Liberálně konzervativní akademie - Cevro

V prosinci minulého roku započaté 5. volební období Senátu je možno hodnotit z pohledu ODS jednoznačně pozitivně, a to nejen díky obsazení 37 senátorských míst. ODS získala post předsedy a místopředsedy Senátu a v 4 senátoři ODS byli zvoleni předsedy senátních výborů.

Jasně tedy došlo k výraznému posílení pozic ODS nejen v Senátu, ale i k možnosti významně ovlivnit zákonodárný proces. Pokud pak budeme hodnotit složení Senátu jako celku, je nutné upozornit na výrazné oslabení ČSSD a KSČM. Voliči tím nepochybně projevili nechuť ke starým socialistickým modelům. Také se podle analýz výsledků ukazuje, že u voličů ztrácí důvěru takzvaní nezávislí, že vnímají jejich nečitelnost a nespolehlivost, a že to s jejich avizovanou moudrostí tak slavné není. Pro úspěšnou činnost ODS v nadcházejícím roce a půl je proto nutné přicházet s věcnými a konkrétními připomínkami k jednotlivým návrhům zákonů. Tato skutečnost bude možná klást větší nároky na jednotlivé členy našeho klubu, ale může se pozitivně projevit na schopnosti ODS konstruktivně zasahovat do procesu schvalování naší legislativy.

Práci v Senátu však nelze posuzovat pouze na základě počtu obsazených míst. Z tohoto důvodu musí být senátorský klub ODS připraven dostát svým závazkům, které od něj očekává nejen vedení ODS a její členové, ale i celá veřejnost. Jako nejsilnější opoziční strana musí ODS umět svou politikou zabránit dalšímu prohlubování krize vládnutí, která od nástupu Stanislava Grosse do funkce premiéra v naší zemi panuje. Ona krize se vyznačuje především neschopností vlády vládnout, tj. přijímat politická opatření snažící se řešit skutečné problémy země.

Cílem senátorů ODS proto bude v započatém 5. volebním období snaha co nejvíce eliminovat negativní dopady socialistických návrhů zákonů. Budeme se snažit v rámci svých kompetencí zabránit dalšímu zaplevelování právního řádu a docílit, aby byla přijímaná legislativa jednodušší a srozumitelnější pro občany. I když nejsou pravomoci Senátu v této oblasti příliš velké, bude se jednat o jasný vzkaz vládě a veřejnosti, že určitá politika je pro ODS naprosto nepřijatelná. Tím se nám také lépe odkryje reálná koalice prosazující socialistické návrhy zákonů v Poslanecké sněmovně. Potřeba ČSSD zajistit pro zamítnutý návrh zákona většinu 101 hlasů jasně ukáže její ochotu spolupracovat s komunisty. Právě jakákoli spolupráce ČSSD s komunisty na parlamentní úrovni je předzvěstí možné spolupráce těchto dvou stran i na úrovni vládní. Takové situaci pak musí všechny demokratické strany zabránit. Většina pravice se silným postavením ODS v Senátu k tomu jistě přispěje.

Mnohem důležitější dopad na legislativní proces má počet našich senátorů v případě přijímání ústavních zákonů, protože síla senátorského klubu ODS je taková, že nemůže být přijat žádný nový ústavní zákon bez toho, aniž by s ním souhlasili i senátoři ODS. Tato výhoda se projeví zejména při debatě o návrhu ústavního zákona na uspořádání referenda o Evropské ústavě. Stejně tak lze využít této blokační síly k „neratifikaci“, pokud by bylo jednáno o Ústavní smlouvě bez referenda v Parlamentu. Snaze některých vládních představitelů zneužít téma Evropské ústavy před volbami do Poslanecké sněmovny tak zabrání nejen již předložený návrh ústavního zákona o referendu z dílny ODS, ale také síla našeho klubu v Senátu.

V další fázi je potřebné zlepšit celkový mediální obraz Senátu i senátorského klubu ODS. Je nutné umět vydávat pravidelné tiskové zprávy o legislativní práci senátorů a spolupracovat na koordinovaném přístupu k důležitým návrhům zákonů jak se stínovými ministry, tak s klubem poslanců ODS. Nabízí se nová linka stínová vláda – Senát. Jen tak bude možné prezentovat jasný pravicový názor klubu, který bude čitelný i pro občany. Za necelé dva roky budeme přebírat klíče od Strakovy akademie a je nutné mít připravenou jasnou legislativní koncepci. V oblasti vytváření lepšího mediálního obrazu Senátu jistě přispěje i osoba předsedy Senátu, který se jako druhá nejvyšší ústavní funkce v ČR těší vážnosti a důstojnosti. Volba Přemysla Sobotky byla dobrou volbou. Senát pod jeho vedením může získat mnohem více pružnosti a oprostit se od představy jakési „dinosauří“ instituce.

Závěrem je nutné říci, že musíme využít své postavení v Senátu a dostat do podvědomí, že Poslanecká sněmovna není celý Parlament. Jeden a půl roku před volbami je nutné začít vysvětlovat opoziční politiku na konkrétních krocích a dokázat, že opozice představuje důvěryhodnou vládní alternativu. Určitý odstup Senátu od vlády a schvalování státního rozpočtu dovoluje věnovat se koncepčním pracím a přípravě na odplevelování našeho právního řádu.

Pro senátory ODS nastává nepochybně nejnáročnější funkční období v historii Senátu. Zároveň je to naše nová příležitost, předsedu nevyjímaje.