CEVRO – Liberálně konzervativní akademie

Popisy teroristických činů jsou zaznamenány již na egyptských hieroglyfech, v Homérově Odysseie i v Bibli. Akty fyzické likvidace politických odpůrců a potenciálních protivníků se vyskytují v celých dějinách. Za určitý milník můžeme považovat útok v Tokijském metru v roce 1995, kdy byl použit bojový otravný plyn Sarin – od té doby se však hovoří o tzv. „superterorismu“.

Tím se úroveň, schopnost a možnost uskutečnit teroristický čin rozšířila a do značné míry zjednodušila, čímž se otevřela možnost páchat teroristické činy menším skupinám s nižším technickým, technologickým a finančním zázemím.
   V České republice doposud nemáme zásadní zkušenost s teroristickým útokem, nicméně míra rizika teroristického útoku na našem území přímo souvisí např.:

• s aktivitami ČR v zahraničních misích
• s členstvím v NATO
• s diskusí o umístění radarové základny na území ČR
• s činností rádia RFE/RL

Poslední hmatatelné ohrožení nastalo na podzim roku 2006. Zpravodajské služby disponovaly informacemi o možném útoku na izraelské civilní osoby a objekty v Praze.
   Armáda České republiky, Policie České republiky, civilní i vojenské zpravodajské služby (ZS), či jiné bezpečnostní složky státu nemají prozatím efektivně nastavené úkoly, kompetence, vztahy a v neposlední řadě zdroje pro realizaci bezpečnostních opatření v oblasti efektivního boje s terorismem.

Mezery v českém boji s terorismem
Integrovaný záchranný systém je spolu se silovými složkami nedostatečně trénován pro možné situace, vznikající bezprostředně po teroristickém útoku, včetně logistiky velení. Existuje škodlivé vakuum v komunikaci mezi ZS, IZS, Armádou ČR a soukromou sférou při mimořádných událostech.
   Zcela absentuje koncepce tzv. „Business Continuity Managementu“, tedy činností, dokumentací, procesů a zdrojů pro prevenci, odvracení a zvládnutí následků teroristické akce, jejichž cílem je zajištění obnovy činností do původního stavu (s výjimkou oblasti vymezené krizovým řízením).
   Přestože zpravodajské služby a bezpečnostní složky ČR byly v pohotovosti, privátní sektor zpravidla na situaci nijak nereagoval – jelikož nemusel. Mimo oblast určené tzv. kritické infrastruktury jsou stanoveny provozovatelům a ostraze míst s vysokou koncentrací osob jen minimální povinnosti v zajištění bezpečnosti osob. Česká republika nemá nastavena ani „best practises“ a doporučení pro soukromý sektor v období zvýšené hrozby teroristického útoku.

Možné směry dalšího postupu
Větší míra využití Armády ČR při hrozbách na území České republiky – jako jedna z mála složek disponuje dostatečným personálním, logistickým i materiálním zázemím pro řešení nestandardních bezpečnostních opatření jako reakce na hrozbu teroristického útoku.
   Pro privátní sektor, nespadající do kritické infrastruktury, vytvoření podmínek a povinností z hlediska zajišťování bezpečnosti při určité míře rizika vzniku teroristického útoku (viz. neúčinný systém varovných sirén; nenastavený systém barev/kódů pro aktivaci typových opatření).
   Řešením jsou i školení, vysokoškolské vzdělávání, osvěta a lepší komunikace státní a soukromé sféry.
   V létě roku 2007 byla založena poslanecká iniciativa pro efektivizaci boje České republiky s terorismem. Jejími nosnými myšlenkami jsou „Realizovaná cvičení, empirické profesní zkušenosti a stav legislativy staví úroveň připravenosti ČR pro boj s terorismem do roviny, kterou lze zvyšovat. Poslanecká iniciativa hledá prostředky a metody pro její zvyšování od všech zainteresovaných subjektů.“
   Součástí pracovní skupiny jsou bezpečnostní odborníci státní správy (MV ČR, MZ ČR, GŠ Armády ČR, URNA …) i privátního sektoru (ABL, ASIS International ČR, ČEZ, ČSA …).