CSeS
Centrum středoevropských studií
Členové centra
- PhDr. Daniela Brádlerová, Ph.D.
- doc. PhDr. Martin Jemelka, Ph.D.
- PhDr. Luboš Velek, Ph.D.
- Dr. phil. Jan Vondráček
Aktivity centra
Exkurze pro studenty, pedagogy a přátele Vysoké školy CEVRO
Ve čtvrtek 25. dubna 2024 uspořádalo Centrum středoevropských studií pro studenty, pedagogy a přátele Vysoké školy CEVRO jednodenní poznávací zájezd na Vysočinu, konkrétně do Polné a Petrkova u Havlíčkova Brodu. V Polné účastníci zájezdu navštívili zdejší synagogu s rabínským domem a děkanský kostel Nanebevzetí Panny Marie, třetí největší barokní kostel v Čechách. Po společném obědě zamířili na setkání s polenským starostou Jindřichem Skočdopolem. Druhou navštívenou destinací byl Petrkov nedaleko Havlíčkova Brodu, kde žil a tvořil básník a výtvarník Bohuslav Reynek s manželkou a syny. Průvodcem celodenní exkurzí na Vysočinu byl historik Martin Jemelka.
 |
 |
 |
MILEY – Milestones of European History. Exploring Sites of Democracy in a Digital Learning Space
Projekt MILEY vznikl z partnerství navázaného v roce 2022 se Společností pro výzkum dějin demokracie (Gesellschaft zur Erforschung der Demokratiegeschichte). Na základě této spolupráce byla připravena a následně v programu Erasmus+ úspěšně podána žádost o projekt MILEY – Milestones of European History. Exploring Sites of Democracy in a Digital Learning Space (2023-1-AT01-KA220-ADU-000151000). Projekt nabízí prostřednictvím digitální mapy míst spojených s dějinami demokracie a sady doprovodných vzdělávacích materiálů mezinárodní pohled na vývoj demokracie. Jeho cílem je přiblížit historické, národní a společensko-politické dynamiky demokratického vývoje v Rakousku, Německu a Česku a zpřístupnit je v rámci vzdělávání dospělých. Projekt byl realizován v letech 2023–2025 ve spolupráci mezi Demokratickým centrem Vídeň (Demokratiezentrum Wien), CEVRO University (CZ) a Společností pro výzkum dějin demokracie e.V. (Gesellschaft zur Erforschung der Demokratiegeschichte).
Východiskem projektu je poznání, že vývoj demokracie nepředstavuje lineární proces, ale zahrnuje přerušení, nezdary i pokroky. Projekt usiluje o zpřítomnění klíčových milníků dějin demokracie prostřednictvím konkrétních míst každodenního života. Mezi příklady patří vídeňská Ringstraße v Rakousku, pražská Národní třída v Česku či německý hrad Hambach. Tato místa ilustrují nejen úspěchy demokratických hnutí, ale také ambivalence a rozpory, které jejich vývoj doprovázely.
Možnost filtrovat jednotlivá místa podle tematických okruhů či časových období umožňuje vytvářet propojení mezi různými lokalitami, přičemž orientaci usnadňují doprovodné informační texty. Tvorbu obsahu projektu podporovalo poradní grémium (Advisory Committee).
Členové Advisory Committee:
- Ass.-Prof. Mag. Dr. Birgitta Bader-Zaar, Universität Wien (AT)
- Mag.a Gertraud Diendorfer-Ratzenböck, Forum Politische Bildung, řada Informationen zur Politischen Bildung (AT)
- Prof. Dr. Miloš Havelka, CSc., Univerzita Karlova v Praze (CZ)
- Andreas Kreiner-Wolf, MA, Fridtjof-Nansen-Akademie für politische Bildung (DE)
- Dr. Markus Lang, Stiftung Orte der deutschen Demokratiegeschichte (DE)
- PhDr. Zdeňka Stoklásková, Ph.D., Masarykova univerzita Brno (CZ)
Digitální mapa je doplněna didaktickou koncepcí výuky a učení, která nabízí širokou škálu úkolů a vzdělávacích cest. Materiály jsou určeny zejména pro lektory a lektorky vzdělávání dospělých a umožňují snadnou práci s místy spojenými s dějinami demokracie – jak v rámci kurzu, tak při individuálním studiu. Didaktická koncepce je dostupná v sekci ke stažení na webu MILEY.
