Týdenní SITREP – Ukrajina (21. až 27. září 2026)

Executive summary: Za poslední týden se potvrzuje, že ruská pozemní ofenziva zůstává bez operačního průlomu a iniciativa je stále více smíšená. Ukrajina pokračuje v protiútocích u Lymanu, Kupjansku, Dobropillji a Oleksandrivky; Rusko dosahuje jen dílčích průniků zejména v Kosťantynivce a infiltračních akcí u Dobropillji. ISW současně zaznamenává možnou významnou změnu Putinovy strategie: při téměř nulových čistých pozemních ziscích může Moskva více sázet na masovou zimní kampaň balistických střel a proudových Geranů, která má Ukrajinu donutit ke kapitulaci před jarem 2027.

1. Fronta a hlavní operace

Potvrzená fakta: Na lymanském směru pokračuje ukrajinská protiofenzivní operace. ISW 27. září uvádí, že ruská 25. vševojsková armáda má problémy s bojovým ústupem přes řeku Žerebec a drží pouze izolované pozice západně od řeky. Ukrajina současně udržuje či rozšiřuje pozice východně a jihovýchodně od Slovjansku.

U Kupjansku ukrajinské protiútoky zmenšují ruské předmostí na západním břehu Oskilu. Ukrajinským cílem je zatlačit ruské síly zpět za řeku; ISW hodnotí, že současný tlak u Kupjansku a Lymanu komplikuje ruskému Západnímu uskupení současně bránit i pokračovat v ofenzivě.

U Kosťantynivky je situace méně příznivá: ISW potvrdil ruský postup v západní části města a pokračující infiltrace na východě. Nejde však o souvislé obsazení města. U Dobropillji ruské velení opakovaně tvrdí, že město obklíčilo; geolokovaná data ISW to nepotvrzují a ukrajinské síly stále kontrolují město i přístupové komunikace. Ukrajinští mariňáci navíc vyčistili přibližně 5 km² prostoru jižně od Dobropillji.

Na ose Oleksandrivka–Dnipropetrovská oblast Ukrajina rovněž postoupila: ruské zdroje připustily osvobození Perebudovy a boje o Komar. Naopak u Huljajpole a v západní Záporožské oblasti Rusko 26.–27. září potvrzeného postupu nedosáhlo.

Analytické hodnocení: severní část ruského plánu obejít Slovjansk–Kramatorsk přes Lyman je nyní vážně narušena. Hlavním nebezpečím proto zůstává jižní osa Kosťantynivka–Dobropillja, ale ani zde zatím nevidím známky bezprostředního operačního průlomu.

2. Tempo postupu a iniciativa

ISW 27. září výslovně charakterizuje frontu jako v zásadě „statickou“ a upozorňuje na téměř nulové čisté ruské územní zisky v posledních měsících. Ruské velení přitom pokračuje v systematickém nadsazování úspěchů – například v Sumské oblasti tvrdilo, že v létě získalo přes 250 km²; ISW geolokačně potvrzuje pouze přibližně 37 km² za červen–srpen.

Moje současné hodnocení je proto: strategická iniciativa – smíšená; operační iniciativa – na severním Donbasu a u Kupjansku spíše Ukrajina, u Kosťantynivky stále Rusko; taktická iniciativa – lokálně proměnlivá. Ani jedna strana nyní nemá schopnost provést rozsáhlý pozemní průlom.

Zajímavá je ukrajinská adaptace taktiky. ISW 26. září upozornil, že Ukrajinci již často neusilují o okamžité zničení první ruské infiltrační skupiny. Nechají ji proniknout a následně ničí další sled, zásobování a posily, čímž izolují první skupinu a likvidují celý infiltrační systém.

3. Hluboké údery

Ukrajinská kampaň proti ruskému týlu pokračuje ve vysokém tempu. Ve dnech 24.–26. září byly zasaženy rafinerie Novoshakhtinsky, Perm a Ilsky; Perm leží přibližně 1 450 km od ukrajinské hranice. Zasaženy byly rovněž radary Gamma-S1 a Kasta-2E2, Pantsir-S2, závod Azov Optical-Mechanical Plant vyrábějící naváděcí a elektronické komponenty pro přesně naváděnou munici a několik skladů pohonných hmot.

