Přechod k demokracii, konsolidace demokracie a její bezpečnostní rizika
4. Český politický systém – ústavní a institucionální rovina
5. Politické strany, stranický systém, volební systém a problémy české demokracie
6. Vládnutí v moderních demokraciích
7. Bezpečnost a její dimenze
8. Bezpečnostní hrozby a česká politika
9. Politický extremismus a militantní demokracie
10. Militantní demokracie v Česku
11. Česká migrační politika
12. Aktuality

Studenti získají komplexní přehled o metodách analýz bezpečnostních hrozeb, dále o způsobech páchání trestní činnosti (kyberkriminality) a zajištění počítačové bezpečnosti vyplývajících z aktuálních bezpečnostních hrozeb, jejich příčinách, souvislostech, a řešení činností, které jsou s nimi spojeny. Studenti v tomto předmětu získají základní informace o environmentálních a societálních bezpečnostních hrozbách aj.

Osnova předmětu:

1. Kognitivní předsudky obecně i v bezpečnostní praxi
2. Úvod do „analyzování bezpečnosti“. Formální modely. Úvod do prognózování (nejen) v bezpečnostních studiích
3. Kodaňská škola: Úvod, Vojenský sektor, Environmentální, Ekonomický, Společenský a Politický sektor, Syntéza
4. Konflikt v Sýrii 1,2
5. Strukturované analytické techniky 1: Diagnostické techniky
6. Strukturované analytické techniky 2: Opoziční (Contrarian) techniky
7. Strukturované analytické techniky 3: Techniky imaginativního myšlení
8. Terorismus – pojem, vývoj, příčiny, projevy terorismu v současném světě a boj proti terorismu ve 21. století
9. Vojenské bezpečnostní hrozby ve 21. století: globální bezpečnost a organizovaný zločin, energetické a kybernetické hrozby
10. Kyberkriminalita a počítačová bezpečnost
11. Environmentální a societální bezpečnostní hrozby ve 21. století: problém vyčerpávání zdrojů jako bezpečnostní hrozba, migrace a náboženské konflikty jako bezpečnostní hrozba

Předmět má studentům umožnit, aby porozuměli trestní odpovědnosti za trestné činy spáchané v souvislosti s podnikáním nebo s jinou ekonomickou činností, a to jak v případě, je-li podnikatel pachatelem trestného činu, tak v případě, je-li obětí trestného činu spáchaného jinou osobou. Zároveň jde o zopakování základních institutů trestního práva hmotného i procesního a jejich uplatnění v souvislosti s podnikáním nebo s jinými ekonomickými aktivitami fyzických i právnických osob.

Osnova předmětu:

1. Základy trestní odpovědnosti a ukládání trestních sankcí
2. Role trestního práva při právní ochraně podnikání a ekonomiky vůbec
3. Souvislost trestního práva s jinými odvětvími práva, zejména s obchodním a občanským právem
4. Odpovědnost za vybrané trestné činy hospodářské a majetkové spáchané při podnikání nebo v souvislosti s jinou ekonomickou činností
5. Odpovědnost za další trestné činy spáchané při podnikání nebo při jiných ekonomických aktivitách
6. Trestní odpovědnost právnických osob. Některé otázky trestního práva procesního

Studenti si systematizují a rozšiřují základní znalosti o klíčových pojmech a problémech bezpečnosti s podrobným zaměřením na činnost a úkoly největší služby u Policie ČR – garanta vnitřní bezpečnosti v ČR. Ve cvičeních, pak prohloubí své praktické dovednosti v rozsahu přehledu a orientace v jednotlivých činnostech, analýze a argumentační schopnosti.

Osnova předmětu:

1. Úkoly služby pořádkové policie v systému zajišťování veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti
2. Činnosti služby pořádkové policie – prvosledové hlídky aj.
3. Prevence, korupce a organizace policejních opatření
4. Organizační články služby pořádkové policie a jejich specializace
5. Hierarchie, struktura a zařazení služby pořádkové policie v organizaci Policie ČR a MV ČR
6. Historie služby pořádkové policie
7. Spolupráce s ostatními službami policie ČR a IZS
8. Donucovací prostředky policie ČR a jejich použití v praxi
9. Hodnosti a služební etika
10. Vybrané statě personální politiky vers. zákon o služebním poměru
11. Mezinárodní spolupráce

Po úspěšném absolvování budou studenti schopni porozumět diskusím o postavení, významu a úloze mezinárodních (multilaterálních) institucí v zajišťování mezinárodní stability a bezpečnosti v posledních přibližně sto letech. Budou rozumět tomu, že na význam, role a prospěšnost mezinárodních bezpečnostních institucí existovaly a existují různé názory, které v zásadě odpovídají základním myšlenkovým tradicím v rámci teorií mezinárodních vztahů. Zároveň budou rozumět současnému mezinárodnímu institucionálnímu uspořádání v oblasti bezpečnosti v Evropě i mimo ni. Budou znát koncept Evropské bezpečnostní architektury i podobu, postavení a činnost jednotlivých institucí působících v jejím rámci.

Osnova předmětu:

1. Teorie mezinárodních vztahů a jejich přístup k bezpečnosti
2. Mezinárodní bezpečnost a její institucionální zajištění: klíčové koncepty (kolektivní bezpečnost, kooperativní bezpečnost, bezpečnostní společenství, rovnováha moci, mezinárodní organizace a mezinárodní režimy).
3. První moderní pokus o kolektivní bezpečnost - Společnost národů. Systém OSN po roce 1945 (založení OSN,
4. Rada bezpečnosti OSN)
5. Evoluce a milníky OSN. Současné diskuse o reformě OSN a složení RB OSN. Nástroje OSN při zajišťování mezinárodní bezpečnosti. Praktické aktivity OSN.
6. Evropská bezpečnostní architektura: současný stav a budoucí perspektivy (NATO, EU/CSDP, OBSE a jejich vzájemné vztahy). NATO v době studené války.
7. Adaptace Severoatlantické aliance po skončení studené války.
8. NATO a vojenské operace krizového managementu.
9. Bezpečnostní rozměr evropského integračního procesu.
10. OBSE - pokus o regionální bezpečnostní instituci.
11. Nezápadní regionální bezpečnostní instituce (Afrika, jihovýchodní Asie, Latinská Amerika, Varšavská smlouva, země bývalého SSSR).
12. Mezinárodní bezpečnostní režimy.
13. Česká republika a její členství v OSN, NATO, EU a OBSE
14. Ochrana a systém obrany mezinárodních letišť.