Liberálně konzervativní akademie - Cevro

Letošní komunální volby nedopadly pro občanské demokraty nejlépe. Dokazujete to jednoduché srovnání procenta hlasů, které ODS získala letos a v komunálních volbách před čtyřmi lety. V roce 2006 kandidáty občanských demokratů podpořila více než třetina voličů a ODS jasně vyhrála s 36 % odevzdaných hlasů. Letošní komunální klání v tomto ohledu přineslo propad o polovinu a ODS volilo jen něco přes 18 procent voličů, kteří se dostavili k volebním urnám.

ODS se díky tomu poprvé od roku 1994 (tedy vlastně od svého vzniku) nestala nejsilnější stranou v komunálních volbách. O necelé procento hlasů více totiž získala ČSSD, která poprvé takto výrazně uspěla v komunálních volbách. Malou útěchou je, že ODS získala nejvíce mandátů z politických stran. Tradiční bašty ODS padají jedna za druhou. Přede dvěma lety padla „modrá“ pevnost v podobě krajských zastupitelstev, letos došlo k témuž nejenom v Senátu, kde se to tak trochu očekávalo, ale také na úrovni obcí a měst. Nechci snižovat důležitost krajů a Senátu, ale osobně považuji význam komunální úrovně za klíčový pro budoucnost každé politické strany. Z obcí a měst se totiž mohou rekrutovat noví politici pro vyšší úrovně.

Neobhajitelná pozice

Samozřejmě platí, že navázat na výsledky z roku 2006 bylo velmi obtížné. Tehdy totiž občanští demokraté zejména na úrovni měst dosáhli výsledku, který se už asi nikdy nebude opakovat. ODS se v tehdejších volbách stala nejsilnější stranou ve všech 13 krajských městech a v 19 ze 23 statutárních měst (mimo Most, Havířov, Frýdek-Místek a Karvinou), v 56 z 68 okresních měst a ve všech „číslovaných“ pražských obvodech. Voliči navíc karty rozdali tak, že v drtivé většině velkých měst mohla ODS sestavit koalice bez účasti levice. Takováto pozice byla samozřejmě jen velmi těžko obhajitelná. Podívejme, jak vše dopadlo letos.

Nejvíce viditelnou ztrátou pro ODS se stal výsledek v hlavním městě Praze. Zde ODS z výlučné pozice v podobě absolutní většiny padla až na druhé místo za TOP 09. Pravicová konkurence zde po sněmovních volbách vyhrála i v magistrátních volbách. V Praze už tedy neplatí, že zde občanští demokraté automaticky vítězí. ODS sice neobhájila první místo v souboji o magistrát, ale uhájila řadu významných městských obvodů. Ve zkratce se dá napsat, že obvody, o jejichž vedení neproběhla v médiích série afér nebo pseudoskandálů, zůstaly v rukou ODS. Naopak obvody často propírané v médiích přinesly pro ODS větší propady a až druhá místa za TOP 09.

Statutární města – zachrání je koalice?

Na úrovni největších měst – krajských a dalších statutárních – byla prohra ODS v komunálních volbách rovněž velmi viditelná. Tato úroveň byla dlouhodobě výkladní skříní výsledků ODS. Jenže letos se mnohé změnilo i v největších městech. Jediným vítězem z řad ODS se v rámci krajských měst stal Martin Baxa, kterého ODS nominovala jako kandidáta na plzeňského primátora. Oproti „modré“ Plzni stojí sedm „oranžových“ krajských měst, v nichž vyhrála ČSSD, Praha a Zlín, kde nejvíce hlasů získala TOP 09, a Karlovy Vary a Liberec, kde nejvíce uspěla nezávislá místní uskupení.