Ruské zdroje přiznávají, že rafinerie Perm a Novoshakhtinsky zastavily provoz. Rusko současně muselo zvýšit výdaje na PVO a opatření proti celostátnímu nedostatku paliv.

Na taktické a operační úrovni Ukrajina útočí také na muniční a palivové sklady v Luhansku, Rovenkách a okupovaném Doněcku a na infrastrukturu pro přípravu a vypouštění ruských dálkových dronů.

Analytické hodnocení: ukrajinská kampaň už evidentně není sérií izolovaných útoků. Vytváří systematický řetězec PVO/radary → vojenský průmysl → paliva → logistika → dronová infrastruktura. Její největší efekt není samotný počet zničených zařízení, ale nutnost Ruska rozptylovat PVO, opravárenské kapacity a finance po obrovském prostoru.

Současně se ale objevuje nový problém pro Ukrajinu. Rusko dramaticky rozšiřuje použití proudových Geranů. Jen v září jich podle Zelenského do 26. září nasadilo asi 2 730, z nichž Ukrajina zachytila přibližně 55 %. ISW hodnotí, že právě levné proudové drony kombinované s balistickými střelami se mohou stát hlavním nástrojem ruské zimní strategie.

4. Situace uvnitř Ruska

Ekonomický tlak dále roste. Ministr financí Anton Siluanov 21. září připustil, že rozpočtový deficit za rok 2026 dosáhne přibližně 3 % HDP, téměř dvojnásobku původně plánovaných 1,6 %. Za leden–srpen už činil 2,5 % HDP. Moskva proto plánuje půjčit si více než původně zamýšlených 5,5 bilionu rublů.

Významné je, že ruská vláda sama spojuje část dodatečných výdajů s posilováním PVO proti ukrajinským dronům a řešením nedostatku paliv po útocích na rafinerie. Vyšší úrokové sazby zároveň zdražují obsluhu dluhu.

Společensky však zatím nevidím známky destabilizace režimu. Výsledek voleb poskytuje Kremlu dostatečný politický rámec pro další vedení války. Podstatnější je nedostatek pracovních sil a cena získávání vojáků: federální jednorázový bonus činí nejméně 400 000 rublů, regionální pobídky jej mohou zvýšit na několik milionů. Reuters

Hodnocení: ruská ekonomika válku stále dokáže financovat, ale marginal cost dalšího roku války roste. Zvláště důležitý je nový nákladový vztah: Ukrajina relativně levnými drony nutí Rusko investovat do drahé PVO, oprav rafinerií, zásobování palivy a ochrany infrastruktury.

5. USA a západní kroky

Ve Washingtonu nastal tento týden důležitý praktický posun. Trumpova administrativa uzavřela právně závazné kontrakty na téměř všech 400 mil. USD zbývajících prostředků USAI schválených Kongresem; 307 mil. bylo kontrahováno do začátku týdne a zbývajících 93 mil. má být závazně alokováno do 30. září. První dodávky zahrnují i útočné zbraně a náhradní díly pro obrněnou techniku.

Významnější z dlouhodobého hlediska je oznámení Zelenského z 25. září, že prezident Donald Trump učinil „konečné rozhodnutí“ umožnit Ukrajině licenční výrobu interceptorů Patriot. Jedná se údajně o PAC-2 i PAC-3. Trump toto rozhodnutí veřejně samostatně nepotvrdil, proto jej zatím považuji za ukrajinské oznámení podpořené americkými zdroji, nikoli za dokončenou výrobní dohodu.

Krátkodobý problém to neřeší: současný americký balík Patriot interceptory neobsahuje a globální zásoby jsou omezené také kvůli americkému konfliktu s Íránem.

