Akce

Proběhlo

České parlamentní strany 2007 - křižovatky a cesty - ODS - prezentace, reportáž a fotografie

26. března 2007 17:30
26 Bře

České parlamentní strany 2007 – křižovatky a cesty

Občanská demokratická strana

Reportáž

V pondělí se uskutečnil již třetí díl politologického cyklu Vysoké školy CEVRO Institut, věnovaný v tomto případě ODS. Pozvání na akci přijal rektor CEVRO Institutu Miroslav Novák, politolog Pavel Pšeja z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity, vedoucí Katedry politologie a mezinárodních vztahů CEVRO Institut Daniel Kunštát a jako zástupce strany poslanec Jan Morava.
   V úvodu diskuse nastínil Miroslav Novák genezi strany. Připomněl zejména její zárodky v rámci OF i následnou transformaci Meziparlamentního klubu demokratické pravice v ODS. Hlavní taktikou Václava Klause při tomto etablování bylo osekávání krajů OF, složeného z trockistů a socialistů, připomněl Novák. Zároveň upozornil na skutečnost, že v postkomunistickém prostoru nelze nalézt druhou podobnou pravicovou stranu, která by byla takto úspěšná.
   Na zárodečnou fázi ODS navázal Pavel Pšeja. „Nebylo jasné, že se ODS stane silným nástupcem OF,“ řekl v úvodu Pšeja, přičemž zmínil tendence požadující přesun strany do politického středu. První krizi prodělala ODS v roce 1997, která vyústila ve vznik Unie svobody. Pavel Pšeja si zároveň všiml měnícího se mediálního obrazu ODS – zatímco do roku 1997 byl pozitivní, po odeznění krize se začal zhoršovat. Od roku 2002 je opět ODS médii vnímána lépe.
   Dalším problémem ODS je podle brněnského politologa neujasněná ideová orientace. „Zatímco program měla ODS v počátcích své existence konzervativní s liberálními prvky, její praktická politika byla ekonomicky liberální,“ konstatoval P. Pšeja, který však od roku 1999 pozoruje návrat k ideovým kořenům. Za další klíčový mezník historie ODS považuje XII. Kongres strany, na kterém byla poprvé nastolena otázka předsednictví.
  Na konec se odborník na ODS ohlédl za volbami od roku 1992 a připomněl, že až do roku 2002 strana v každém volebním klání oproti tomu poslednímu ztratila. „ODS je success story postkomunistického areálu, je čitelnější z hlediska programu a voliče a je schopna překonávat krize,“ uvedl přesto Pavel Pšeja na závěr.

Pevně ukotvený elektorát
S tradičním sociologickým pohledem na elektorát strany přišel Daniel Kunštát. Své exposé začal konstatováním, že ODS je, na rozdíl od svého největšího rivala, demograficky pevně ukotvena. Volí ji nejvíce voliči se středním vzděláním a maturitou (36%), přičemž v této sociologické kategorii se snížil počet voličů se základním vzděláním. Nejsilnější voličskou skupinou jsou voliči ve věku 30-44 let a spíše muži. Největší podíl voličů má ODS v Praze (44%) a poměrně silná je i v obcích do 800 obyvatel. V souvislosti s ODS nepřekvapuje fakt, že 75% jejích voličů je ekonomicky aktivních, přičemž tento podíl se kontinuálně zvyšuje. Stranu volí nejvíce podnikatelé, vedoucí zaměstnanci (vyšší úředníci, ředitelé škol,…) a zaměstnanci v nedělnických profesích. Průměrný volič ODS vydělává 15 000 -21 500 korun a většina z nich hodnotí svoji situaci jako dobrou. „Silnými faktory ODS jsou věk, vzdělání, ekonomická aktivita a průměrné či nadprůměrné vzdělání voličů. Volič ODS tak má vyšší vzdělání, je mladší 45 let, ekonomicky aktivní s průměrným či nadprůměrným příjmem,“ shrnul na závěr své poznatky Daniel Kunštát.
   S detailním pohledem na vývoj strany od roku 2002 vystoupil na závěr úvodního bloku poslanec Jan Morava. Ten za hlavní faktory úspěchu ODS označil zejména zisk nového voličstva a zároveň udržení tvrdého jádra, které přičetl mj.volbě Václava Klause na prezidentský post. Mezi další důvody zařadil postupné odstraňování image strany bohatých a zároveň vývoj ve stranu, která dokáže nastolovat témata. „Povedlo se nám také očistit od afér a dodat větší váhu regionům, které v současné době vlády ODS představují naši vnitřní opozici,“ řekl dále Jan Morava.

Křižovatky: výtah k moci, ideový charakter, vztah k EU
Poslanec ODS však poukázal na řadu problémů, se kterými se ODS bude muset vypořádat – zejména ideový profil strany (liberálně-konzervativní vs. catch-all strana), vztah ODS k Evropské unii či relace mezi centrem a regiony. ODS rovněž potenciálně čeká střet mezi starší a mladou generací. Podle Jana Moravy by se strana měla v budoucnu programově zaměřit na důchodce a posílit jejich společenskou důstojnost, stranicko-politicky  by měla uvažovat o integraci s KDU-ČSL. Složitěji vidí v této souvislosti situaci při možné spolupráci se stranou Zelených, zejména s její tvrdou částí.
   V následné diskusi padla řada dotazů od potenciálního volebního růstu strany či rozporů mezi názory vedení a voličstva. Všichni panelisté se shodli, že volebním stropem pro ODS je zisk 40%. Jan Morava však upozornil, že ODS by neměla bezhlavě hledat nové voličské skupiny. „Mohlo by se pak stát, že ztratíme ty stávající,“ řekl. Miroslav Novák a Daniel Kunštát dále například upozornili, že sebezařazení voličů na pravolevé škále a jejich skutečné hodnoty se vzájemně významně liší.  Rektor CEVRO Institutu rovněž upozornil na další existují rozpor, který vězí v názoru stranické elity a voličstva na otázku Evropské unie.     
  

Ladislav Mrklas     Přednáška Miroslava Nováka

Pavel Pšeja      Pavel Pšeja

Pavel Pšeja     Daniel Kunštát

Jan Morava      Vystoupení Jana Moravy

Diskuse      Miroslav Novák při diskusi

Daniel Kunštát při diskusi      Jan Morava při diskusi

Anotace:
Díky loňským výsledkům voleb do Poslanecké sněmovny, následnému dlouhému bezvládí a nedávnému získání důvěry koaliční vlády Mirka Topolánka se všechny parlamentní strany ocitly ve změněné situaci. Vnitřní vztahy a vývoj stran, stejně jako stabilita, resp. proměny elektorátu vyvolávají zájem odborné i laické veřejnosti. Vysoká škola CEVRO Institut na tento zvýšený zájem odpovídá projektem, jehož cílem je veřejná, avšak zároveň odborně erudovaná a sociologickými daty podložená, diskuse. Tato diskuse by měla dát odpověď na otázky po aktuálním stavu i perspektivách pěti stávajících relevantních stran. Celá série i jednotlivé semináře jsou určeny odborné veřejnosti, studentům politologie i jiných společenskovědních disciplín, stejně jako novinářům, politikům a široké veřejnosti.


Další program celé série:

  • pondělí   2. dubna: KDU-ČSL (L. Mrklas, L. Linek, J. Poláček) 
  • pondělí 16. dubna: Strana zelených (P. Sokol, D. Kunštát, P. Kolínská)

Na seminářích vždy vystoupí přední čeští politologové, sociologové i zástupci jednotlivých stran.

Program se koná s laskavou podporou Hanns Seidel Stiftung