Petr Sokol: Karel Habsburský: český král?

21. července 2011
21 Červ
www.reflex.cz
21.07.2011

Pokud by v Česku byla obnovena monarchie, kdo by byl následníkem trůnu? Většina českých monarchistů se shoduje, že nejpravděpodobněji dědic habsburského rodu. Po smrti historicky posledního rakousko-uherského a českého korunního prince Otty Habsburského je jeho nástupcem SYN KAREL (50). 

Karel Habsburský se narodil v lednu 1961 v Bavorsku jako šestý potomek svého otce Otty a jeho saské manželky Reginy. Vzhledem k tomu, že pět jeho starších sourozenců byly dívky, stal se fakticky "následníkem" všech habsburských titulů. 

POLITICKÁ RODINA 

Hned několik Karlových sourozenců vstoupilo do světa politiky. Jeho mladší bratr Jiří se podle rodového zvyku, který velí členům rodiny spojovat se s různými částmi bývalé monarchie, odstěhoval do Maďarska a angažoval se tam v diplomacii v době jednání o vstupu do Evropské unie. 
Dokonce získal titul zvláštního velvyslance a účastnil se přístupových vyjednávání. V roce 2009 pak kandidoval za konzervativní stranu Maďarské demokratické fórum do Evropského parlamentu a chybělo mu jen málo, aby stejně jako jeho otec a starší bratr zasedl ve štrasburském sněmu. 
Karlova sestra Walburga to do parlamentu dotáhla. I ona sice neuspěla ve volbě do Evropského parlamentu, kam kandidovala za zemi svého manžela hraběte Archibalda Douglase, tedy za Švédsko. Zato byla již dvakrát za švédské konzervativce zvolena poslankyní tamního parlamentu. Do diplomacie zamířila také další Karlova sestra – Gabriela, jež se po úspěšné kariéře sochařky stala gruzínskou velvyslankyní v Německu. Většina Karlových sourozenců prošla stejně jako on Panevropskou unií, kterou jako nástroj pro propagaci evropského federalismu v konzervativně katolickém střižení založil jejich otec Otto. 

MORGANATICKÝ SŇATEK 

Karel Habsburský se stejně jako většina jeho sourozenců paradoxně neoženil podle starých rodových pravidel. Jeho manželka sice nosí titul baronka, ale ten není dostačujícím šlechtickým stupněm. Pokud by jeho otec Otto se sňatkem nesouhlasil, ztratil by Karel nástupnictví v čele habsburského domu, a to by přešlo na jeho mladšího bratra Jiřího, jenž se jako jediný oženil se "sobě rovnou" vévodkyní. Otto však se svatbou vyjádřil souhlas, a Karel si proto vzal v lednu 1993 baronku Francesku ThyssenBornemisza de Kászon, která náleží k větvi významné německé průmyslnické rodiny Thyssen, provázané v minulosti s maďarskou šlechtou. Barončin otec – významný evropský průmyslník – je mimo jiné zakladatelem slavného madridského muzea umění ThyssenBornemisza. Také Karlova žena Francesca se věnuje umění a působí jako kurátorka a sběratelka. S Karlem mají tři děti, z nichž jediný syn Ferdinand Zvonimír je po otci prvním v řadě v nástupnictví pro roli hlavy habsburské rodiny. Manželé spolu však od roku 2003 nežijí. Od začátku osmdesátých let Karel Habsburský studoval v rakouském Salcburku. Tam se také začal angažovat v politice, když pracoval jako evropský poradce tamního zemského hejtmana za křesťanskodemokratické lidovce. V řadách rakouských lidovců se následně dostal v roce 1999 do Evropského parlamentu. Vystřídal se tam se svým otcem, který právě v tomto roce ukončil dvacetiletou kariéru evropského poslance. Na cestě k volenému úřadu však Karlovi výrazně pomohlo i jeho předchozí vystupování v roli moderátora soutěžního pořadu rakouské televize. 

AFÉRA 

Karlova poslanecká léta ovšem poznamenala tzv. aféra World-Vision, pojmenovaná podle charitativní organizace, z níž byly nezákonně převedeny finanční prostředky na Karlovu předvolební kampaň. Karel o tom údajně nevěděl a skutečně byl v této věci odsouzen někdo jiný – tajemník rakouské pobočky panevropské unie. zaznívaly výzvy, aby Karel Odstoupil z Evropského parlamentu, což jeho otec Otto kontroverzně komentoval slovy, že jde o protihabsburskou kampaň, jež má podobnost s nacistickým pronásledováním Židů. Aféra vedla k tomu, že rakouští lidovci již Karla Habsburského znovu nenominovali. 
Karel se ale chtěl v politice udržet a stal se v evropských volbách v roce 1999 lídrem malé, vysloveně monarchistické kandidátky s názvem Křesťanskosociální aliance – Listina Karla Habsburského. Kandidoval za ni i jeden příslušník rodu Valdštejnů, ale ani podpora dvou známých šlechticů Karla Habsburského zpět do Evropského parlamentu nekatapultovala. Všeho všudy jeho listina posbírala jen něco málo přes jeden a půl procenta hlasů a Karel se z politiky dočasně stáhl. 
V této souvislosti stojí za zmínku, že od letošního června by už mohl v Rakousku kandidovat i na prezidenta, což mu dosud stejně jako všem jeho příbuzným znemožňoval rakouský volební zákon. 
Loni tento paragraf napadl Karlův příbuzný (lokální zastupitel za rakouské zelené a člen toskánské větve rodu Ulrich) a Rakousko ho po doporučení mezinárodních lidskoprávních organizací zrušilo.

Reflex, 29/2011