Bohužel podobný obraz nabízí i pohled na úroveň statutárních měst. Vedle zmíněné Plzně už ODS zvítězila pouze v Teplicích, Kladně a Mladé Boleslavi. Zdůraznit je třeba zejména úspěch Jaroslava Kubery v Teplicích, kde ODS nejenom obhájila vítězství, ale znovu bude moci vládnout sama, protože získala nadpoloviční většinu v zastupitelstvu města. Komunální politik ODS může viditelně a dlouhodobě uspět i v tradičně levicovém kraji…

V rámci statutárních měst je převaha ČSSD ještě výraznější než u krajských metropolí. Oproti čtyřem modrým městům stojí čtrnáct oranžových, pět v rukou místních nezávislých a dvě s vítězstvím TOP 09. Výsledek se zrcadlově obrátil: před čtyřmi lety jsme nevyhráli ve čtyřech statutárních městech, zatímco letos jsme jen ve čtyřech uspěli.

Jako překvapení voleb se může určitě jevit fakt, že i v rámci největších měst republiky se projevil vzestup nezávislých uskupení. Jedná se většinou o uskupení inklinující k pravici, ale už se objevují i regionální a místní hnutí levicové orientace, jako jsou třeba Severočeši.cz.

Ústup občanské demokracie z pozic v největších městech naštěstí zmírnil způsob, jakým byly sestaveny radniční koalice. Kvůli rozštěpení pravicových hlasů mezi ODS, TOP 09 a nezávislá místní uskupení došlo v mnoha i velkých městech k situaci, kdy sice ČSSD získala nejvíce hlasů, ale středopravice mohla s nezávislými sestavit většinovou koalici na radnici a obsadit radu města. Najdou se ovšem případy, kde přes početní možnost tento scénář nebyl naplněn. Například v mém domovském Hradci Králové TOP 09 rozbila pravicovou spolupráci.

Města – vysvědčení pro starostu a volba pro změnu

V případě měst menších, než jsou statutární a krajská, je výsledek natolik různorodý, že není lehké najít jednoznačné hodnoticí charakteristiky. Připomeňme, že na úrovni okresních měst dokázala ODS, kromě již uvedených měst, získat pozici nejsilnější strany již jen v Berouně, Rakovníku, Klatovech, Rokycanech, Litoměřicích, Lounech, Jablonci nad Nisou, Jičíně, Rychnově nad Kněžnou, Trutnově a Pelhřimově v Čechách. Na Moravě ODS vyhrála jen města Uherské Hradiště, Vsetín a Nový Jičín. Místo 56 okresních měst jsme nyní vyhráli jen v 18 z celkového počtu 68 okresních metropolí.

Úspěchy v těchto městech měly dvě základní příčiny: opravdu oblíbené starosty za ODS (uveďme třeba Trutnov nebo Uherské Hradiště) nebo útok z opozice (například Jablonec Nad Nisou nebo Rychnov nad Kněžnou) nebo z pozice strany, která nedrží funkci starosty a nenese proto hlavní odpovědnost za chod města (například Vsetín).

I na úrovni měst této velikosti o mnohém rozhodnou koaliční jednání, v nichž existuje možnost výsledky ve prospěch ODS korigovat stejným způsobem jako u měst největších.

Obecně pak platí, že na úrovni měst převážila snaha po dvaceti letech vyměnit stávající městská vedení, z čehož profitovala zejména sociální demokracie, která byla po roce 2006 na mnoha místech v opozice, nebo nezávislá místní sdružení, z nichž část dokonce nově vznikla speciálně pro tyto volby.

Malé obce – nezávislí starostové

Stabilní výsledek mají nejmenší obce a také staronová kategorie městysů. V těchto nejmenších obcích platí, že komunální politiku ovládají jednotlivá uskupení nezávislých či dokonce jen jednotliví nezávislí kandidáti. Na této úrovni se toho proto ani letos mnoho nezměnilo.

Tolik k základní analýze výsledků v obcích různé velikosti. Nyní se podívejme na příčiny, které vedly k výsledku ODS v těchto komunálních volbách.

