CEVRO – Liberálně konzervativní akademie

Národní park Šumava jako jedno z nejkrásnějších míst České republiky, jako místo s prvotřídní kvalitou ochrany přírody, ale zároveň i místo, které je hojně navštěvované a obdivované turisty a kde žijí lidé. Tak by se dala ve stručnosti popsat nová politika ministerstva životního prostředí.

Odráží se v ní naše filosofie, že přírodu nestačí chránit, ale měli bychom o ni i pečovat. A zároveň i naše snaha obnovit v národním parku přirozenou rovnováhu, která byla narušena poté, co ministerstvo životního prostředí ovládli fundamentalisté, zideologizovali jej a z nestranného úřadu vybudovali přední lobbistickou agenturu.

Zásadní změna přístupu

To se přímo promítlo do arogantního přístupu, který „zelené ministerstvo“ razilo ve vztahu k obcím. Nesmíme totiž zapomínat na to, že mluvíme-li o národním praku, mluvíme také o obcích, které se na jeho území nebo v jeho bezprostředním okolí nacházejí. Horní Kvilda, Modrava, Čachrov nebo Kašperské hory, to nejsou jen prázdné pojmy nebo názvy zaniklých obcí, to jsou některé z obcí národního parku Šumava, ve kterých žijí lidé.

To, že se nacházejí na území národního parku, by pro ně mělo být výhodou a ne trestem. Občané by měli cítit hrdost a pýchu, nikoli hořký zmar nad tím, že jim existence národního parku zásadním způsobem komplikuje život. Proto jsme se rozhodli jednoznačně odmítnout dosavadní politiku, která ve svých důsledcích znamenala pro mnohé z obcí a jejích obyvatel přímou existenciální hrozbu. Odmítáme odsoudit obce k pomalému zániku a jejich obyvatele k živoření. Naopak, chceme jim poskytnout příznivou perspektivu do budoucna.

Zákon o Národním parku Šumava

Nová a hlavně jednoznačná pravidla hry přinese nový zákon o Národním parku Šumava, který v současné době vzniká. Při jeho přípravě ministerstvo spolupracuje nejenom s odborníky, ale právě i s představiteli samospráv, jednáme tak se starosty a zastupiteli dotčených obcí i s reprezentanty Jihočeského a Plzeňského kraje, na jejichž území se národní park rozprostírá. Jsem totiž přesvědčen, že obyvatelé Šumavy mají mít právo ovlivňovat dění okolo národního parku. A to nejen při tvorbě zákona, ale i při běžném provozu parku.

Mám velikou radost z toho, že se nám podařilo dosavadní atmosféru nedůvěry nahradit duchem spolupráce, a věřím, že nová legislativa bude ve své snaze zajistit další rozvoj národního parku i celého dotčeného regionu úspěšná. V tuto chvíli můžu prozradit, že se s nejvyšší pravděpodobností vydáme cestou scelování a snižování počtu I. zón ochrany a budeme chtít nastavit jasná a transparentní pravidla pro fungování národního parku.

Rád bych, aby nový zákon vstoupil v platnost již od 1. ledna 2012. Legislativní proces může být pořádně zdlouhavý, ale věřím, že si zákonodárci uvědomí důležitost této legislativy pro další rozvoj Šumavy a neučiní z jejího projednávání záležitost malicherných stranických půtek.

Co s kůrovcem?

Mluvíme-li o Šumavě, nelze nezmínit neveselý symbol Šumavy posledních let, kůrovce. Pravda je, že tento poměrně drobný brouček, který ovšem dokáže vytvořit obrovskou paseku, je běžnou součástí přírody. Nicméně v posledních letech se výrazně přemnožil a to i vlivem absence a nedostatku svých přirozených nepřátel. Jsem proto přesvědčen, že chceme-li skutečně přírodu chránit a pečovat o ni, musíme se kůrovcové kalamitě postavit čelem. Nemůžeme a nebudeme nečinně přihlížet, jak nám Šumava mizí před očima.

S ohledem na kůrovcovou hrozbu i připravovaný zákon o Národním parku Šumava tak vznikne i nová koncepce národního parku. Ta je předmětem výběrového řízení na nového ředitele, který by měl v čele parku stanout k 1. lednu 2011.

Závěr

Příroda patří nám všem. Starost a péče o ni není nedotknutelnou doménou Strany zelených a její ekologistické ideologie. Naopak ukazuje se, že cestou k nejúčinnější ochraně životního prostředí nejsou ideologické předsudky ani „vždy pravdivé“ zelené doktríny, je to tvrdá a poctivá práce založená na dialogu, vzájemném porozumění a upřímné snaze pochopit problémy lidí, jichž se daný problém týká. Věřím, že pozitivní výsledky nového přístupu ministerstva životního prostředí budou zřetelně vidět již v nejbližších letech.