CEVROREVUE > Aktuální číslo on-line > 2008 > 4 > 4/2008 > Přečetli jsme > Mezi demokracií a totalitarismem / Miroslav Novák

Mezi demokracií a totalitarismem / Miroslav Novák

Miloš Brunclík

Mezi demokracií a totalitarismemKniha Miroslava Nováka velmi pečlivým a přehledným způsobem podává zasvěcený pohled na politickou sociologa významného francouzského myslitele Raymonda Arona. Předmětem Novákovy knihy je rozbor klíčových témat Aronovy politické sociologie: primát politiky, komparace dvou druhů industriálních společností – západních a sovětských, teorie konvergence, vývoj evropské integrace kritika komunistické ideologie aj. Tuto analýzu autor knihy doplňuje četnými přímými citacemi z Aronova díla. Novák se však neomezuje na pouhou kompilaci klíčových Aronových myšlenek. Naopak, autor Aronovy úvahy domýšlí, doplňuje je o své postoje, zasazuje je do kontextu soudobého politického myšlení a srovnává Aronovu perspektivu s názory dalších světových politologů, sociologů a dalších specialistů. Z pozoruhodného myšlenkového bohatství R. Arona vyzdvihněme 2 důležité momenty. Za prvé, Aronova teze o primátu politiky, tedy myšlenky, podle které je to, co odlišuje moderní industriální společnosti, politického původu, prokazuje svou důležitosti i několik desetiletí po svém vzniku. I v nedemokratických moderních společnostech můžeme sledovat vzestup životní úrovně, technologickou inovaci a hospodářský růst, na což poukazují nejen obhájci současných nedemokratických režimů ale i zastánci bývalého komunistického panství v Československu. Těmto lidem by však neměl uniknout jeden hlavní rozdíl, který umožňuje vést dělící linii mezi politickými režimy industriálních společností: „ústavně-pluralitními systémy“ a „režimy monopolní strany“. Jedná se o způsob výběru vládnoucích a způsob výkonu moci v těchto zemích, demonstrující lidský či nelidský charakter celého systému (s. 46). Jinými slovy, politické instituce nejsou pouhou „nadstavbou“ socio-ekonomických systémů, ale naopak určující proměnnou pro charakter moderních společností. Za druhé, Aronův postoj k vývoji evropské integrace je inspirující i v současné době. Je příznačné, že, jak uvádí Novák, cesta k pochopení k Aronovu vztahu k evropské integraci vede přes primát politiky. Aron již v roce 1962 uvedl, že: „prohlašovat, že Společný trh vyústí nutně v evropské federaci…znamená vycházet z předpokladu, že ekonomika v naší době ovládá a tak říkajíc zahrnuje politiku, nebo že pád celních bariér přivodí sám od sebe i pád politických a vojenských bariér. Obě tyto domněnky jsou nesprávné“ (s. 135). Jak Novák na s. 142-143 uvádí, Aron se však netajil svým přáním sjednocené Evropy. Této myšlence jako empirik ale nikdy nevěřil. Jako angažovaného intelektuála tak Novák Arona označuje pomocí Habermasovy terminologie za eurofederalistu, jako nezaujatý sociolog se však Aron spíše jeví jako protržní Evropan (s. 151).
   Vedle nesporných obsahových kvalit se kniha M. Nováka vyznačuje minimálně třemi dalšími velkými  přednostmi. Za prvé, autor knihy projevuje vynikající orientaci v díle R. Arona, které bylo, jak Novák ukazuje, v některých případech (např. v otázce teorie konvergence) mylně pochopeno a dezinterpretováno. Novák přehledným a logickým způsobem představuje Aronovo politické myšlení, které sice není českému čtenáři díky překladům několika Aronových publikací zcela neznámé, avšak hodnota Novákovy knihy spočívá v tom, že prezentuje rozsáhlý myšlenkový obsah Aronovy politické sociologie prostřednictvím poměrně krátkého leč intelektuálně neochuzeného textu. Za druhé, stejně jako ve svých předchozích publikacích klade autor velký důraz na pojmovou čistotu a jasný výklad pojmů, které používá. Není náhodou, že již druhou kapitolu Novák věnuje konceptuálním otázkám. Snaha o pojmovou přesnost se táhne jako červená niť celou knihou. Tato pečlivost je zvláště cenná, pokud si uvědomíme, že pojmová inflace zasahuje nejen běžný jazyk a mediální sdělení ale bohužel i vědecké publikace. Za třetí, již od prvních stránek je čtenáři knihy zřejmé, že autor věnoval značné úsilí zmapování Aronovy široké publikační činnosti. Novák odkazuje na různá vydání Aronových děl a jejich překladů. Tato precizní rešerše představuje další kvalitu knihy, kterou lze rozhodně doporučit všem zájemcům zvláště z řad politologie, sociologie a historie.
   Je jen škoda, že kniha byla vydána v omezeném nákladu (300 exemplářů). Autorovi i čtenářům knihy proto popřejme, aby se kniha dočkala svého dotisku.

Vložit komentář