Ing. Josef Myslín, Ph.D., Ed.D., MSc., MPA

CEVRO Univerzita, katedra bezpečnostních studií, odborný asistent.

Analytik a IT architekt. Hlavním profesním zájmem je využití moderních metod a technologií v bezpečnosti a řízení - zejména procesního a systémového modelování, měření a řízení.

Moderní pojetí informačního managementu - využití stavového přístupu.

V krizových situacích je důležité neztratit přehled a kontrolu nad probíhajícími procesy. Stavový přístup přináší možnost procesy popsat, vyhodnocovat a řídit, přičemž je možné jej využít jako samostatný nástroj či jej začlenit mezi současné metody popisu procesů. Stavový přístup tak může zvýšit odolnost sledovaného subjektu. 

Klíčová myšlenka: Stavový přístup má potenciál pomoci lépe zvládat krizové situace.

Mgr. Martin Vlasta              

Advokátní asociace pro AI, ředitel; PORTOS, advokátní kancelář, CIO. 

Věnuje se implementaci technologií v právním prostředí, poskytuje poradenství k procesům digitalizace a řízení IT projektů. Spojuje slovník právních pojmů s exaktním slovníkem IT disciplín. 

Dvě vize advokátní profese

Technologie mění právní prostředí a advokáti stojí před nutností redefinovat profesi, aby zůstali užiteční. Pokud rozhodování převezmou stroje bez vysvětlení a opravného prostředku, ohrozí to samotný smysl advokacie – hájit právo a spravedlnost, když systém selže. 

Klíčová myšlenka: Advokacie musí inovovat, ale nesmí ztratit lidský rozměr a schopnost bránit spravedlnost.

Mgr. et Mgr. Jan Beseda, Ph.D.

TAH (Technology, Art, and Humanities)  Centrum pro inovace v technologii, umění a humanitních vědách.

Působí v TAH jako expert na vzdělávání. Je ředitelem Sdružení profesního terciárního vzdělávání a vedoucím Národního centra distančního vzdělávání v Centru pro studium vysokého školství. Věnuje se hlavně digitálním technologiím ve vzdělávání, rozvoji pedagogických kompetencí, kvalitě ve vzdělávání a profesnímu terciárnímu vzdělávání.  

Marcel Kraus, M.Sc.

Zakladatel a ředitel TAH.

Spolupracoval s Karlovou univerzitou na interdisciplinárních inovačních ekosystémech. Po opuštění umělecké a divadelní dráhy pracoval v oblasti inovativních transferových systémů a kreativní ekonomiky pro Fraunhoferův institut v Lipsku v Německu a pro Technologickou agenturu České republiky.

Strategický TAH: Interdisciplinarita jako klíč k systematickému rozhodovaní a tvorbě

Jak TAH prostřednictvím svých projektů a aktivit aktivně narušuje běžné akademické i praktické rámce a nabízí nové perspektivy pro práci s informacemi, rozvoj kompetencí pro 21. století a procesy rozhodování. 

Klíčová myšlenka: Jak interdisciplinární pohled pomáhá s orientací v informacích a rozhodováním v digitální éře.

Willi Lazarov        

Vysoké učení technické v Brně, Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií, Ústav telekomunikací, Vědecký pracovník. 

Působí na FEKT VUT, kde se zabývá výzkumem v oblasti kybernetické bezpečnosti. Jako řešitel projektů bezpečnostního výzkumu Ministerstva vnitra se dále specializuje na etický hacking, statickou analýzu a zpravodajství z otevřených zdrojů. 

Zpravodajství z otevřených zdrojů: současné výzvy a jejich řešení                                              

Zpravodajství z otevřených zdrojů (OSINT) představuje klíčový nástroj pro boj s kybernetickými, hybridními a dalšími hrozbami. Dynamicky měnící se prostředí však klade náročné výzvy na jeho efektivní realizaci. Příspěvek se zaměří na výzvy, kterým OSINT v současné době čelí, a představí možné kroky k jejich řešení. 

Klíčová myšlenka: Adaptivní OSINT jako nutná reakce na dynamické změny v kyberprostoru.

npor. Ing. Petr Gallus

Univerzita obrany, Fakulta vojenských technologií, Katedra Informatiky a Kybernetických Operací, vědecký pracovník, starší důstojník pokročilých technologií VETC.

Zaměřuje se na kybernetická bezpečnost (penetrační testování, malware), NATO vývojář, výzkum a vývoj - např. integrace simulátoru do C2 systému AČR pro rozhodovací proces velitelů

Adaptivní OSINT jako nutná reakce na dynamické změny v kyberprostoru.

Jindřich Karásek 

Rapid 7, vedoucí týmu kybernetické hrozbové analytiky. 

