Jaká nejdůležitější poselství podle Vás přinesly letošní volby?
Martin Štěpánek
herec a komentátor
Nelamme hlavu nad volbami a jejich výsledkem, neboť odstranily zbývající pochyby. Když nic jiného,volby daly přesný a konkrétní obrys „hnutí“, kterému v našich podmínkách zcela mylně přisuzujeme termín Levice. Ve skutečnosti jde o jakýsi posttotalitní mocenský blok, tvořený vyprázdněnou komunistickou ideologií a sociáldemokracií třicátých let 20. století. Obé je politická veteš. Nehybný, neakceschopný, ale o to nebezpečnější hybrid, neboť v něj, z nedostatku alternativy, poměrně značná část obyvatelstva vkládá své naděje. Volby rovněž ukázaly, že je Ústava ČR normativní brzdou, místo aby měla sloužit jako univerzální právní kodex v situacích, do které jsme se volbami dostali. Po těchto slovech gnostického pozitivizmu musí následovat hluboký povzdech skepse. Naděje na brzké ústavní změny či na přerod Paroubkovy strany v cosi s čím by se dalo alespoň jednat, aniž by měl člověk pocit, že si po každé větě musí umýt ruce, nebo jít ke zpovědi, je úkol pro Alexandra Makedonského.
Benjamin Kuras
publicista
1. Příliš mnoha Čechům se stále stýská po reálném socialismu.
2. Příliš mnoho pravicově cítících Čechů je stále ochotno promrhat své hlasy na nezvolitelné strany a tím posílit socialismus.
3. Příliš mnoha Čechům je stále příliš lhostejné, kdo jim vládne, než aby se obtěžovali volit.
4. Nebýt 338 emigrantů, Česko by mělo dnes kvazikomunistickou vládu.
5. Volební systém se musí změnit, ale ne na většinový, nýbrž dvoukolový francouzský, v němž v prvním kole každý volí, koho se mu zlíbí, ale v druhém všechny zvolené strany a jejich voliči musí vytvořit jen dvě koalice, z nichž jedna získá jasnou většinu. Což si taky vyžaduje lichý, ne sudý počet parlamentních křesel.
6. A možná nastal čas, aby se Češi začali učit od Italů, jak fungovat samostatně a nezávisle bez ohledu na vládu, tím méně kdo ji tvoří, neboť jakákoliv vláda je tak jako tak odjakživa občanovým nepřítelem.
Petr Robejšek
ředitel Institutu pro ekonomiku a politiku, Hamburk
Propad Unie svobody bylo poslední sbohem „nepolitické politice“ polistopadových disidentů. Teď zbývá zkonsolidovat levou stranu politického spektra. Integrovat komunisty do politiky však mohou bez rizika pouze konzervativci. ODS má taktické a strategické důvody k zapojení komunistů do vlády. Když to neudělá sama, tak jí sociální demokraté za pomoci komunistů připraví o moc. Strategicky viděno by účastí komunistů ve vládě vedené ODS začala proces, který by směřoval ke sjednocení ČSSD a KSČM. Dokud budou existovat dvě levicové strany, soutěžící o to, která z nich dělá víc pro sociální rovnost, tak si budeme muset neustále vybírat z následujících alternativ: velká koalice, opoziční smlouva, ČSSD a KSČM u moci, nebo nové volby se starým výsledkem.
