CEVRO – Liberálně konzervativní akademie

Kdo z prezidentských kandidátů je nejvíc proevropský? Kdo by byl nejlepším partnerem pro EU?

Budeme-li srovnávat se současným prezidentem, tak v zásadě všichni hlavní uchazeči na demokratické straně jsou pro užší spolupráci s Evropou. U republikánů to platí v menší míře, ale také – troufl bych si to říct o McCainovi i Romneym. Méně jist si u toho jsem u Giulianiho, Huckabee je – pokud jde o zahraniční politiku – naprosto nepopsaný list.

Koho byste volil Vy a proč?
Volil bych Johna McCaina. Jsem přesvědčen o tom, že je ze všech hlavních uchazečů nejlépe vybaven pro to, aby právě v této době byl americkým prezidentem. Ze všech vážných uchazečů je tím, kterému mohu nejvíc věřit. Nesnáším politiky, kteří dělají politiku podle průzkumů veřejného mínění a točí se podle posledního větru. Líbí se mi politici, kteří si stojí za svými principy, které dopředu znáte a v zásadě s nimi souhlasíte. McCain jen za poslední rok prokázal, že je tímto typem politika.

Co by podle vás znamenalo zvolení Obamy prvním afroamerickým prezidentem?
Byl by to důkaz toho, že Američané se letos rozhodovali podle úplně jiných měřítek, než je rasa. V tomto směru je to, myslím, dobrá zpráva o Americe, ale osobně bych byl skeptický k jakýmkoli dalekosáhlým závěrům, které se docela jistě objeví v nezměrném množství, pokud Obama skutečně zvítězí.

Existuje výrazný rozdíl mezi „top“ kandidáty ať již za Republikány, či Demokraty?
Dávám vám do značné míry za pravdu, pokud byste zkoumal opravdu konkrétní postoje k jednotlivým věcem, nenajdete mezi hlavními kandidáty obou stran dramatické rozdíly. Může to být ovšem způsobeno tím, že Američané si tak dramatickou změnu ani nepřejí. Kandidáti s hodně odlišnými názory byli jak u demokratů (například Kucinich), tak u republikánů (Ron Paul), v primárkách však propadli.

Může konečné nominace Demokratů či Republikánů ovlivnit druhá strana? Např., že by úspěšný McCain, nešel proti mladému a energií nabitému Obamovi?
Institucionálně to možné není, v primárkách té které strany mohou hlasovat buď jen její registrovaní voliči, nebo v některých případech jako v New Hampshire i nezávislí. Co je takřka jisté, že voliči demokratů i republikánů uvažují už při hlasování v primárkách o finálním souboji v listopadu. Mohou spekulovat, kdo z jejich kandidátů má největší šanci proti pravděpodobnému soupeři z druhé strany. To se určitě děje, ale je to v současnosti poměrně komplikované, neboť kdo bude kandidátem té které strany, se těžko odhaduje.

Předběžné odhady výsledků z obou státu nikomu nevyšly. Děje se to u všech voleb, nebo jsou tyto zvláštní?
Pro výzkumníky je problém odhadnout, kdo se skutečně k volbám dostaví. V USA je o letošní volby mimořádný zájem, tudíž přicházejí lidé „navíc“, s jejichž zmapováním mají průzkumy problém, navíc je extrémně vysoké procento lidí, kteří se rozhodují na poslední chvíli. V tom bych viděl jistou zvláštnost letošních voleb. U primárek je to navíc komplikované tím, že nezávislí voliči si mohou vybrat, na které straně budou hlasovat (zda u republikánů, či demokratů), takže vlastně stojíte před dvojím odhadem: musíte tipnout, u koho bude nezávislý hlasovat, a pak pro koho.

Rozhovor vychází z otázek on-line rozhovoru s Pavlem Tomáškem na serveru Aktuálně.cz ze dne 9. 1. 2008

Pavel Tomášek
• absolvent politologie na FSV UK, vedoucí zahraniční redakce Aktuálně.cz
• působil v Českém rozhlase, pražské redakci BBC, MF Dnes a Hospodářských novinách
• specializuje se na dění v USA