Petr Sokol: Timo – opravdový Fin

21. dubna 2011
21 Dub
www.reflex.cz
31.03.2011

Na finské předvolební scéně stoupá nová hvězda. Jmenuje se TIMO SOINI a má jako mnoho Finů dost Evropské unie, eura a přistěhovalců. Představuje hrozbu pro demokracii?

Soini atakuje se svou stranou, jež nese netypický název Opravdoví Finové, v žebříčcích popularity velkou trojku finské politiky – strany, které se v zemi po desetiletí dělily o hlavní politickou moc. Měsíc před dubnovými parlamentními volbami mají Opravdoví Finové podle průzkumů podporu kolem 17 procent a předstihli již tradičně silné sociální demokraty. Soini se svou populistickou politikou úspěšně "zakusuje" do voličstva všech velkých stran a ty nevědí, jak čelit jeho jednoduché rétorice.

VIKING V PARLAMENTU

Ještě donedávna jeho populistická strana stála zcela stranou hlavního proudu finské politiky a získávala jen jedno nebo dvě procenta hlasů. Více než předseda strany Timo Soini ji v těch dobách symbolizoval jeden ze tří jejích poslanců – Tony Halme, známější pod svými zápasnickými přezdívkami Viking a Finský pekelný Thor (vikinský bůh bouře).
Halme se nejprve proslavil jako zápasník a showman. S nabytou popularitou se začal zvláštním způsobem vyjadřovat k politice. Navrhl například, aby byli překupníci drog chycení ve Finsku zavíráni do ruských věznic, což by nejenom ušetřilo peníze, ale hlavně mělo na delikventy více odstrašující, výchovný efekt. Halmeho si i díky jeho populistické rétorice vyhlédli Opravdoví Finové a vyslali ho v roce 2003 jako nezávislého kandidáta do parlamentních voleb v helsinském volebním obvodu. A sázka vyšla. Halme dostal 17 000 hlasů, což tvořilo téměř 40 % všech hlasů odevzdaných pro Opravdové Finy.
Populární zápasník se tak stal poslancem, a navíc pomohl straně k dosud rekordním třem poslaneckým křeslům.
Svůj vstup do Eduskunty, jak se jmenuje finský parlament, glosoval svým typickým způsobem: "Když může být prezidentkou lesba a já poslancem, je ve Finsku všechno možné." Prezidentce Tarje Halonenové se za výrok později omluvil se slovy, že byl přesvědčen, že je homosexuální orientace.

PROTI EURU

Halme po čtyřech letech již znovu nekandidoval a předseda strany Timo Soini začal sázet na jiná témata. Využil zejména dva trendy, jež se začaly vynořovat ve finské společnosti. U její části rostla kritika vůči Evropské unii. Proč?
V tradičně neutrálním Finsku, kterému navíc po druhé světové válce Sověti vnutili zvláštní status země stojící mezi Západem a Východem (Finsko bylo třeba pozorovatelem v komunistické Radě vzájemné hospodářské pomoci), vždy u části lidí existovaly pochyby o potřebě zapojit se do evropské integrace. Takový názor samozřejmě rezonoval výrazně mezi zemědělci. A právě zde Soini navázal na předchůdkyni své strany – Finskou rolnickou stranu, jež byla populistickým ochráncem malých zemědělců od šedesátých do osmdesátých let minulého století. I proto její následovníci – Opravdoví Finové – chtějí vystoupit z Evropské unie.

EURO A ŠVÉDŠTINA NE

Soini také dlouhodobě vystupuje proti společné evropské měně a jeho popularita jistě raketově nestoupla náhodou právě v době nynější krize eura.
Dalším hitem programu Opravdových Finů se stal odpor vůči narůstající imigraci. Ta není v zemi tak vysoká jako třeba ve Francii, a dokonce ani v sousedních skandinávských zemích, ale je soustředěna do několika největších měst, kde kvůli ní narůstají problémy. Soini proto navrhuje tvrdý imigrační zákon.
Určitý nacionalismus se objevuje i v jeho návrhu, aby se již Finové nemuseli povinně učit švédsky – jazyk početné národnostní menšiny. Ekonomická politika Soiniho strany se pak vyžívá v ochranářství a volání po dotacích hlavně do arktického severu země.

OBYČEJNÝ CHLAPÍK

Timo Soini není na první pohled žádný "kraválista", jenž by proslul nějakými divokými akcemi nebo extrémními výroky. V zemi má image obyčejného a milého chlapíčka, který poukazuje na problémy obyčejných lidí. Od "opravdových" Finů se liší snad jen tím, že je ve většinově protestantské zemi pokřtěný katolík. Tomuto ve Finsku ojedinělému vyznání Soini přišel na chuť během vysokoškolských cest do katolického Irska. Náboženství se projevuje v jeho politice zejména tím, že odmítá interrupce.
Loni Soini kandidoval do Evropského parlamentu a díky rekordnímu zisku 130 tisíc osobních hlasů mandát ve Štrasburku hladce obdržel, přičemž jeho strana si připsala podporu celé desetiny voličů. Už to bylo ve Finsku považováno za narušení tradičního systému, kdy se o moc pravidelně dělí tři největší strany, a i když některá z nich občas ve vládě není, opravdová opozice ve Finsku dosud chyběla. Mezeru na trhu, zdá se, nyní zaplnil Soini a Opravdoví Finové. Velké finské strany dokonce už připouštějí, že by je po volbách mohly vzít do vlády.

Reflex, 13/2011