Jeho práce se zaměřuje na výzkum pokročilých perzistentních hrozeb (APT), ransomwarových operací, malware rodin a nově se vyvíjejících taktik, technik a postupů protivníků (TTPs). Překládá komplexní technické poznatky do prakticky využitelné zpravodajské formy pro státní i komerční partnery a zajišťuje tvorbu reportů, pravidel YARA/Sigma, výstupů z analýzy malware a systematické sledování kampaní.  

Smack my LLM up! (LLM pod palbou)

Přednáška představí případ útoku na Meta LLM, kde útočník zneužil chyby automatizace, prompt injection a lingvistickou manipulaci k převzetí účtů. Ukážeme forenzní lingvistické techniky, NLP detekci AI textu, cloud bezpečnostní tipy i etické dilema obrany. 

Klíčová myšlenka: Není lepší kriticky přistupovat k tomu co čteme bez toho, abychom se zabývali tím, zda je to AI deepfake?

Libor Strnka

Bezpečnostní konzultant. V roli konzultanta a lektora kybernetické bezpečnosti za společnosti BOIT se snaží skloubit 12+ let výkonu praxe v reálném IT a 4+ roky na pozicích cyber security experta ve finančním sektoru.  

Lžistroj v akci: Generativní AI jako nástroj pro automatizaci dezinformací a jejich detekci

Přednáška zkoumá využití generativní AI („Lžistroje“) pro automatizaci dezinformací a jejich detekci. Ukazuje technické principy tvorby manipulativního obsahu, metody detekce (stylometrie, watermarking, forenzní analýzy) a zdůrazňuje nutnost informační gramotnosti jako klíčové obrany. 

Klíčová myšlenka: AI urychluje tvorbu dezinformací, obrana vyžaduje technickou detekci i informační gramotnost.

Jan Pačes             

Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta. Koordinátor institucionální odolnosti, vědecký pracovník, aplikační specialista v mikroskopii. 

Věnuje se kvantitativní imunologii, pokročilým mikroskopickým technikám a analýze obrazových dat. 

Institucionální odolnost univerzit v době strategických hrozeb a rychlé automatizace rozhodování

Univerzity čelí hybridním hrozbám, technologickým změnám a tlakům na integritu. Musí chránit know-how, data a prestiž před zneužitím cizími zájmy. Současně mají zásadní roli při vzdělávání nové generace a jsou klíčovým prvkem informační bezpečnosti a stability demokracie. 

Klíčová myšlenka: Odolnost univerzit je základem ochrany znalostí, prestiže a stability demokratické společnosti.

Ing. Hanka Kovářová, MBA

Autodoc Logistics Czech s.r.o. , finanční ředitelka.

Finanční manažer s více než 10 lety zkušeností. Pracuje jako finanční manažer pro Českou republiku ve společnosti AUTODOC, kde pomáhá slaďovat místní finanční operace s globálními firemními rámci. 

AI jako nástroj pro hlubší pochopení, nikoliv partner

Přednáška zdůrazňuje, že AI je nástroj pro hlubší porozumění, ne partner v rozhodování. Odpovědnost zůstává na člověku, proto je nutné jasně definovat pravidla, etiku i roli Chief AI Officer. Klíčová je kultura rozhodování, kritické myšlení a odolnost institucí i jednotlivců v digitální éře. 

Klíčová myšlenka: AI je jen nástroj, rozhoduje člověk – klíčová je etika, odpovědnost a kritické myšlení.

Ondřej Drobnik

Západočeská univerzita,Katedra filologických studií. Odborný asistent.

Vysokoškolský učitel a lektor na volné noze. Kombinuje znalosti lingvistiky a ekonomických disciplín (zejm. marketingu) – a to jak ve výuce, tak ve vlastním výzkumu. 

AI rétorika

Příspěvek rozvine koncept „AI rétoriky“ jakožto nové disciplíny, která propojuje analýzu jazykového výstupu umělé inteligence s dalšími (epistemologickými, etickými...) otázkami jeho přesvědčivosti.“ Příspěvek zkoumá jazykové výstupy generativních modelů z pohledu stylistiky, textové lingvistiky a rétoriky. Zavádí koncept „AI rétoriky“ a ukazuje, jak lze pomocí analýzy argumentačních strategií rozvíjet kritickou digitální gramotnost studentů a vnímat AI jako nástroj, nikoli autoritu. 

Klíčová myšlenka: AI rétorika učí rozpoznat argumentační strategie a posiluje kritickou digitální gramotnost.

prof. RNDr. Václav Snášel, CSc.       

VŠB -  Technická univerzita Ostrava, Rektor. Stojí v čele výzkumného centra CLARA (Center for Artificial Intelligence and Quantum Computing in System Brain Research/ Centrum pro umělou inteligenci a kvantové výpočty v oblasti systémového výzkumu mozku. 

