Magický Nový rok 17. února 2026: Co skrývá rok Ohnivého koně – a proč Asie měří čas jinak než Evropa

Většina z nás měla 1. ledna po silvestrovské noci pocit, že začal nový rok. Dvě miliardy lidí v Asii to však měly jen za malé rozehřátí. Opravdový nový rok jim teprve přijde.

Letos začne 17. února 2026. A nebude ledajaký. Podle tradičního východoasijského kalendáře přijde rok Ohnivého koně – ten stará čínská astrologie vidí jako rychlé změny, dramatická rozhodnutí a velkou energii. Pokud vám to připomíná stav současné geopolitiky, nejste už daleko.

Právě tomuto fascinujícímu světu bude věnována přednáška na CEVRO Univerzitě. Posluchače zavede do tajů asijského kalendáře, rituálů a myšlení, dodnes ovlivňujících ekonomiku, politiku a každodenní život více než třetiny lidstva.

Kalendář sledující hvězdy i lidskou psychiku

Zatímco západní kalendář se řídí hlavně Sluncem, tradiční čínský kalendář současně zaměřuje Slunce, Měsíc a nepřímo i oběh Jupitera. Výsledný systém propojuje astronomii, filozofii a společenské rituály v jednom funkčním celku.

Nový rok tu začíná druhým novoluním po zimním slunovratu, mezi 21. lednem a 20. únorem a pokaždé nese jinou symboliku. Kombinace dvanácti totemických zvířat a pěti kosmických živlů vytváří šedesátiletý cyklus, který ladí čas do harmonie vesmíru. Podle tradiční víry tu čas není fyzikální veličina (a už vůbec ne lineární), ale vztah člověka, přírody a společnosti.

Proč svátky zastaví chod továren i vlády

Lunární nový rok přináší největší každoroční světovou migraci. Stovky milionů lidí cestují domů za rodinou. Výroba, logistika a státní správa se zastavují. Pro evropské firmy to znamená šok. Obchodní schůzky se nekonají, dodávky stojí a e-maily jsou bez odpovědi. Není to, že by Asie nefungovala, ale má jiný rytmus.

A právě pochopení tohoto rytmu patří mezi největší praktické výhody, které si posluchači přednášky mohou odnést.

Magie, která funguje – protože funguje lidem

Jedním z nejzajímavějších témat je východoasijská kosmologie a duchovní tradice. Rituály, astrologie nebo fengshui nejsou v těchto společnostech exotickou kuriozitou. Jsou součástí každodenního rozhodování – od svatebních dat až po miliardové investice.

Moderní behaviorální ekonomie přitom stále častěji potvrzuje, že lidské rozhodování silně ovlivňují symboly, emoce a příběhy. I nobelista Daniel Kahneman prokázal, že se lidé rozhodují podle příběhů, které si o světě vyprávějí. A Richard Thaler zase vyjevil, že i drobné symbolické impulzy zásadně ovlivňují ekonomické chování.

V Hongkongu tak má adresa se „šťastným číslem“ vyšší hodnotu než architektonická úroveň budovy. V Singapuru se velké developerské projekty běžně konzultují s mistry fengshui. A čínské firmy plánují otevření poboček podle astrologických kalendářů.

Otázkou proto není, zda magie existuje, ale jak silně nás ovlivňuje.

Asijská civilizace více kalendářů

Přednáška ukáže, že východní a jihovýchodní Asie není jednotný kulturní prostor, ale komplexní mozaika civilizací. K čínskému lunisolárnímu kalendáři přistupuje islámský lunární kalendář, buddhistické svátky i moderní gregoriánský kalendář. Někdy se tyto systémy překrývají. V Malajsii například dochází k situacím, kdy se čínské a muslimské svátky slaví současně. Výsledkem je unikátní kulturní symbióza a náročná logistika diplomacie a byznysu.

Zkušenost z paláců i venkova

Přednášku povede lektor s čtyřicetiletou osobní zkušeností s východní Asií. Pohyboval se v prostředí vrcholných státních a obchodních jednání, rodových klanů i všedního života – od prezidentských paláců po nejskromnější venkovské komunity.

Právě tyto zkušenosti umožní ukázat Asii, to geopolitické centrum i jako živou a křehkou civilizaci, spojující starobylost s moderními trendy.

Co se posluchači dozvědí – a co zůstane tajemstvím?

Jak funguje čínský kalendář a východoasijský den, proč některé roky ovlivňují porodnost či investice a jak rituály formují obchodní vztahy. Také praktické rady, jak se vyhnout kulturním nedorozuměním a jak chápat přešlapy asijských partnerů.

A možná zjistí, že čas, to číslo v kalendáři lze chápat i jako součást kultury, identity a víry. Zbytek mystérií zůstane vyhrazen samotné přednášce. Leccos je lepší slyšet osobně, ideálně v okamžiku rozběhu Ohnivého koně.

Na veřejnou přednášku "Lunární nový rok Koně v tradici, ekonomice, politice a komunikační strategii", kterou pořádá 17. února od 16:00 hod. v místnosti D222 (Drtinova 467, Praha 5) Centrum asijsko-pacifických studií (CAPS) při CEVRO Univerzitě se můžete přihlásit na následujícím odkaze: https://docs.google.com/forms/d/e/1FAIpQLSdHZKao_G3pD92GiUwOAeWmba8IJ3gJK_0vIx4JV-YlmCGd-w/viewform

Mgr. Vít Vojta – sinolog a právník