O problémech japonské geopolitiky hovořil Dr. Roman Kodet

Ve středu 11. března se na CEVRO Univerzitě v Praze konala přednáška s názvem „Problémy japonské geopolitiky v historickém kontextu“. Hlavním hostem akce byl Dr. Roman Kodet historik z Filozofické fakulty Západočeské univerzity v Plzni a Senior Fellow Centra asijsko-pacifických studií (CAPS), který se ve své prezentaci zaměřil na hluboké historické kořeny současných bezpečnostních výzev v regionu Indo-Pacifiku.

Ve své přednášce Dr. Kodet rozebíral komplikovanou dynamiku vztahů mezi Japonskem a jeho sousedy, zejména Jižní Koreou a Čínou, a zasadil ji do širšího rámce sinocentrického vnímání světa a konfuciánské hierarchie. Zvláštní pozornost věnoval transformaci japonské bezpečnostní politiky, která pod tlakem měnícího se globálního prostředí opouští dekády trvající zdrženlivost a směřuje k výraznému posílení vlastních obranných kapacit.

Dr. Kodet upozornil, že klíčovým pilířem japonské bezpečnosti zůstávají Spojené státy, které Japonsku poskytují jaderný deštník. Toto partnerství prochází zatěžkávací zkouškou, zejména v éře druhé Trumpovy administrativy. Japonsko se nachází v paradoxní situaci: Donald Trump kritizuje Tokio za nízké výdaje na obranu, přestože japonské ozbrojené síly jsou omezeny ústavou, kterou po válce napsali právě Američané. V reakci na to se Kišidova vláda v roce 2022 zavázala k historickému zdvojnásobení výdajů na obranu do roku 2030. Japonsko si uvědomuje, že v případě konfliktu v Evropě nebo na Blízkém východě již americká pomoc nemusí být samozřejmostí.

„V současnosti sledujeme zásadní posun v japonském strategickém myšlení. Japonsko již nehovoří pouze o propojení Indického a Tichého oceánu, ale začíná vnímat globální bezpečnostní architekturu skrze propojení tří oceánů včetně Atlantiku, čímž aktivně vtahuje do hry i evropské partnery. Klíčovým faktorem tedy zůstává spojenectví s USA, které však prochází testem kvůli tlaku na zvyšování obranných výdajů na 2 % HDP a nejistotě ohledně amerických garancí v případě budoucích konfliktů. Přestože je japonská veřejnost tradičně pacifistická, pod vlivem rostoucích hrozeb se postupně smiřuje s nutností revize ústavních omezení a posílení armády,“ dodal Dr. Kodet.

V přednášce bylo zmíněno, že ačkoli se z eurocentrického hlediska akcentuje jako vyzyvatel Japonska především Čína a Jižní Korea se jeví jako přirozený spojenec Tokia, historická reminiscence a ekonomická rivalita vytvářejí bariéry, které se jen obtížně překonávají. Zajímavým aspektem je i historický spor o hierarchii v konfuciánském řádu, kde se Korea tradičně vnímala jako kulturně nadřazená a bližší čínskému centru než Japonsko, což dodnes podbarvuje vzájemnou nedůvěru.

Po přednášce následovala diskuse s hosty, která se zaměřila na budoucnost japonského zbrojního průmyslu, možnosti vývozu vojenských technologií a dopady případné revize článku 9 japonské ústavy na regionální stabilitu.

Akce organizovaná CAPS znovu zdůraznila rostoucí strategický význam Japonska jako klíčového aktéra v Indo-Pacifiku a zároveň podtrhla snahy Centra asijsko-pacifických studií podporovat informovanou debatu o hrozbách a příležitostech v jedné z nejdůležitějších geopolitických oblastí dnešního světa.