CEVRO – Liberálně konzervativní akademie

Katedra politologie a mezinárodních vztahů vysoké školy CEVRO Institut uspořádala 22. října 2009 seminář s názvem Historická reflexe minulosti aneb ostalgie v Německu a Česku. Partnerem semináře bylo zastoupení Konrad Adenauer Stiftung v Praze.

Seminář se věnoval různým aspektům kulturního, společenského a politického života 20 let po pádu železné opony ve dvou sousedních zemích. Na semináři promluvili přední domácí odborníci, kteří se dlouhodobě věnují reflexi komunistických režimů v Česku a východních spolkových zemí Německa.

Lukáš Novotný: Historik Filosofické fakulty UK představil rozsáhlý výzkum, který proběhl ve východoněmeckých zemích. Poukázal na skutečnost, že ačkoliv se materiální život starých a nových zemí sbližuje, pocit odstrčenosti u bývalých východních Němců stále přetrvává. Podle jeho zjištění by si návrat do doby komunismu přála desetina občanů na východ od Berlína. Upozornil také, že zatímco u nás jsme si za problémy „vždycky mohli tak trochu sami“, východní Němci měli berličku u svých západních sousedů. Tento pocit podle něj přetrvává.

Daniel Kunštát: Vedoucí katedry politologie a mezinárodních vztahů CEVRO Institutu hovořil o vztahu Čechů ke komunistické straně a dalším nedemokratickým aktérům. Jeho výzkum prokázal, že roste počet občanů, kteří nechtějí připustit KSČM k jednání o zásadních celospolečenských otázkách. Zároveň však připomněl, že jako extremistické jsou v naší zemi vnímány zejména krajně pravicové strany.

Steffen Neumann: Korespondent Sächsische Zeitung mluvil o reflexi komunistické minulosti v německých médiích. Ve své přednášce si všiml změny trendu v německé společnosti, kdy podle něj již „ostalgie“ není tak přítomná v německých médiích, jako spíše v oblasti turismu, resp. cestování za komunistickou minulostí.

Jaroslav Pinkas: Středoškolský učitel a výzkumník Ústavu pro studium totalitních režimů zhodnotil vysoce aktuální téma výuky komunistické éry na dnešních školách. Upozornil na známý problém zanedbávání období po roce 1945 ve školních osnovách, zároveň ale dodal, že záleží na každé škole, jak bude historii vyučovat. Nebránil by se ani myšlence, aby kromě dějepisu školy vyučovaly předmět moderní dějiny.

Alena Fialová: Badatelka Ústavu pro český jazyk a literaturu AV ČR zmínila témata postkomunismu v soudobé literatuře. Dokázala, že autoři se nevyhýbají ani kontroverzním tématům, kterými však pouze potvrzují obecný trend přístupu k minulosti.

Martin Franc: Výzkumný pracovník Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR předestřel pohled Čechů a Němců na komunistickou minulost především v oblasti kinematografie a populárního průmyslu, kde stále existuje příklon k oblíbeným značkám z minulých let. Svá tvrzení doložil celou řadou konkrétních příkladů.

Pavel Klvaňa: Pavel Klvaňa z Akademie výtvarných umění narychlo zaskočil za svoji kolegyni Petru Dominikovou. Ve své přednášce představil posluchačům reflexi komunismu ve výtvarném umění nejen v Čechách a Německu, ale také například Polsku. Zde je podle něj dnes velmi aktuální téma katyňského masakru.