Petr Sokol: Čekatelé na britský trůn

05. května 2011
05 Kvě
www.reflex.cz
05.05.2011

V posledních dnech byli na britských ostrovech i jinde ve světě středem pozornosti princ William a jeho novomanželka Kate. Na pozadí jejich svatby se ale zároveň odehrála DALŠÍ VLNA ÚVAH, zda se Williamův otec – Charles, princ waleský, stane britským králem.

Charlesův život je plný převratných prvenství v historii britské královské rodiny. Stal se prvním dědicem trůnu, který navštěvoval běžné školy, a jako první následník trůnu získal univerzitní titul, když vystudoval historii v Cambridgi. Pozitivně bylo přijato i to, když se jako první člen královské rodiny vzdal privilegia členů dynastie neplatit daně.

ZELENÝ PRINC

Popularitu by mu za běžných okolností přinesla jistě i veřejná činnost. V roli prince waleského, kterýžto titul náleží následníkům britského trůnu, ale není zároveň ústavně definován, rozvinul širokou škálu veřejných aktivit. Založil nadaci pro mladé handicapované lidi. Věnoval se restauraci pravoslavných klášterů v Rumunsku, k čemuž ho inspiroval řecký původ jeho otce. Zaměřil se také na urbanismus, architekturu, ochranu historických staveb či ekologii. Řadě ekologických témat se věnoval ještě v době, než se stala módními. Osobně ale třeba dohlédl i na to, aby z královských jídelníčků zmizela francouzská paštika z husích jater – foie de gras –, protože je drůbež při její přípravě vykrmována poněkud drastickými postupy. Charles (česky Karel) zároveň není jednostranným zastáncem všeho, co má ekologickou nálepku, což potvrdil svou podporou britského tradičního, ale kontroverzního "sportu" – honu na lišku.

OSUDOVÁ DIANA

To vše by z něj asi udělalo oblíbeného následníka trůnu, kdyby nebylo jeho sňatku a následného rozchodu s Dianou Spencerovou. Výbuch popularity spojený s jejich svatbou se brzy otočil proti Charlesovi, protože veřejnost za rozpad jejich vztahu vždy vinila následníka trůnu. Největší ránu jeho oblibě zasadila tragická smrt jeho bývalé manželky při pařížské autonehodě v roce 1997. A byla to také Diana, která první veřejně vyslovila myšlenku, že by jejich prvorozený syn William byl lepším králem než Charles. Ten se sice posledních patnáct let úspěšně snaží vylepšovat si svůj obraz u veřejnosti, ale úvahy, zda by neměl na trůn po odchodu královny Alžběty místo sebe "pustit" Williama, neustávají. Živí je několik důvodů.

Už dnes je na trůn nejdéle čekajícím princem waleským. Navíc pokud by se ujal žezla po 20. září 2013, stal by se nejstarším britským panovníkem, jenž se kdy ujal vlády. Skutečnost, že mu je již 62 let, je často uváděna jako důvod, proč by měl přenechat vládu svému "modernějšímu" synovi. William "poráží" svého otce, když si o něm 69 % Britů myslí, že bude dobrým králem, zatímco o Charlesovi má stejné mínění jen 38 %. V otázce, zda by měl Charles předem abdikovat ve prospěch syna, je ovšem britská společnost rozdělena. I v rámci současného svatebního běsnění by si to přálo "jen" 46 % dotázaných Britů.

PŘÍŠTÍ KRÁL

I kdyby to Charles chtěl udělat, v zásadě by mu v tom bránily zákony upravující nástupnictví. Charles je podle nich na řadě po své nyní čtyřiaosmdesátileté matce (2. je William, 3. další Charlesův syn Harry, a pak následují Charlesovi sourozenci a jejich potomci) a nástupnictví se prakticky vzdát nemůže.

Abdikovat by mohl až po nástupu na trůn, a to stejně jen se souhlasem britského parlamentu. Charlesovy šance na trůn totiž nezpochybnil ani jeho druhý a civilní sňatek s dlouholetou přítelkyní Camillou Parker–Bowlesovou.

Charles je sice prvním členem královské rodiny, který se neoženil před církví, ale ani manželský svazek s rozvedenou ženou ho nediskvalifikuje. Podle starodávných pravidel by vadilo pouze, pokud by jeho žena byla vyznáním římskou katoličkou. Pryč jsou doby, kdy Charlesův strýc – král Eduard VIII. – rezignoval kvůli veřejnému mínění, aby si mohl vzít svou rozvedenou přítelkyni.

Přeskočit by William svého otce mohl snad jen při změně těchto pravidel, jež by mohla dát panovníkovi možnost výběru nástupce nebo stanovit horní věkovou hranici pro nástup na trůn. Takovou změnu by ale musely kromě britského parlamentu schválit i zákonodárné sbory dalších 15 samostatných států, kterým britský panovník vládne, což mimochodem brzdí i úvahy o zrovnoprávnění žen v pořadí nároku na trůn. Existují nepotvrzené úvahy, že královna chce v roce 2013 předat trůn Charlesovi, teprve po něm tedy pravděpodobně dojde na celebritu dnešních dnů – prince Williama. Ani on se nemá čeho obávat, protože přechod k republice si ve Spojeném království přeje jen 18 % občanů.

Reflex, 18/2011