Petr Sokol: Hledá se anti-Sarkozy

06. října 2011
06 Řij
www.reflex.cz
06.10.2011

Francouzští socialisté hledají nejlepšího kandidáta, jenž by se příští rok na jaře mohl postavit V PREZIDENTSKÝCH VOLBÁCH držiteli úřadu, jímž je lídr pravice Nicolas Sarkozy.

Francouzská levice ráda kritizuje mnohé, co pochází z USA. Trochu paradoxně si po americkém vzoru zvolila k výběru kandidáta do prezidentského klání otevřené primárky v americkém střihu. Devátého října může každý Francouz, který zaplatí jedno euro a podepíše, že souhlasí s programem levice, přijít do speciálně zřízené volební místnosti a hlasovat, kdo by měl vyzvat prezidenta Sarkozyho. Socialisté si od experimentu v Evropě nepříliš vyzkoušeného slibují, že do výběru vtáhnou širokou občanskou veřejnost. Za úspěch si určili stav, kdy se k jejich volebním urnám v "občanských primárkách" v neděli vypraví alespoň milión voličů. Vládní pravice nápad kritizuje a poukazuje hlavně na problém s nakládáním s osobními údaji voličů.

VELMI KŘEHKÉ VZTAHY

O nominaci se uchází pětice socialistů a lídr malé levicové formace, jež se socialisty na primárkách spolupracuje. V poli kandidátů ovšem chybí ten, o němž se očekávalo, že v nich jasně vyhraje – Dominique Strauss-Kahn. Očekávaného kandidáta socialistů na boj o Elysejský palác od kandidatury odradil jeho sexuální skandál v USA. Jeho stín se nad Socialistickou stranou stále vznáší. Hovořit by o tom mohla třeba jedna ze současných kandidátek, předsedkyně strany Marine Aubryová.

Politička, která je dcerou bývalého šéfa Evropské komise Jacquesa Delorse a starostkou Lille, původně ani nechtěla kandidovat. Po aféře Strauss-Kahna do klání vstoupila, ale v posledních dnech její podpora silně klesla, když Strauss-Kahn v jednom z rozhovorů řekl, že byl s Aubryovou dávno dohodnut: Buď bude kandidovat on, anebo ona. Na Aubryové ulpěl "škraloup", že vlastně kandiduje z vůle Strauss-Kahna, a voličům to vadí.

MILOSTNÝ TROJÚHELNÍK

Favoritem primárek se zatím zdá být bývalý předseda socialistů François Hollande, jenž by podle výzkumů mohl vyhrát už v prvním kole socialistického hlasování. Zastánce umírněného křídla socialistů sice neoplývá charismatem a nikdy nebyl ani ministrem, ale začal kampaň velmi brzo a zdá se, že objíždění menších měst mu přineslo silnou podporu.

Jeho slabinou je socialistický milostný trojúhelník. Mezi trojici nejsilnějších socialistických kandidátů patří také jeho bývalá životní družka Ségolene Royalová, která v minulých prezidentských volbách prohrála se Sarkozym a nyní zkouší štěstí znovu. Před pěti lety její nominace nakonec rozvrátila zcela unikátní vztah s Hollandem, kdy dvě nejviditelnější osobnosti strany a rivalové v boji o moc byli zároveň životními partnery. Dnes je ale Royalová vyhaslou hvězdou, opět potvrzuje, že je velmi slabá v televizních debatách, a už ji v žebříčku předstihl dokonce jeden z outsidrů a kandidát nejlevější části strany, jenž navrhuje, aby v představenstvu každé soukromé banky seděl zástupce vlády, a měl navíc právo veta.

Primárky jsou zatím vůbec závodem o to, kdo přijde s nejlevicovějším návrhem na regulaci krizí postižené ekonomiky. To může být jedinou šancí velmi nepopulárního prezidenta Sarkozyho, který musí věřit, že voliči nerealistické sliby levice vyhodnotí jako přehnané a že primárky socialisty více rozdělí, než stmelí. Jedině díky tomu může obrátit trendy a porazit Hollanda, jenž nad ním ale zatím v preferencích pro prezidentské volby dominuje.

Reflex 40/2011