CEVROREVUE > Aktuální číslo on-line > 2005 > 1 > 1/2005 > Aktuálně - Obec/kraje > K demokratizaci Ukrajiny může přispět každý z nás
K demokratizaci Ukrajiny může přispět každý z nás
Během nedávné oranžové revoluce na Ukrajině jsme drželi palce Viktoru Juščenkovi a jeho příznivcům. Na několik měsíců jsme přestali Ukrajinu vnímat pouze jako zásobárnu laciných dělníků pro těžkou práci za mizernou mzdu. Revoluce skončila, ale na podporu Ukrajiny a jejích občanů bychom neměli zapomínat. Přispět může každý: stačí se slušně chovat k ukrajinským dělníkům, které denně potkáváme.
Ukrajinců je oficiálně v České republice 75 tisíc, neoficiálně snad dvakrát tolik. Nevytváří žádná ghetta či diaspory a vlastně s nimi nejsou žádné větší problémy. Pracují za nízkou mzdu a mnoho z vydělaných peněz zde také utrácejí v obchodech za zboží, které vozí domů. Sezónní dělníci nijak nezatěžují zdravotní ani sociální systém.
Přitom jejich život doma ani u nás není vůbec jednoduchý. Ukrajina je prolezlá korupcí a dělníci se s tímto jevem hojně setkávají i u nás. Od celníků, kteří zamhouří oko a pustí i s nedokonalými doklady, přes autobusáky, kteří prodávají lístky předražené a načerno, až po systém tzv. klientů, kteří jsou článkem mezi dělníky, českými firmami a pracovními úřady. Český stát tento složitý systém nechává bez povšimnutí a je-li prováděna represe, vždy proti dělníkům, nikdy proti střednímu a vyššímu managementu, tedy „pasákům“ a „klientům“.
V České republice pracující Ukrajinci jsou přitom v drtivé většině muži, kteří netouží po ničem jiném, než si vydělat poctivou prací. Jsou mezi nimi ovšem i středoškolští učitelé, lékaři, hudebníci, umělci či zdravotní sestry. Zkrátka lidé, kteří se snaží uplatnit ve své profesi. Slibný pilotní projekt Ministerstva práce a sociálních věcí, Otevřená šance, jehož cílem je přilákat do České republiky kvalifikované pracovníky z Bulharska, Chorvatska a Kazachstánu je ze zcela nepochopitelných důvodů Ukrajincům uzavřen. To je třeba změnit.
Není cílem, aby pro Ukrajince byla v Česku umetená cesta. Každý, kdo se chce pohybovat po Evropě, se musí starat sám o sebe. Regulace dělníků funguje tak, že zavřou-li se kohouty legální, roztočí se okamžitě kohouty ilegální. Český trh pohltí přesně tolik lidí, pro kolik je práce, ostatní se neuplatní a pojedou domů. Je ale bezpodmínečně nutné jednat s Ukrajinci v České republice slušně. Každý z nich si naše chování zapamatuje a doveze si tento „kousek demokracie“ s sebou zpátky na Ukrajinu.
Ukrajinců je oficiálně v České republice 75 tisíc, neoficiálně snad dvakrát tolik. Nevytváří žádná ghetta či diaspory a vlastně s nimi nejsou žádné větší problémy. Pracují za nízkou mzdu a mnoho z vydělaných peněz zde také utrácejí v obchodech za zboží, které vozí domů. Sezónní dělníci nijak nezatěžují zdravotní ani sociální systém.
Přitom jejich život doma ani u nás není vůbec jednoduchý. Ukrajina je prolezlá korupcí a dělníci se s tímto jevem hojně setkávají i u nás. Od celníků, kteří zamhouří oko a pustí i s nedokonalými doklady, přes autobusáky, kteří prodávají lístky předražené a načerno, až po systém tzv. klientů, kteří jsou článkem mezi dělníky, českými firmami a pracovními úřady. Český stát tento složitý systém nechává bez povšimnutí a je-li prováděna represe, vždy proti dělníkům, nikdy proti střednímu a vyššímu managementu, tedy „pasákům“ a „klientům“.
V České republice pracující Ukrajinci jsou přitom v drtivé většině muži, kteří netouží po ničem jiném, než si vydělat poctivou prací. Jsou mezi nimi ovšem i středoškolští učitelé, lékaři, hudebníci, umělci či zdravotní sestry. Zkrátka lidé, kteří se snaží uplatnit ve své profesi. Slibný pilotní projekt Ministerstva práce a sociálních věcí, Otevřená šance, jehož cílem je přilákat do České republiky kvalifikované pracovníky z Bulharska, Chorvatska a Kazachstánu je ze zcela nepochopitelných důvodů Ukrajincům uzavřen. To je třeba změnit.
Není cílem, aby pro Ukrajince byla v Česku umetená cesta. Každý, kdo se chce pohybovat po Evropě, se musí starat sám o sebe. Regulace dělníků funguje tak, že zavřou-li se kohouty legální, roztočí se okamžitě kohouty ilegální. Český trh pohltí přesně tolik lidí, pro kolik je práce, ostatní se neuplatní a pojedou domů. Je ale bezpodmínečně nutné jednat s Ukrajinci v České republice slušně. Každý z nich si naše chování zapamatuje a doveze si tento „kousek demokracie“ s sebou zpátky na Ukrajinu.
Články autora
Další články z rubrikyAktuálně - Obec/kraje
- Výbor regionů - jeden z poradních orgánů EU
- Hledání konzervativních principů v komunální politice
- Historie matka moudrosti – zdroj poučení
- Budou lidé volit jenom loutky do hry na kraje?
- Šance je třeba aktivně vytvářet
- Mrazivé podobnosti
- Naše malé Bělorusko
- Ohlédnutí, které může pomoci zlepšit výhled
- Tunel usvědčuje z nemravnosti
- Cesta k zefektivnění justice v neplnohodnotných krajích
- Jihočeský kraj se nevzdává myšlenky na vlastní letiště
- Formální evropanství či spolupráce napříč Evropou?
- Rok „dva šest“ a mýty komunální politiky
- Černá díra v kolejích
- O R7 mluvíme každý jiným jazykem
- Malá poznámka o (ne)stejném metru
- Naše reforma zdravotnictví
- Absurdity rozpočtového určení daní
- Mediální bojovníci
- Význam nových médií v předvolební kampani