Petr Sokol: Komu vadí Freddie Mercury

02. července 2009
02 Červ
www.reflex.cz
23.06.2009

Šéfredaktor CEVRO Revue a politolog CEVRO Institutu Petr Sokol publikoval v časopise Reflex další ze svých textů o výsledcích eurovoleb a jejich dopadu na složení Evropského parlamentu. Poslední text se zabývá výsledky evropské krajní pravice.



Nacionalisté Europarlamentu mají jedinou přednost: Neumí se spojit

Po letošních volbách do Evropského parlamentu se psalo, že VELKÉHO VÍTĚZSTVÍ dosáhly strany krajní pravice. Bylo tomu skutečně tak?

V Evropském parlamentu již dlouho zasedají strany tradičně řazené ke krajní pravici: separatisté z Vlámského zájmu (dříve Vlámského bloku), kteří chtějí odtržení od Belgie a omezení imigrace, Le Penova Národní fronta nebo rakouští Svobodní (FPÖ), kteří i po smrti Jörga Haidera sázejí hlavně na odpor k přistěhovalcům. Žádná ze zmíněných stran letos vysloveně nezazářila. Objevili se však nováčci.

GIGI DO BRUSELU

Do Evropského parlamentu se po roční přestávce vrací Strana velkého Rumunska (PRM), kterou založil jeden z dvorních novinářů komunistického diktátora N. Ceauceşka - C. Vadim Tudor. Tento nacionalista bývá srovnáván s Le Penem, ale jeho politické metody jsou o poznání drsnější. Svou politiku staví zejména na štvaní proti maďarské menšině a za údajný propad Rumunska ovšem viní také Romy a Židy. Tudor se držel v rumunském parlamentu až do voleb v loňském roce, kdy poprvé propadl. Mnozí nad ním už lámali hůl, ale on se spojil s jiným rumunským nacionalistou, Gigim Becalim, a uspěli. Becali je jedním z nejbohatších Rumunů a veřejnosti je znám zejména jako majitel slavného bukurešťského klubu Steaua. I na vedení tohoto klubu lze ilustrovat Gigiho politiku: na "jeho" stadiónu se nemůže hrát píseň We are the Champions, protože její zpěvák F. Mercury byl homosexuál. Becali chce jako nově zvolený evropský poslanec do EP létat soukromým tryskáčem, rumunská policie má ale jiný názor. Europoslanec je stíhán za násilnou odvetu proti zlodějům, kteří mu nedávno ukradli auto. Rumunské soudy zakázaly Becalimu vycestovat z Rumunska, což by mu znemožnilo převzít mandát. Becali se samozřejmě chystá zákaz porušit

MAĎARSKO MAĎARŮM

Novou stranou je také Jobbik - Hnutí pro lepší Maďarsko. Její vůdce, Gábor Vona, se zviditelnil zejména účastí na násilných demonstracích proti socialistické vládě a založením polovojenské Maďarské gardy. Strana šla do voleb s jednoduchým, ale pro její politiku výstižným heslem Maďarsko Maďarům. Jobbik patří na evropské krajně pravicové scéně k největším radikálům. Ne náhodou je strana spojována s násilnými útoky na maďarské Romy. Strana rovněž otevřeně podporuje návrat hranic Maďarska před rok 1919 a činí si tím nárok na území všech maďarských sousedů včetně Slovenska. Aktivita Jobbiku posiluje i radikály na Slovensku. Tamní ultranacionalistická Slovenská národní strana (SNS) Jána Sloty také poprvé vstupuje do EP a bude v něm mít jednoho zástupce.

PRYČ S TURKY!

Již od vstupu Bulharska do Unie se v Evropském parlamentu drží zástupci strany s všeříkajícím názvem Útok (Ataka), která se v balkánské zemi vymezuje hlavně proti Turkům. Strana na sebe umí v EP opravdu upozornit. Její poslanec a nevlastní syn předsedy strany, Dimitar Stojanov, například komentoval nominaci romské poslankyně z Maďarska Livie Járokyové na cenu Poslanec roku slovy, že "v Bulharsku si takových Cigánek můžete koupit u každé silnice, kolik chcete". I to jasně ukazuje, že Ataka patří k nejrasističtějším parlamentním stranám v Evropě.

NA TROSKÁCH LABOURISTŮ

Nízká účast labouristických voličů a často také jejich protestní hlasování pomohlo do EP Britské národní straně (BNP). Uskupení v čele s Nickem Griffi nem, který už byl několikrát trestán za zpochybňování holocaustu, se nově pokouší inspirovat francouzskými lepenisty. Útočí hlavně na muslimy a její hesla o "muslimské kolonizaci Británie" zabrala hned ve dvou průmyslových obvodech na severu země. Díku tomu se do EP podívá i Griffi n a jeden jeho stranický souputník. Umírněnější verze krajní pravice se prosazuje ve Skandinávii. Pozici obhájila protiimigrantská Dánská lidová strana (DFP) a premiéru si odbude podobně laděná strana Opravdoví Finové (PS), přičemž její předseda, Timo Soini, dokonce dostal nejvíce preferenčních hlasů ze všech kandidátů. Krajní pravice sice v mnoha případech posílila, ale celoevropsky jí to příliš nepomohlo. Nové mandáty získala hlavně v menších zemích, a tak na hranici zvýšenou z 20 na 25 křesel, jejíž překročení je nutné k založení vlastní frakce v EP, zřejmě nedosáhne. Problémem by ale mohlo být i získání stran z aspoň sedmi zemí. Je známo, že maďarský nacionalista se nikdy nespojí s rumunským nebo slovenským.