CEVRO – Liberálně konzervativní akademie

Debata o budoucnosti kohezní politiky by neměla hledat odpovědi pouze na otázky spojené s výší finančních prostředků, což je v současné době předčasné. Měla by být zaměřena především na formu přerozdělování, na vymezení pojmů spojených s kohezní politikou (např. kohezní země, koheze) a na stanovení cílů politiky. Jakým způsobem má být v kohezi implementována urbánní dimenze, jakou roli by měla hrát Lisabonská strategie? Koheze mezi regiony v daném státu, či koheze mezi vzdálenými regiony?
   Na tyto a další otázky hledali odpovědi účastníci konference s názvem Budoucnost kohezní politiky, kterou 16. května uspořádalo CEVRO ve spolupráci s poslancem Evropského parlamentu Oldřichem Vlasákem, a s Výborem pro záležitosti EU Senátu Parlamentu ČR. Cílem konference bylo otevření debaty o formování pozice České republiky k budoucí podobě politiky soudržnosti EU, tedy v období po roce 2013. Konference byla rozdělena do dvou panelových diskusí, v nichž vystoupili jak odborníci z řad veřejného i soukromého sektoru, tak poslanci a senátoři českého parlamentu a poslanci Evropského parlamentu. Příspěvky všech řečníků najdete ve sborníku, který vydá CEVRO. V následujících řádcích se dotknu alespoň některých témat, která zazněla během konference.
   Formulaci kohezní politiky v období 2014–2020 by měla předcházet analýza současné politiky, zaměřená na transparentnost a efektivnost využití finančních prostředků. V programovém období 2007–2013 je na politiku soudržnosti vyčleněno 347 miliard EUR z celého rozpočtu EU. Tyto finanční prostředky jsou určeny pro rozvoj znalostní ekonomiky, lidského kapitálu a podnikání a na investice do výzkumu a inovace, což se shoduje s cíli Lisabonské strategie.

Rozhodovat bude reforma rozpočtu
Pro budoucí podobu kohezní politiky je určující reforma rozpočtu EU, a to zejména reforma společné zemědělské politiky (SZP), do níž plyne 43 % všech výdajů EU. Mají – li být navýšeny prostředky pro kohezní politiku, aniž by byly ještě více zatíženy rozpočty členských zemí, je nezbytné snížit výdaje na SZP. Např. Fond pro rozvoj venkova, který je součástí SZP, by bylo efektivnější začlenit do politiky soudržnosti.
   Pro ČR hraje důležitou roli stanovení kritérií určování tzv. kohezních zemí. V současné době je tímto kritériem HDP. Otázkou je, zda toto kritérium dostatečně vypovídá o úrovni vyspělosti země.
   Další problematickou oblastí je definice některých pojmů souvisejících s kohezní politikou, například vymezení NUTS II (hlavně současné zařazení Vysočiny k Jihomoravskému kraji) a vymezení venkova. Podle současné definice EU jsou totiž všechny regiony v ČR, mimo Prahu, venkovské.
   Ačkoli v druhém bloku konference vystoupili zástupci různých politických stran a různých názorových proudů, shodli se na tom, že pouze jednotný postup představitelů České republiky má šanci se prosadit v evropské „27“. ČR nebude navíc při formování budoucí kohezní politiky osamocena. Jedná o ní s Francií a se Švédskem v rámci tzv. TROIKY, která připravuje 18 měsíční program v rámci předsednictví těchto zemí v Radě EU.

 

Iniciátorem konference byl poslanec EP Oldřich Vlasák, záštitu za senátní Výbor pro záležitosti EU převzal jeho předseda Luděk Sefzig (hovoří).

Konference se konala v Jednacím sále Senátu PČR.