Střet o Lisabon

07. září 2009
07 Zář
respekt.ihned.cz
07.09.2009

Politologové a právníci CEVRO Insitutu komentovali pro dnešní Respekt okolnonosti ústavní stížnosti na Lisabonskou smlouvu.


Sehnat během prázdnin sedmnáct funkčních kolegů nebylo úplně snadné. Přesto má senátor Jiří Oberfalzer (ODS) splněno: na podatelně Ústavního soudu leží další složka zpochybňující Lisabonskou smlouvu podepsaná sedmnácti senátory za ODS. Do měsíce se chystá ještě jedno pokračování, a dokud se ústavní soudci s námitkami senátorů nevypořádají, má hlavní tuzemský skeptik, prezident Václav Klaus, důvod, proč dokument schválený oběma komorami českého parlamentu nepodepisovat. A společně s námi se může dívat do dalších zemí, kde má sporná dohoda o budoucí evropské existenci potíže.

Poslední "ne"

Senátoři loni v listopadu zpochybnili šest vybraných pasáží Lisabonské smlouvy, díky nimž podle nich Česko přichází o státní suverenitu (senátoři se například báli o platnost Benešových dekretů nebo napadali zrušené právo veta v celoevropských dohodách). Ústavní soud jejich pochybnosti odmítl. Teď poslali k přezkoumání zákon o takzvaném vázaném mandátu, který s Lisabonskou smlouvou souvisí (chtějí zpřísnit přenesení některých pravomocí do Bruselu). A jak ohlašují, za měsíc hodlají opět poslat k Ústavnímu soudu smlouvu celou. Rozhodování si vyžádá čas a odklad se kritikům smlouvy hodí, protože dokument se může zadrhnout jinde. Důvodů, proč rozhodnutí odkládat, však ubývá. Ze čtyř zemí, které Lisabonskou smlouvu ještě neschválily (Česko, Německo, Irsko, Polsko), totiž tři spějí k rychlému závěru. V Německu Ústavní soud podmínil ratifikaci smlouvy tím, že německý parlament musí získat větší pravomoci pro kontrolu toho, jak německá vláda provádí mezinárodní politiku. O příslušných změnách zákonů právě v těchto dnech jednají poslanci Spolkového sněmu a očekává se, že do konce měsíce Lisabonskou smlouvu podepíše německý prezident. V Irsku za měsíc proběhne o smlouvě druhé referendum a odhaduje se, že tentokrát Irové změní své "ne" na "ano". Evropská unie jednak Irům dala záruky, jejichž neexistence vedla Iry minulý rok k tomu, že referendum skončilo odmítnutím smlouvy (obávali se třeba, že jim EU po přijetí smlouvy bude moci nařídit přijetí zákona o eutanazii). A hlavně: irský podnikatel Declan Ganley, který při minulém referendu Iry okouzlil masivní protilisabonskou kampaní, boj proti smlouvě po drtivém neúspěchu své strany v evropských volbách vzdal. Zbývá Polsko, kde prezident Lech Kaczyński podmiňuje podpis pod Lisabonskou smlouvou jejím úspěšným přijetím v Německu a Irsku. A nakonec Václav Klaus, který nikdy nevyjmenoval podmínky, za kterých je ochoten "Lisabon" podepsat. Teď je vysoce pravděpodobné, že zůstane v Evropě jako poslední politik, na kterém ratifikace uvázne.

Čekáme na Brity

Jak se shodují politologové i právníci, senátoři teď vytvářejí Václavu Klausovi "čas". Připomeňme, že aktuálně nezpochybnili přímo Lisabonskou smlouvu, ale zákon, který s ní souvisí. Jedná se o takzvaný vázaný mandát, který umožňuje českému parlamentu úkolovat vládu, jak má v EU vyjednávat, a podmiňuje přenášení pravomocí z národní úrovně na EU souhlasem poslanců a senátorů. Senátorům za ODS se ale nelíbí, že k tomu stačí prostá většina hlasů. Podle nich by o přenášení pravomocí měl rozhodovat parlament ústavní většinou.
"Je to legitimní námitka," říká právník a prorektor akademie CEVRO, blízké ODS, Petr Kolář. Na druhou stranu platí, že na důvěru vládě stačí v Česku také prostá většina. "Pochybuji, že Ústavní soud senátorům vyhoví," říká Kolář. Je málo pravděpodobné, že soudci senátorům vyhoví, až za měsíc podají stížnost proti Lisabonské smlouvě jako takové. Soud už totiž jednou konstatoval, že smlouva v rozporu s českou ústavou není. "Je to strategie. Čím víc přijde stížností, tím déle bude trvat, než bude smlouva schválena," shrnuje to politolog z CEVRO Petr Sokol. Zdržovací strategie má svůj smysl. Ústavní soud může námitky senátorů projednávat až rok. A celou tu dobu může Václav Klaus s rozhodnutím o svém podepsání či odmítnutí smlouvy otálet a čekat, jestli v Evropě opět nevzrostou "protilisabonské" nálady. Není to nereálné. I kdyby Lisabonská smlouva prošla ve všech zemích kromě Česka, mohou její tuzemští odpůrci upírat naděje ještě na Británii. Země sice "Lisabon" ratifikovala, ale tamní lídr opozice David Cameron slíbil, že pokud vyhraje volby, vyhlásí o smlouvě referendum, jehož výsledky lze nyní stěží odhadnout. Volby se v Británii musí konat do června příštího roku.

Vyšlo v časopise Respekt 37/2009