CEVRO – Liberálně konzervativní akademie

Ve dnech 22.–25. dubna uspořádalo CEVRO sérii akcí, jejichž hostem byl ředitel Mezinárodního institutu pro ekonomiku a politiku v Hamburku a dlouholetý spolupracovník CEVRO Petr Robejšek.

Společným jmenovatelem všech čtyř vystoupení doc. Robejška byl realistický přístup k zahraniční politice a jeho konfrontace se za­hra­nič­ně-politickým počínáním sou­časné české reprezentace.

Turné Petra Robejška začalo v pátek 22. dubna workshopem pro tvůrce zahraniční politiky ODS. V průběhu workshopu, kterého se zúčastnili poslanci a senátoři národního i Evropského parlamentu v čele s Janem Zahradilem, nejprve doc. Robejšek hovořil o morálním a ideologickém pozadí politiky. Charakterizoval základní principy mezinárodních vztahů, národního státu a definoval pojem „národní zájmy“. Zdůraznil rozlišení na žádoucí a proveditelné kroky. Poté zmapoval akční prostor České republiky a proměnné, které jej definují. Hovořil o tom, kdo může České republice pomoci a naopak uškodit. Účastníci workshopu absolvovali také několik praktických cvičení.

Turné pokračovalo víkendovými vystoupeními na Liberálně-konzervativní akademii v Olomouci a Praze. Zde Petr Robejšek hovořil o klíčové roli národních států v mezinárodní politice.

V pondělí pak CEVRO uspořádalo ve spolupráci s Institutem politologických studií Fakulty sociálních věd UK přednášku doc. Robejška na akademické půdě v Jinonicích. Doc. Robejšek se zde znovu zaměřil na tvorbu zahraniční politiky. Označil se za realistu, což dokumentoval mj. tím, že nemá cenu, aby si státy naší velikosti stanovovaly cíle, které jsou těžko dosažitelné a navíc přinesou pro stát jen malý efekt.

Za příklad státníka, který měl předpoklady pro úspěch v mezinárodní politice, dával Winstona Churchilla. Zdůraznil přitom Churchillovy instinkty, tvrdohlavost a sebejistotu, stejně jako odvahu vzít na sebe v klíčové situaci odpovědnost a jít proti většinovému mínění. V této souvislosti připomněl i současnou situaci v Iráku. Podle Petra Robejška teprve čas docení, jak důležitým krokem bylo svržení Saddáma Husajna. I když tento čin, vedený Spojenými státy, vzbudil řadu kontroverzí, výsledný efekt je pro svět zásadní. Irák byl uváděn také jako demonstrace toho, že opravdu velký státník – v tomto případě americký prezident George W. Bush – musí ve jménu národních zájmů občas dělat i kroky momentálně velmi nepopulární. Role glosátora přednášky se ujal ředitel IPS FSV UK doc. Bořivoj Hnízdo, pod jehož patronací se přednáška konala a kterému také patří velký dík.

Záměrně kontroverzně pojaté přednášky Petra Robejška vyvolaly vždy bohatou diskusi. Diskusi, která naší zemi a zejména pak tvůrcům její zahraniční politiky velmi schází. Doc. Robejšek tak do puntíku splnil očekávání organizátorů, kteří tuto potřebu cítí též. Jeho vystoupení navíc ukázala, že odborná diskuse o mezinárodních vztazích vůbec nemusí být suchopárná. I v tomto ohledu může jít dobrým příkladem mnoha domácím politikům, komentátorům či akademikům.