Platformu najdete na adrese democracy-map.eu
Odborná kolektivní monografie Volby v Praze: z dějin pražské volební kultury (1848–1945)
V roce 2020 vydalo Nakladatelství Lidové noviny ve spolupráci s Masarykovým ústavem a Archivem AV ČR a CEVRO Univerzitou jako IV. svazek ediční řady Centra středoevropských studií konferenční kolektivní monografii nesoucí název Volby v Praze. Volební kultura metropolitních měst je tématem, v němž se protínají odborné zájmy a metodologické přístupy politologie, historických a dalších společenských věd. Proto i tato kniha představuje Prahu a pražské volební arény jako heterogenní prostor, v němž se podle historiků a politologů střetávaly různé názorové směry a ideologie a volební klání se odehrávala nejen v radničních zdech, ale i ve veřejném prostoru, na univerzitách nebo na půdě akciových společností. Chronologicky je publikace ukotvena v letech 1848–1945 a na dějinnou scénu vedle známých jmen politiků uvádí i zapomenuté či přehlížené aktéry pražských volebních zápasů, ať již individuální, nebo institucionální. Editorem kolektivní monografie je historik a člen Centra středoevropských studií Martin Jemelka.
https://www.mua.cas.cz/cs/publikace/volby-v-praze-z-dejin-prazske-volebni-kultury-1848-1945-p
Konference Volby v Praze (1918–2018)
Ve dnech 14. a 15. listopadu 2018 uspořádalo Centrum středoevropských studií dvoudenní konferenci nazvanou Volby v Praze, která se konala u příležitosti stoletého výročí založení Republiky československé, a to s podporou jednoletého grantu Hlavního města Prahy. Během konference zazněly příspěvky věnované minulosti a současnosti volebních klání na území Prahy, ať již šlo o volby do zákonodárných sborů, nebo volby do komunálních či podnikových samospráv. Konferenci předcházel program věnovaný studentům pražských středních škol, který byl věnován specifikům volebních klání na území hlavního města. Konferenčním výstupem je publikace vydaná Nakladatelstvím Lidové noviny, Masarykovým ústavem a Archivem AV ČR a CEVRO Univerzitou nesoucí konferenční název Volby v Praze.
Prezentace edičního projektu dokumentů rakouské zahraniční politiky 1918-1938: Außenpolitische Dokumente der Republik Österreich 1918–1938
20. října 2016 uspořádalo Centrum středoevropských studií společně s Institutem mezinárodních studií FSV UK a Rakouským kulturním fórem seminář věnovaný zahraniční politice Rakouska v meziválečném období.
Osvobození, revoluce, transformace
Centrum středoevropských studií uspořádalo ve dnech 5. a 6. listopadu 2015 mezinárodní vědeckou konferenci věnovanou problematice roku 1945 v interdisciplinární perspektivě. Vedle českých badatelů vystoupili rovněž hosté ze Spojených států, Německa nebo Itálie.
70 let Mezinárodního měnového fondu: středoevropské souvislosti a nové výzvy
Centrum středoevropských studií a Centrum transatlantických vztahů uspořádalo 14. 11. 2014 konferenci 70 let Mezinárodního měnového fondu: středoevropské souvislosti a nové výzvy, Pocta Janu Viktoru Mládkovi.
Agrarismus ve střední a východní Evropě 19. a 20. století
Ve dnech 24. – 25. 10. 2013 proběhla mezinárodní vědecká konference Agrarismus ve střední a východní Evropě 19. a 20. století, jejímž hlavním záměrem bylo připomenutí významné osobnosti meziválečného Československa, Antonína Švehly. Pořadatelem konference byl vedle Centra středoevropských studií a Masarykova ústavu a archívu Akademie věd také Úřad vlády České republiky. Záštitu nad konferenci přijal premiér České republiky Jiří Rusnok.
V osmi sekcích včetně úvodního panelu, které byly řazeny chronologicky, vystoupilo na třicet českých i zahraničních historiků, politologů a ekonomů. Konferenci doplnil bohatý společenský program, včetně oficiální zahájení konference v Hrzánském paláci.
Na konferenci navázalo vydání vědecké monografie Agrarismus ve střední a východní Evropě 19. a 20. století (eds.: Jan Rychlík – Lukáš Holeček – Michal Pehr).
Praha a národní hnutí
Ve dnech 20. – 21. 6. 2013 proběhla mezinárodní konference Praha a národní hnutí. V jejím rámci se pracovníci CSES i zahraniční odborníci soustředili na téma národních hnutí, které již dlouhá desetiletí neoddiskutovatelně patří ke klíčovým tématům historie, sociologie či politologie a literární vědy a jejich hraničních aplikací. Konference – v intencích práce CSES – omezila téma národních hnutí na středoevropský prostor a úběžníkem všech úvah, referátů a diskusí byla Praha jako hypotetický střed určitého typu národního hnutí.
Konference byla rozdělena do tří sekcí: Praha mezi pangermanismem a panslavismem, Praha uprostřed Evropy, Praha jako inspirace. Na konferenci zaznělo 13 referátů a zúčastnilo se jí celkem 51 vědců a dalších zájemců o dané téma z řad odborné i laické veřejnosti.