CEVRO – Liberálně konzervativní akademie

Nedávné červencové zadržení někdejšího vůdce bosenských Srbů Radovana Karadžiče obviněného z genocidy bosenských muslimů během války v bývalé Jugoslávii zcela zaplnilo média a dalo by se říct, že zastřelo ostatní politické události, které však nejsou svým významem o nic méně důležité.

Z tohoto důvodu se tento článek věnuje obvinění súdánského prezidenta Omara Hasana Ahamada al-Bashira, kterého obvinil Mezinárodní trestní tribunál (ICC) z válečných zločinů, genocidy a zločinů proti lidskosti v súdánské provincii Dárfúr. Tato událost je zásadní svým významem z toho důvodu, že se tak stalo poprvé, kdy byla stávající hlava státu obviněna soudem z podobných zločinů.
   Na základě vyšetřování zločinů spáchaných v Darfúru konstatoval ICC, že identifikoval důkazy, které předložil hlavní prokurátor Luis Mo­re­no­-Ocam­po a které prokazují, že prezident Omar Hasan Ahamad al-Ba­shi­r nese trestní odpovědnost za výše uvedené činny. Ocampo předložil deset bodů pro jeho obvinění – dva se dotýkají vraždění, pět zločinů proti lidskosti a tři genocidy. Poté požádal o vydání zatykače. Předložené důkazy jsou nyní v rukou soudců, kteří rozhodnou o vydání zatykače. Súdánská vláda na uvedená obvinění reagovala nesouhlasně.

Vznik konfliktu
Povstáním na západě země v oblasti Darfúr vznikl v roce 2003 konflikt, který trvá doposud. Odborníci OSN odhadují, že v průběhu konfliktu zemřelo přes 300 000 lidí a asi 2,5 milionu bylo vyhnáno ze svých domovů. V tomto konfliktu proti sobě stojí černí rebelové, arabské milice a farmáři. Mírová dohoda o Dárfúru byla sice podepsána již v roce 2006, avšak jednotlivé skupiny a hnutí se nadále štěpí a naděje na urovnání konfliktu tak klesají. Kritika mezinárodního společenství směřuje dlouhodobě na súdánskou vládu a zdá se, že na hnutí rebelů se pozapomnělo.
   Vedle sociálních a politických příčin tohoto problému je nutné hledat kořeny konfliktu také v ekologické krizi způsobené klimatickými změnami v oblasti Sahelu. Tyto klimatické změny přinesly úbytek srážek a vysychání subsaharské Afriky.

Cesta al-Bashira k moci
Prezident al-Bashir se v Súdánu dostal k moci v roce 1989, kdy byl Súdán zmítán občanskou válkou mezi severem a jihem země. Stál v čele skupiny důstojníků, kteří svrhli vládu prezidenta Sadiqa al-Mahdího. Al-Bashir je zastánce islámu a v zemi, vyjma jihu, vyhlásil právo šaría. Pod jeho vedením byla po dvaadvaceti letech v roce 2005 občanská válka v zemi ukončena. Konflikt v Darfúru lze však považovat za její pokračování.
   Prezident al-Bashir není první, kdo byl ze zločinů v Dárfúru obviněn. V květnu 2007 byly vydány dva zatýkací rozkazy. Jedním z obviněných byl Ahmed Harún, který v současné době zastává post ministra pro humanitární záležitosti Súdánu. Druhým, na kterého byl vydán zatykač, byl velitel milicí Janjawid Ali Kushayb. Jejich obvinění se vztahuje na zločiny spáchané v době od srpna 2003 do března 2004, kdy byly údajně v průběhu několika útoků na čtyři města západního Dárfúru Kodoom, Bindisi, Mukjar, Arawala a v okolních oblastech spáchány zločiny proti civilnímu obyvatelstvu, které měly za následek smrt přibližně 1000 lidí. Na těchto útocích se údajně podílely súdánské ozbrojené síly a milice Janjawid.

Řešení situace v Darfúru po obvinění prezidenta al-Bashira
Súdánská vláda i řada regionálních organizací, včetně Africké unie, Ligy arabských států či Hnutí nezúčastněných, odsoudily rozhodnutí hlavního žalobce. Velmi rychlá reakce představitelů Africké unie přinesla jasný signál, že snaha obžalovat prezidenta al-Bashira může narušit samotné mírové úsilí v Dárfúru. Tři týdny po vznesení obvinění proti prezidentovi al-Ba­shi­ro­vi oznámil súdánský ministr spravedlnosti Abdel-Basit Sabdarat jmenování zvláštního prokurátora, který by měl analyzovat hrozby ve válkou zpustošené oblasti Dárfúr od roku 2003.
   Pokud jde o samotné řešení krize v Darfúru je možné spatřovat jej v zajištění humanitární pomoci v oblasti, zajištění ekonomického rozvoje a také v hledání politického řešení situace. Otázkou tedy je zda rozhodnutí hlavního žalobce ICC je krokem, který toto politické řešení v oblasti může přinést. Bezpochyby se jedná o rozhodnutí, které je v souladu s mandátem tribunálu. I přesto se nedá příliš předpokládat, že by prezident al-Ba­shir stanul před tribunálem ICC, protože Súdán jeho jurisdikci neuznává. Z výše uvedených reakcí súdánské vlády i regionálních organizací je zřejmé, že se bezpochyby jedná o akt, který bude vzbuzovat i nadále rozporuplné reakce na poli diplomacie.

 
Súdánský prezident Omar Hasan Ahamad al Bashir (zdroj: iDNES.cz)