Petr Sokol: Kretschmann: zelený premiér

21. dubna 2011
21 Dub
www.reflex.cz
21.04.2011

Německá politika zažívá v posledních týdnech opravdové zemětřesení. Déle než šest desetiletí se ve funkcích spolkových kancléřů i jejich zemských protějšků – zemských premiérů – střídali jen politici pravicové křesťanskodemokratické aliance CDU–CSU a levicové sociálnědemokratické SPD. Nyní se zdá, že do hry vstupuje třetí hráč – ekologičtí Zelení.

Ti vůbec poprvé získali možnost nominovat premiéra jedné ze spolkových zemí. Jejich lídr v BádenskuWürttembersku, Winfried Kretschmann, totiž o předposlední březnové neděli dovedl Zelené k druhému místu v tamních zemských volbách. Neporazil sice dosud vládnoucí křesťanské demokraty, ale jeho zeleno-rudá koalice s SPD bude mít v zemském sněmu těsnou většinu. A protože zároveň předstihl sociální demokraty, může aspirovat na nejvyšší zemský post.

SUPERREALISTA

Winfried Kretschmann určitě není typický představitel své strany, a možná právě proto dokázal v tradičně pravicovém a konzervativním Bádensku-Württembersku, kde CDU vládla nepřetržitě od roku 1953, uspět. Tak jako mnozí jeho spolustraníci se před vstupem do politiky živil jako středoškolský učitel. Ještě mu snad k typickému stranickému profi lu můžeme přičíst jeho krátké mladické angažmá v ultralevicovém Komunistickém svazu západního Německa. Jenže tím jeho "zelenost" pomalu končí. Kretschmann je totiž trochu překvapivě věřící katolík, v oblasti hodnot vyznává konzervativní přesvědčení a pravidelně navštěvuje bohoslužby.
V jeho politickém světě není místo pro společenské experimenty, které jsou blízké mnoha jeho spolustraníkům. V rámci Zelených patřil vždy k takzvanému křídlu realistů, kterým se v Německu říká "realos" a jejichž odpůrci jsou ve straně tzv.fundamentalisté čili "fundis". Pro Kretschmanna se dokonce vžila přezdívka "Ober-realo", což lze přeložit jako superrealista. Nový zemský premiér se vždy svářil s levým křídlem strany, a to dokonce tak ostře, že mu hrozilo vyloučení. Údajně tehdy zvažoval, že v případě vyloučení přejde k pravicové CDU. Nakonec tomu ušel, a když se Zeleným v roce 1980 poprvé podařilo v Bádensku-Württembersku překonat pětiprocentní hranici a vstoupit do prvního zemského sněmu mimo městské spolkové země, byl učitel z města nedaleko Bodamského jezera zvolen zemským zákonodárcem. Kretschmann má vůbec štěstí na zelené primáty, protože později pracoval v týmu historicky prvního zemského ministra za Zelené, kterým se v sousedním Hesensku nestal nikdo jiný než pozdější šéf německé diplomacie Joseph "Joschka" Fischer.

STUTTGART 21

Mnoho komentářů hovoří o tom, že Kretschmann za své nynější premiérské křeslo vděčí hlavně havárii v japonské jaderné elektrárně ve Fukušimě. Bližší pohled do jihozápadní spolkové země ale spíše ukáže i na jiné důvody, které vedly k nástupu prvního zeleného šéfa zemské vlády.
Ekonomika této, v mnohém vzorové spolkové země bez problémů funguje, a tak k politickému zemětřesení přispěla hlavně "únava materiálu" u šedesát let vládnoucí CDU, která se projevila zejména v tom, jak dosavadní křesťanskodemokratický zemský premiér Mappus prosazoval gigantickou stavbu nového nádraží v centru Stuttgartu. Jeho projekt Stuttgart 21 dovedl mnohé konzervativní voliče poprvé k Zeleným, kteří pragmaticky vsadili na umírněnou image Winfrieda Kretschmanna. K tomu dodejme celoněmecky tápající opoziční SPD a v krizi se potácející liberály, jejichž předsedovi Westerwellemu se v čele spolkové diplomacie opravdu nedaří. Každá ze stran proto nyní předala část voličů Zeleným, což ale může být zároveň začátkem Kretschmannových problémů.

ZELENÝ KANCLÉŘ?

Ve straně mají stále silné slovo levicové proudy, ale současní voliči Zelených pocházejí z velké části odjinud. Zda se Kretschmannovi bude za této situace dařit v čele země, která není moc "zelená", protože je srdcem německého automobilového průmyslu a má zároveň řadu výrazně zemědělských oblastí, proto zůstává velkou otázkou. Přesto nyní němečtí Zelení, a Kretschmann s nimi, zažívají svou hvězdnou hodinu.
A není divu, že ve straně Zelených se rozbíhá debata, zda postaví v příštích spolkových volbách kandidáta na kancléře, což bylo dosud vyhrazeno jen pro dvě tradičně nejsilnější strany. Zelení totiž podle posledního výzkumu už mají na celoněmecké úrovni podporu 28 procent a jsou i na spolkové úrovni silnější než jejich nejpravděpodobnější koaliční partner – sociálnědemokratická SPD, protože tu by nyní podpořilo jen 23 procent voličů. Zelení dokonce dýchají na záda CDU kancléřky Merkelové. A mezi potenciálními kandidáty na spolkového lídra Zelených pro volby 2013 nechybí ani jméno Winfrieda Kretschmanna.

Reflex 16/2011