Liberálně konzervativní akademie - Cevro

Pochvala je také komunikace

Mgr. Ivana Horáková

Po třech hodinách na cestách vlakem a hromadnou dopravou usedám do lavice v příjemných, historických prostorách Cevro Institutu. Zvědavá čekám na první učební blok Liberálně-konzervativní akademie (LKA), který nese název Komunikace a veřejná prezentace.

Pomyslné taktovky se chopili Hana Svobodová a Jiří Frgal. Po úvodních slovech nenechali nic náhodě a takříkajíc nás hodili do vody. Chtěli vědět, jak a zda se umíme před svými zbrusu novými kolegy představit.

Že není projev jako projev, jsme se přesvědčili vzápětí. Postřehy přednášejících odborníků korigovaly naše vystoupení a věcnou kritikou nás směřovaly nás k příštím úspěšnějším sebeprezentacím.

Komunikace… Slovo, pod nímž si každý z nás představí něco jiného. Shodneme se asi v tom, že se jedná o tok slov nebo gest probíhající mezi lidmi. Z prvního setkání LKA si odvážíme výstižně a vtipně napsanou publikaci „Mozaika komunikace“. Začetla jsem se do ní se zájmem už při zpáteční cestě vlakem a doma se k ní ráda vrátila se zvýrazňovačem v ruce. Zaujala mě zvlášť kapitola o pochvale.

Proč pochvala? Jaký význam má v mém životě, v životě mých blízkých? Přicházím na důležitá zjištění. Poeticky řečeno: setkávám se s ní asi tak jako se šafránem v oparu obyčejnosti a všednodennosti nezřídka okořeněném pepřem kritiky.

A přitom: vyjadřování pozitivních emocí, toho, že jsme spokojení, že se něco povedlo, že jsme šťastní… to všechno jakoby rozsvěcuje vztahy kolem nás. A tak se nechávám unést a zanotuji ódu na pochvalu.