Koalice v Praze: Jde pražské ODS o pravicovou politiku?

20. prosince 2010 - Radek Kubíček
20 Pro

Letošní komunální volby v Praze vzaly za své a jejich průběh bychom mohli popsat jako opravdu dramatický. Na hlavní město byla opět upřena velká pozornost a nastávající povolební vyjednávání nenechala řadu pravicově smýšlejících lidí klidných. Dle původních předpokladů byla s jistotou očekávána středopravicová koalice TOP 09 a ODS, kdy mnohé pravicové voliče ani nenapadlo, že by mohla být uzavřena koalice stran ČSSD a ODS.

Volby v Praze vyhrála TOP 09 a o spolupráci vyjednávala nejprve s ODS a poté s ČSSD. Co tedy stálo v cestě uzavření dohody ODS a TOP 09? Počet míst v radě a zcela jistě i křeslo primátora. Proč nedokázala ODS straně TOP 09 přislíbit post předsedy kontrolního výboru, který měl obsadit Zdeněk Tůma, ačkoliv ten poté ustoupil a sdělil, že pro svou osobu nemá o toto místo zájem? Prostor pro pravicovou koalici se tak začal ubírat jiným směrem, a to směrem tolik nepopulárním a kritizovaným, jelikož ve stávajícím volebním systému platí zásada, že pokud strana nezíská nadpoloviční většinu hlasů, je odkázána na jednání s jinými stranami. Otázka, z jakého důvodu spolupráce dvou pravicových stran skončila, nás přivádí k zamyšlení, že vnitřní vazby ODS a ČSSD jsou mnohem hlubší a silnější. Na obhajobu uzavřené koalice nestačí pouze říct, že byla uzavřena pod silným tlakem a další koaliční jednání již nebyla možná.

Politikem na stará kolena

Pokud bychom měli zhodnotit směr stranické linie ODS v Praze, je také nutné zmínit osobu nového pražského primátora Doc. MUDr. Bohuslava Svobody, Csc. Kladu si otázku: Proč si člověk z lékařského oboru začíná budovat politickou kariéru v důchodovém věku? Jeho argumenty, že mu záleží na tom, co se v Praze děje, nejsou nic neobvyklého a zvláštního, ale já na jeho místě bych si zřejmě chtěl užívat více pracovního odpočinku. Souhra řady okolností směřuje stále a dokola k otázce jeho zainteresovanosti s pražskými „kmotry“, kteří dle názoru několika lidí stojí právě za vyšachováním strany TOP 09 z koaličního vyjednávání.

To, že situace v pražské ODS je neutěšená a komplikovaná, se vědělo už dávno před komunálními volbami. Je tedy zrovna primátorský post to, po čem toužil? Na obhajobu docenta Svobody je třeba říci, že jako jeho stranický kolega dokážu pochopit, že jeho vnitrostranické vnímání začalo být jiné, ale co nemohu tolerovat, je vytracení demokratických hodnot. Je potřeba opravdu natolik stát o místo primátora, ačkoliv jsem nováčkem v ODS? Možná právě tento moment rozhodl o spolupráci s ČSSD.

Tyto a jím podobné koalice, které byly uzavřeny i v jiných městech, nás na míle vzdalují od stranických hodnot. Bude stačit voličům jen to, že mládež a důchodci budou mít MHD zdarma, bezplatné víkendové vstupy do galerií a muzeí, audit zakázek a výběrová řízení? Teprve se uvidí, nakolik bude tato koalice silná a zda vydrží celé volební období, protesty voličů, jejich nesouhlas a snížení popularity a důvěry v ODS to však neodvrátí.

Co nejméně velkých koalic

V porovnání s minulými volbami ODS ztratila své postavení a skončila v Praze až na druhém místě. Je nutné si uvědomit, že již není samozřejmostí, že ODS v Praze vždy zvítězí. K udržitelnosti své pozice bohužel neudělala mnoho a TOP 09 si právě naše voliče získala díky novým prvkům politického marketingu a zařadila do své kampaně nové, mladé a neotřelé tváře, kterým lidé svým hlasem vyjádřili důvěru a podporu. Volební kampaň ODS byla zcela jistě poznamenaná celostátní politikou, na výsledky voleb v Praze však měla minimální vliv. Do jaké míry se lidé nechali oslovit lokálními tématy, nemohu hodnotit.

Náznaky korupčního jednání na radnicích, kdy většinu v Praze měla ODS, nám zcela jistě ubraly hlasy u potenciálně jistých voličů. Jak říká pan premiér a předseda ODS Petr Nečas: „Nový směr v rámci vedení ODS je potřeba na centrální úrovni a je třeba se pokusit o získání důvěry voličů, o kterou jsme přišli.“

Doufejme, že do budoucna budou podobné dohody jako uzavřená pražská koalice mezi ČSSD a ODS co nejméně vidět nejen na celostátní, ale i na krajské úrovni.

Jakým směrem by se další vnitrostranická politika měla ubírat, bych shrnul do několika bodů: Naší politice je potřeba vrátit obsah. Nesmíme dopustit, aby směřovala jen ke kšeftování s pozicemi a do privátních zájmů. Je potřeba komunikovat s členskou základnou a to nejen během důležitých volebních valných hromad do místní rady, oblastní rady a regionu. Využijme mladé a pracovité lidi, kteří jsou ochotni pracovat v rámci strany, a dejme jim prostor profilovat se na kandidátkách. Naše strana je o dialogu a o tom, aby týmovost vždy vítězila!