CEVRO – Liberálně konzervativní akademie

O kampaních do  Evropského parlamentu by se dalo popsat opravdu hodně papíru. Od vyhrocené a marketingově bohaté kampaně v České republice s vítězstvím ODS, přes pokus o sjednocení kampaní sociálně-demokratických stran pod platformou PES, úspěchy Zelených v některých zemích až po strany, které na kampaň téměř resignovaly.

Jako šafránu je v evropském prostoru opravdu pan-evropských projektů. Jedním z těch zajímavějších se mohl stát Libertas, organizovaný bohatým irským podnikatelem Declanem Ganleym. O roli Libertasu v irském referendu o Lisabonské smlouvě jsem již psal v Cevro Revue č. 3/2008. Myslím si, že jeho význam byl zejména českými novináři vysoce přeceněn (a naopak nedoceněno hnutí, které kritizovalo Lisabonskou smlouvu zleva – CEAUC). Tomu odpovídá i hubený výsledek – strana získala jediného europoslance a do Evropského parlamentu se nedostal ani sám Ganley. A to přesto, že si strana najala jako poradce v kampani i u nás dobře známého Australana Lyntona Crosbyho (pracoval pro australské a britské konzervativce nebo Borise Johnsona).

Úspěchy národně laděných stran

To, že v některých evropských zemích již delší dobu bodují nacionalisticky laděné strany není žádná novinka. Řada z nich si ve volbách do Evropského parlamentu posílila svoje pozice a do EP se dostaly i strany se značně kontroverzní rétorikou.

Příkladem posílení pozic je britská Strana za nezávislost (UK Independence party – UKIP). Té se podařilo získat 16,5 % hlasů a stala se v těchto volbách druhou nejsilnější britskou stranou. Překonala i v krizi se zmítající vládnoucí Labour (nutno samozřejmě připomenout, že jasnými vítězi se v Británii stali konzervativci Davida Camerona). UKIP je pro vystoupení Británie z Evropské unie a jejich kampaň měla heslo „Say NO to European Union“ („Řekněte NE Evropské unii“). Do Europarlamentu se probojovala i konkurenční Britská národní strana (BNP), která získala 6,2 % a dva europoslance. Jen pro připomenutí – v posledních parlamentních volbách získala tato strana 0,7 %. Její kampaň byla postavena na obdobných hodnotách. Dohromady je zde tedy téměř čtvrtina Britů, kteří volili do Evropského parlamentu jednu z nacionalistických stran.

Dalším z nováčků v europarlamentu je maďarské Hnutí za lepší Maďarsko – JOBBIK. Jejich slogany „Nová síla“ a „Maďarsko Maďarům“ mluví za vše. Objevila se rétorika proti menšinám a homosexuálům. I nás se dotýkají snahy o revizi Trianonské smlouvy a zrušení Benešových dekretů. Strana získala téměř 15 % hlasů a tři poslance.

V Holandsku uspěl Geert Wilders a strana Svobodných (17 %, 4 křesla), již tradičně získali hlasy rakouští Svobodní (13 %, 2 křesla). Ty ale v Rakousku zastínil jiný velký úspěch – Hans-Peter Martin a jeho seznam s podtitulem „Pro demokracii, kontrolovatelnost a spravedlnost“. Na rozdíl od nacionalistů je jeho rétorika je namířena proti zbytečnému plýtvání v Bruselu. Martin svůj post nejen obhájil, ale zvýšil svoje zisky na téměř 18 % a tři křesla. Jeho heslem v kampani bylo „Nur er kontrolliert die Mächtigen“ – tedy „Jen on kontroluje mocné“.

Švédská pirátská strana

Na závěr jsem si nechal stranu, která se stala doslova šokem pro milovníky klasického pohledu na autorská práva. Švédská Pirátská strana (Pirat Partiet) získala 7,1 % hlasů a jednoho europoslance. Kromě boje za reformu autorského práva si strana snažila vybudovat širší politický rozměr, směřující ke znalostní společnosti, posilování osobnostních práv a využití Internetu.

Kampaň Declana Ganleyho

Kampaň britské Strany za nezávislost

Kampaň Britské národní strany

Kampaň Hnutí za lepší Maďarsko

Rakousko – Hans-Peter Martin

Pirátská strana: Budujeme znalostní společnost