Několik doporučení ODS do roku 2011
Končí rok 2010 a s ním bilancování téměř dvouleté volební kampaně proti Jiřímu Paroubkovi, rozhazovačné ČSSD, ale také novým soupeřům v podobě TOP 09 a Věcí veřejných. V červnových volbách se nám podařilo nemožné, porazit do té doby dominantního Jiřího Paroubka. Po relativně hladkém sestavení vlády a uvedení záměrů přišly komunální volby a ztráta řady důležitých měst, na prvním místě Prahy. Máme za sebou supervolební rok. Teď nás čeká rok nevolební, a to je příležitost – povinnost zaměřit se na jiný cíl, než je vítězství ve volbách – ODS, její každodenní život, styl práce a komunikace uvnitř a navenek.
Na povolebním kongresu jsem uvedl několik bodů, které by měla ODS udělat, aby byla nadále úspěšnou stranou. Jako první jsem zmínil udržení a stabilizaci profesionálního aparátu Hlavní kanceláře, které přinese tolik potřebnou kontinuitu do práce ODS. Se ziskem ministerských pozic totiž vždy přichází úprk zaměstnanců i politiků do státních institucí a strana je na čtyři roky postavena na vedlejší kolej. Všichni pak čekají, že jako mávnutím kouzelného proutku před volbami zázračně ožije a získá další vítězství. Tak tomu ale není! Je třeba dlouhodobě pracovat na budování značky ODS a udržovat permanentní život uvnitř členské základy. I srdce neustále potřebuje novou krev, aby správně fungovalo, a tak je tomu i s politickou stranou.
Kontinuální průzkumy, pravidelné analýzy, intenzivní komunikace. To je další doporučení. ODS musí vědět, kdo jsou její voliči a především, kdo jsou ti, kteří v květnových volbách od ODS odešli. A nebylo jich málo! Více než 800 tisíc volilo jinou stranu než ODS, nebo nevolilo vůbec. ODS se musí ptát, kam odešli. Tomu by pak měla přizpůsobit svoji politiku.
Třetí poznámka souvisí s financováním strany. Musíme se kromě jednorázového zvyšování příjmů před volební kampaní zaměřit i na udržení dlouhodobé finanční stability. I v tomto případě totiž platí, že peníze až v první řadě, a bez nich jsou uvedená i dosud nevyřčená doporučení jen prázdnými frázemi.
Budoucnost ODS závisí i na způsobu vedení strany. Každý z místopředsedů musí nést odpovědnost za určený úsek činnosti a ze své práce se na příštím Kongresu zpovídat. Jednoznačné rozdělení kompetencí uvnitř vedení je základem jakéhokoliv smysluplného fungování strany, která je rovněž firemní organizací svého druhu.
Abychom však dosáhli dalších volebních úspěchů, potřebuje naše strana především táhnout za jeden provaz, omezit hádky a vnitrostranické půtky řešit výhradně na stranické půdě. Nic nemůže být horšího než nejednotná, a tudíž nekompetentní strana v očích voličů.
Pokud ODS zmíněná doporučení realizuje, úspěch nemůže nepřijít.
