Petr Sokol: Nemocné euro

12. května 2011
12 Kvě
www.reflex.cz
12.05.2011

Euro bylo v době svého vzniku oslavováno jako jeden z vrcholů na cestě ke stále sjednocenější Unii. Dnes se ale zdá, že KRIZE SPOLEČNÉ EVROPSKÉ MĚNY integrační projekt podkopává.

Stačí zmínit úspěch strany Opravdoví Finové ve finských parlamentních volbách. Populisté v čele s Timem Soinim postavili svou předvolební kampaň zejména na návrhu, aby Finsko odmítalo podporovat finančně krachující jihoevropské ekonomiky. A vyplatilo se to: Soini, jenž dlouhodobě kritizuje EU, získal se svou stranou rekordních 19 procent hlasů (minule čtyři procenta) a míří zřejmě do vlády s vítěznými proevropskými konzervativci a sociálními demokraty. I ti posledně jmenovaní v kampani ale notně brnkali na euroskeptickou strunu a také odmítají finančně podpořit Řecko a Irsko. Finsko díky tomu může mít výrazně euroskeptickou vládu, která zamotá hlavu bruselským lídrům, protože zablokuje budoucí pomoc Portugalsku.

WILDERSŮV GULDEN

Protiislamistická Strana svobody nizozemského populisty Geerta Wilderse používá útoky proti euru ve svých kampaních dlouhodobě. Wilders neváhal například již před vypuknutím eurokrize hovořit o návratu k původní nizozemské měně, jíž byl gulden. Při projednávání záchranných plánů pro Řecko Wilders razil heslo "ani cent pro Řeky, Portugalce a Španěly" a situaci v Řecku komentoval slovy: "My se tu dřeme a oni si zatím dávají suvlaki a ouzo." Hlasování o pomoci krachujícím zemím dokonce rozkolísalo nizozemskou menšinovou vládu, kterou Wildersova strana podporuje, ale při tomto rozhodování nechala své vládní partnery na holičkách.

STRACHE JEDE

O měně, jež předcházela euru, rád hovoří i šéf rakouských populistů Hans Christian Strache. Ten nyní stojí v čele Strany svobodných, kterou mezi klíčové rakouské politické síly dovedl již zesnulý Proč pomáhat lidem, kterým se šetřit nechce? Jörg Haider. Vzpomínky na "tvrdý" šilink Strache doplňuje návrhy, aby se vytvořilo "tvrdé" euro pro země Beneluxu, Rakousko, Německo a Skandinávii a ostatní se nechali plavat. A Rakušané mu rozumějí: v jednom z posledních výzkumů již jeho Svobodným přiznali vůbec poprvé v historii pozici nejsilnější rakouské politické strany a sám Strache se přetahuje se socialistickým kancléřem o roli politika, jehož si nejvíce občanů našeho jižního souseda přeje vidět v kancléřském křesle.

Stejně raketový vzestup zažívá ve Francii i nová šéfka pravicově populistické Národní fronty Marine Le Penová. Dcera stranického zakladatele má podle některých výzkumů dokonce šanci zopakovat nečekaný úspěch svého otce a postoupit v prezidentských volbách do druhého kola. V jejím případě zabírá umírněnější verze kritiky přistěhovalců, doplněná ale samozřejmě výroky typu, že euro je nápadem připomínajícím komunistický Sovětský svaz a Francie by se ho měla vzdát.

NOVÁ STRANA?

Hovořili jsme o Finsku, Nizozemsku, Francii a Rakousku. Nepřipomíná vám tento výčet států něco? Ano: jedná se s jedinou výjimkou o největší plátce do evropského rozpočtu. Do party už chybí jen Německo.

Založit novou stranu ve velkém a federálně organizovaném Německu samozřejmě není jednoduché, a proto se i nyní nové myšlenky začínají objevovat ve "starých" stranách. V obou nelevicových stranách se již formují skupiny, jež krizí eura argumentují. Nejdále pokročili v liberální FDP, v níž někteří politici navrhují zachránit klesající podporu nejmenší vládní strany právě důrazem na úspory, a to včetně omezení podpory států v krizi.

NAŠTVANÍ SLOVÁCI

S tématem eura si ovšem v Evropě pohrávají už i mnohé zavedené strany, jež například v Evropském parlamentu patří k frakcím podporujícím plně současná finanční opatření v eurozóně. Již byla řeč o finských sociálních demokratech a zmínit je možné i opoziční středopravicovou Slovinskou demokratickou stranu, která patří k federalistickým evropským lidovcům, ale doma ostře kritizovala finanční pomoc Řecku. Její předseda například označil pomoc za nespravedlivou pro slovenské a slovinské dělníky, protože mají pomáhat svým kolegům v Řecku, již ale dostávají doma vyšší platy než jejich "východoevropští" kolegové.

A pozadu nezůstávají ani politici na Slovensku. Liberální strana Svoboda a Solidarita, která tvoří součást tamní vládní koalice, již deklarovala, že nepodpoří vstup země do druhé fáze Evropského stabilizačního mechanismu.

Jako jediní prý nepodlehli falešné solidaritě a vědí, že jsou stranou pracující pro občany Slovenska, a nikoli pro zájmy zahraničních bank, které se vlastní vinou zadlužily. Totéž se chystá udělat i opoziční, socialistická strana Smer bývalého slovenského premiéra Fica.

O stavu eura svědčí, že se strany v mnoha zemích začínají téměř předhánět, kdo bude získávat body na kritice společné evropské měny. Politická nálada v Evropě se za poslední dva roky výrazně proměnila.

Reflex, 19/2011