Fiktivní dialog: Umělá inteligence, algoritmy a praxe

Fiktivní dialog podnikatele a odborníka ukazuje přínosy i limity umělé inteligence. Diskutuje rizika zneužití, koncept RAG, příklady firem využívajících AI i scénáře pro obchod, zdravotnictví a průmysl. Zdůrazňuje, že AI je mocný nástroj, ale vyžaduje strategii, kulturu a etickou odpovědnost. 

Klíčová myšlenka: AI mění podnikání, ale klíčem je strategie, kultura a lidská odpovědnost, ne jen technologie.

Mgr. Josef Šlerka, PhD. 

Studia nových médií, FF UK, odborný asistent. 

Zkoumá dezinformace a konspirační teorie, analyzuje data ze sociálních sítí a jejich vliv na chování. Průkopník digital humanities, nyní se věnuje využití AI v humanitních vědách. 

AI továrny na nenávist

Rok 2025 se stal rokem, kdy AI továrny na obsah zaplavily prostor jako hlavní taktika „flood the zone with shit“. Text mapuje, jak se tento fenomén vyvíjel, co způsobil a jak agentické systémy mění pravidla hry v informačních válkách.

Klíčová myšlenka: Budoucnost vlivových operací je v AI agentech, kteří zvládnou celý cyklus manipulace obsahu.

Mgr. BcA. Jakub Bareš

World Health Organization (WHO), Generative AI Strategist. 

Specializuje se na strategické využití generativní AI a agentních systémů pro transformaci institucí, firem a státu. Návrh AI-first architektur a governance modelů.

Software 3.0 jako nové paradigma inteligence IT systémů: Jak budovat firmy zítřka

Software 3.0 už není jen nástrojem, ale aktivním partnerem. Přijímá komplexní procesy, řeší problémy a připravuje podklady, zatímco člověk se stává decision makerem určujícím směr. Tento posun mění způsob, jak firmy i státy fungují. 

Klíčová myšlenka: Software s kontextovou inteligencí připravuje detailní podklady pro rozhodování.

Ing. Tomáš Vejlupek

Tovek, spol. s r.o., zakladatel, a člen dodzorčí rady. AFCEA ČR, předseda pracovní skupiny Intelligence. 

Zajímá se o procesy vzniku, sdílení a využívání informací pro rozhodování jednotlivců a organizací. Podílí se na návrhu technologických řešení pro podporu rozhodování v oblasti bezpečnosti a řízení organizací.  

Platforma pro znalostní vládnutí (kGovernment)

Přednáška představuje koncept znalostní platformy pro koordinaci analýzy a sdílení informací mezi různými organizacemi při řízení státu. Zaměřuje se na strukturu znalostí umožňující efektivně vyhledávat informace v různých zdrojích dat a vytvářet podklady pro celý cyklus rozhodování (Observe, Orient, Decide, Act). 

Klíčová myšlenka: Znalost je schopnost poskytnout správnou odpověď. Inteligence je schopnost položit správnou otázku. 

Mgr. Ing. Martin Kvapilík, FEng.

Vystudoval technickou kybernetiku na FE VUT v Brně, teologii na CMTF UP Olomouc a architekturu složitých systémů na MIT. K jeho zájmovým tématům patří problém duše-tělo, AI a interdisciplinarita filozofie, teologie a systémového přístupu.

O co opřít rozhodování s AI, aby to nebolelo?

Podle Sokrata je lepší udělat málo věcí dobře než hodně věcí špatně. Časové rámce přijetí rozhodnutí a hodnocení důsledků jsou však podřízeny naší vůli v osobním i společenském hodnotovém rámci. Pokud při využití extended mind dáme hlas i generacím filozofů a teologů, kteří nepovažovali lidské myšlení za ontologický vrchol, získáme pomoc pro osobní rozhodování. 

Klíčová myšlenka: Co chceme a po čem toužíme? Náš rozum vládne nad naší vůlí pouze politicky.

Dalibor Vavruška

25 let působil jako investiční analytik a stratég v předních světových finančních institucích včetně Citigroup, ING a Credit Suisse. V poslední době se zabývá poradenskou a výzkumnou činností, například v oblastech digitálních strategií, umělé inteligence, datové regulace a suverenity. Autor knihy „Život v době robotů Jak udržet vládu nad AI a zachovat svět pro lidi“

Ekonomika širší racionality: po pádu technokracie se role AI změní

Co to znamená prakticky? Na co je třeba se připravit, zejména v delším časovém horizontu? Mozek, včetně rozumu, emocí, ideálů i intuice, zůstane nenahraditelnou autoritou chránící naše evoluční zájmy.  Jedině tak může náš život zůstat opravdovým příběhem pokusů a omylů, výher i ztrát.