Bezpečnost není něco, co máme automaticky, říká Jiří Šedivý

Bývalý náčelník Generálního štábu Armády ČR a garant bezpečnostních studií na CEVRO Univerzitě vysvětluje, proč musí Evropa převzít větší odpovědnost za vlastní obranu, jaké uplatnění mají absolventi bezpečnostních programů a proč ani umělá inteligence není všelék.

Nachází se Česko v nejkomplikovanější bezpečnostní situaci od konce studené války?

Nejenom Česko. Celá Evropa je v současnosti ve velmi složité bezpečnostní situaci a není to dáno jen tím, co se odehrává na východní Ukrajině, ale celosvětovým trendem. Situaci ovlivňuje i záměr USA omezit své aktivity v NATO a přenést část odpovědnosti na Evropany. Musíme se s takovou situací vypořádat nejen politicky, ale i ekonomicky vzhledem k požadavkům na zvyšování obranyschopnosti.

Čím tato situace vznikla?

Ten proces je dlouhodobější, bohužel v Česku nebyl vnímán tak, že je nebezpečný. Celkově se zvyšují ambice dřívějších velmocí a těch nově vznikajících. Jde o Rusko, které se chce vrátit vlivem do hranic impéria bývalého Sovětského svazu, ale také o Čínu, Indii a Brazílii. Dopad má i vyostřování vzájemných vztahů na Blízkém východě. Už v roce 2008 obsadilo Rusko část Gruzie a po roce 2014 bylo zřetelné, jaké má tendence. Navíc jsme nechtěli pochopit zásadní bezpečnostní problém USA, kterým je Čína. Spojené státy proto nejsou schopné věnovat se obraně Evropy tak jako za studené války. Evropa musí svou odpovědnost převzít sama.

Je to důvod, proč věnovat bezpečnosti státu zvýšenou pozornost?

To je nezbytnost. Na takový vývoj jsme nebyli připraveni, přestože bezpečnostní komunita ho vnímala. Někteří lidé mu stále nevěří, jiní to naopak přehánějí. Měli bychom situaci skutečně racionálně zhodnotit. Nemůžeme si myslet, že bezpečnost je něco, co máme automaticky a nemusíme se o ni starat.

Jak se za dvacet let změnil pohled studentů na bezpečnost a armádu?

Musíme rozlišit studenty kombinovaného a postgraduálního studia, tedy dospělé lidi doplňující si vzdělání kvůli kariéře, a studenty denního studia, kteří přišli ze středních škol. U první skupiny je prestiž armády a celého bezpečnostního systému vnímána na vysoké úrovni. U studentů denního studia někdy vidím jen velmi povrchní znalosti o armádě, na druhé straně jsem zaznamenal i opačný pól, tedy přehánění důvěry v armádu.

Co může středoškoláky a jejich rodiče přesvědčit ke studiu bezpečnostních programů?

Je třeba být otevřený, férový a objektivní při předávání informací. Oběma stranám je nutné ukázat celé spektrum možností studia a následného uplatnění. Máme široce rozpracovanou síť partnerských ministerstev, kde mohou studenti absolvovat odpovídající praxi, získávat zkušenosti a připravovat se na život po univerzitě. Vyžaduje to ale, aby se tomu věnovali cíleně.

Co když absolvent nechce být spojený s armádou?

Ne všichni absolventi musejí pracovat v armádě. Mohou působit například ve Správě státních hmotných rezerv, u policie, v orgánech krizového řízení, na krajských, městských či obecních úřadech s krizovými odbory nebo u Hasičského záchranného sboru. Zájem o naše studenty mají i zpravodajské služby. Uplatnění je velmi široké, takže bych se o budoucnost absolventů nebál.

CEVRO Univerzita uznává kredity za službu v Aktivní záloze. Je to krok správným směrem?

Ano, protože jde o další podnět k tomu, aby k nám studenti nastupovali a uplatnili zkušenosti, které získají při službě v Aktivní záloze. Pokud je někdo zaměřený na armádu a chce po studiu pokračovat v podobném oboru, výcvik studium podporuje. Je to vzájemná spolupráce. Oceňujeme ty, kteří jsou ochotní část svého volného času věnovat společnosti a státu.

Na co vlastně posluchače v rámci bezpečnostních studií připravujete?

Otevřeně řeknu, že na všechno. CEVRO Univerzita ale nepřipravuje studenty na to, aby uměli střílet nebo ovládali taktiku malých jednotek. Zaměřujeme se na koncepční otázky bezpečnosti. Chceme, aby studenti rozuměli strategické úrovni, věděli, kde tkví problémy státu, jak se přijímají a aplikují zákony v oblasti bezpečnosti, jaké jsou funkce vlády a jakou roli má vláda v bezpečnostním systému.

Jak výrazně poroste vliv umělé inteligence v armádě a při ohrožení státu?

S umělou inteligencí pracujeme běžně a studentům její používání nezakazuji. Na některých příkladech ale záměrně ukazujeme, že umělá inteligence není všelék ani vševědoucí. Výstupům je potřeba věnovat maximální pozornost, protože jde stále o strojové zpracování informací a chybí v něm lidský aspekt. Ten musejí vložit sami studenti například důkladným prověřováním.

 

Jiří Šedivý je garantem studijního programu Bezpečnostní management a bývalým náčelníkem Generálního štábu Armády ČR. Vedl český kontingent mise IFOR v Bosně a Hercegovině.