CEVRO – Liberálně konzervativní akademie

Ministr financí Kalousek představil koncept daňové reformy pracující se stávajícími komponenty odvodové zátěže. Modernistický trend rázem zachvátil média, vše kolem je „SUPER“, Kalouskovo děcko tedy ponese jméno „SUPERDAŇ“. Bez ohledu na zjevný pokus o karikaturu, protiklad významu i emočního základu podmnožin sloganu přehlédnout prostě nelze, je potřebné zdůrazňovat především fakt, že daňovou zátěž vznikající spojením dvou či tří komponent platíme již dnes! ODS by měla vítat každého, kdo se s ní chce podělit o voličské náklady přicházející s tak nevděčnými tématy jako jsou dluhy státu či výše daní.
   Cílem reformy daňového systému má být především snížení administrativní zátěže pro poplatníky i stát. Podle údajů Světové banky je administrace daní v ČR úkon vyžadující enormní úsilí. Hledat schopnost konkurence našeho daňového prostředí v tomto ohledu vůbec nedoporučuji, spočíváme totiž vysoko u vrcholu daňového Everestu. A jak, a kudy tedy dolů? Maximálním zjednodušením správy daní a poplatků, snížením počtu daní a radikálním snížením nákladů spojených s výběrem daní. V tomto ohledu se s koncepcí ministra financí ztotožňuji.
   Rekodifikace – zpřehlednění daňových zákonů je neodkladným cílem. Přelévání popisu daňové hmoty (předmětu zdanění) v samostatných zákonech doplněné křížením procesních úprav řešených tu v předpisu té které daně, tu v zákoně o správě daní a poplatků, nespočet nepřímých novel ukrytých často ve stínu naprosto nepatřičného kmene změny zákona, nám sice pomáhaly řešit cíle krátkodobé, dlouhodobý cíl se však ztrácí. Celkový počet daní se musí snížit. Není možné přehlížet ani anomálii v oblasti správy daně z nemovitosti, resp. fakt, že náklady a výnosy systému jsou zúčtovávány asymetricky.
   Ikonou nové procesní úpravy se má stát nový Daňový řád. Ano, ale! Daňový řád slibuje ministerstvo financí už řadu let, s odvoláním na tento fetiš nechávalo obrůstat mechem času a  bujnou květenou výroků  Ústavního i Nejvyššího správního soudu stařičký zákon o správě daní a poplatků. I v předvečer premiéry Daňového řádu se však dozvídáme kusé informace o závěrečných kotrmelcích, opouštění některých již dohodnutých zásad. Kalousek by neměl přehlížet varovně zdvižený prst! Křehkou dohodou bylo dosaženo návrhu vyvážené moderní procesní normy, spravedlivé a dobré správy, efektivního výběru daní, jsou-li dnes některé komponenty opouštěny je ohrožen celý základ.
   Sloučení výběru daní – jedno výběrní místo – není Kalouskův vynález. Základní dokument této koncepce přinesl na jednání vlády ministr financí Vlastimil Tlustý. Právě zde je největší šance na úsporu nákladů celého systému ( připomínám, že máme stále 7 tisíc celníků – sousední Rakousko cca 800). 
   Největší střet s daňovými koncepty ODS představuje návrh na sloučení daně z příjmu a sociálního pojištění. Naprosto se nechci zabývat tím, zda je možné slučovat daň a pojištění, tuto Kalouskovu návnadu dnes vynecháme. Návrh na sjednocení základů pro daň z příjmu a pojistného však představuje riziko růstu reálné daně – resp. odvodové zátěže nemalé skupiny poplatníků.      
   Tančit na rozpálených kamnech předvolební plotny spolu s bývalým ministrem financí Dluhoslavem Sobotkou opravdu nebudeme, ministr financí Kalousek však musí vědět, že princip nezhoršení – nezvýšení daňové zátěže v reálných příjmových situacích budeme hájit i nadále. A v tomto ohledu je jeho návrh nepřijatelný.