EU mezitím 22. září obnovila sankční režim proti Rusku a evropské vlády současně upozorňují na rostoucí počet ruských sabotážních, kybernetických a dalších hybridních operací v Evropě.

6. Mobilizace a příprava další ruské ofenzivy

Tady je proti minulému týdnu zajímavý posun: volby skončily, ale nová masová mobilizace zatím vyhlášena nebyla.

ISW 27. září přináší důležitou interpretaci: Kreml může chtít mobilizaci odložit, protože rozsáhlá zimní úderná kampaň je z ekonomického, vojenského i společenského hlediska levnější než druhá mobilizační vlna. Současně ale ISW upozorňuje, že vysoké ztráty mohou Putina k mobilizaci ještě během podzimu donutit.

Aktuální indikátory proto hodnotím takto: regionální náborové kvóty – pokračující tlak, ale bez potvrzeného celostátního skoku; bonusy – nadále vysoké, ale bez důkazu koordinované postvolební eskalace; digitální povolávání/databáze – systém připraven, masová aktivace nepotvrzena; omezení rezervistů – žádné nové plošné opatření; výcvikové kapacity – žádné veřejně potvrzené skokové rozšíření; nové jednotky – zatím nevidím formování odpovídající náhlému přísunu 300–800 tisíc osob.

Naopak přeskupování existujících sil pokračuje. Rusko nadále zkouší infiltrace u Kosťantynivky a Dobropillji a intenzivně připravuje terén klouzavými pumami a drony. Zatím však není patrná koncentrace, která by jednoznačně signalizovala bezprostřední velkou mechanizovanou ofenzivu.

Moje aktualizované hodnocení je proto: rozšířená skrytá mobilizace – středně vysoká pravděpodobnost; kombinace kontraktního náboru a administrativního tlaku – vysoká; formální mobilizace typu září 2022 – nízká až střední; jednorázové povolání 500–800 tisíc – nízká.

Důležitá změna oproti předchozím SITREPům je, že bezprostřední mobilizační riziko mírně snižuji. Putin zřejmě nejprve zkouší, zda dokáže strategický problém stagnující fronty obejít intenzivní zimní údernou kampaní.

Výhled na 7–14 dní

Za hlavní pozemní indikátory budu sledovat Kosťantynivku–Dobropillju, ruský ústup přes Žerebec u Lymanu a ukrajinské pokusy zmenšit ruské předmostí západně od Oskilu u Kupjansku. Pokud Ukrajina uspěje v obou posledních oblastech, bude Rusko nuceno významně přeskupit Západní uskupení sil.

Strategicky bude mnohem důležitější vzdušná válka. ISW nově hodnotí, že Putin může sázet na zlomení Ukrajiny během zimy 2026/27, především kombinací proudových Geranů, balistických střel a útoků proti energetice, přístavům, železnici a nově také datovým centrům a telekomunikační infrastruktuře. Od 23. září Rusko cíleně útočí na datová centra v Kyjevě; dosud však nedošlo k narušení vojenských komunikačních systémů.

Bottom line

Nejdůležitější změnou týdne není pohyb fronty, ale změna ruské teorie vítězství. Pozemní ofenziva nepřináší Rusku očekávané výsledky a Ukrajina na několika úsecích přebírá lokální iniciativu. Moskva proto podle ISW stále více sází na to, že masová zimní úderná kampaň poškodí ukrajinskou energetiku, ekonomiku a společenskou odolnost natolik, že Kyjev bude nucen přijmout ruské podmínky před jarem 2027.

Z vojensko-strategického hlediska bych proto v příštích týdnech považoval za důležitější než samotný počet kilometrů získaných na Donbasu tři ukazatele: tempo výroby a nasazování proudových Geranů, zásobu ukrajinských Patriotů/interceptorů a schopnost Ukrajiny udržet kampaň proti ruským rafineriím, PVO a dronové výrobní infrastruktuře. Právě poměr mezi těmito třemi veličinami může rozhodnout, zda se ruská zimní strategie stane skutečným strategickým problémem, nebo dalším nákladným pokusem bez rozhodujícího efektu.