Dva roky kampaně

Volební kampaň byla poznamenána celostátní politikou, což se už během posledních dvou let, kdy země prožívá permanentní volební kampaň, stalo normou. Zejména ČSSD se pokusila senátní volby znovu postavit veřejnosti jako referendum o vládních reformách a úsporných opatřeních. Kampaň k senátním volbám pak samozřejmě měla vliv i na komunální klání. ODS oproti tomu hrála celostátní linku v podobě apelu na voliče, aby podpořili nutné reformy, ale na místní úrovni se více snažila akcentovat lokální témata. Pochopitelně ODS, která dosud vládla na radnicích „skoro všude“, musela zejména obhajovat své kroky v čele měst a obcí. Podařilo se jí to ale jen v omezené míře, jak ukazují souhrnné výsledky. Proti ODS navíc stálo mnoho kandidátek jen prázdně volajících po boji s korupcí na radnicích. Vzhledem k pozici ODS na radnicích ovšem tento protikorupční boj a boj proti „dinosaurům“ přímo či nepřímo mířil hlavně na ODS, a to s tímto musela ve volební kampani také vyrovnávat. Položme si proto otázku, co výsledky zejména ovlivnilo?

Vládní škrty

Nepopiratelný se jeví vliv vládní politiky. ODS se vrátila do čela vlády v době ekonomické krize, kdy musí řešit deficit veřejných finančních prostředků. Nešťastné, ale ústavně nevyhnutelné načasování komunálních voleb těsně po debatě o rozpočtu samozřejmě vedlo k tomu, že se v kampani jedním z klíčových témat stala politika vládních škrtů a plánované snížení platů státních zaměstnanců. Soupeření na pravici mezi ODS a TOP 09 ovlivnilo prezentaci škrtů směrem k veřejnosti a nahrálo ČSSD. ODS naštěstí dokázala ve volbách jasně odrazit pokus TOP 09 stát se nejsilnější pravicovou formací, ale nejednota na pravici pomohla levici etablovat se na komunální úrovni jako nikdy před tím. Nezbývá než se z toho poučit před krajskými volbami v roce 2012.

Levicová mobilizace

To, že při volební účasti podobné jako před čtyřmi lety uspěla výrazně ČSSD, dokazuje, že část tradičních pravicových voličů zůstala tentokrát doma a nahradili je ti, kteří volili v krajských volbách 2008 a tehdy přivedli do všech hejtmanství sociální demokraty. ČSSD se tedy bohužel opět podařilo postrašit vládní politikou či lépe řečeno jejím zkresleným výkladem tradiční levicové voliče, kteří přišli ke komunálním volbám, kam většinou nemíří. Nově tedy platí, že voliči ČSSD už chodí v dostatečné míře volit i při komunálních a krajských volbách. I to je varování pro rok 2012 i příští komunální volby.

Touha po změně

Další vliv na volební výsledek můžeme najít ve faktu, že mnoho starostů a komunálních politiků ODS bylo na radnicích měst a obcí dlouhé roky. Pravice – nejprve OF a potom hlavně ODS – ovládala radnice většiny měst skoro dvacet let. Není tedy divu, že část voličů nyní chtěla změnu. Jistě je v tom podpořila i nálada z jarních sněmovních voleb, v nichž nastoupily na politickou scénu dvě nové strany, a trendem se stalo preferenční hlasování. Totéž platilo i na podzim, kdy ale nové strany čelily ještě navíc „útokům“ malých komunálních kandidátek. A právě ty se staly hlavním vítězem voleb ve městech, kde ODS čelila aférám nebo vnitřní nejednotě.

Vzdorokandidátky

V rámci ODS totiž tentokrát v mnoha městech a obcích kandidovali bývalí členové ODS proti své původní straně. Vzniklé vnitrostranické rozkoly přinesly pokles důvěryhodnosti ODS. Takto vzniklé vzdorokandidátky v kampani téměř výhradně útočily na ODS a samozřejmě se to projevilo i na volebním výsledku. V místech, kde ODS výrazně poškodily různé aféry, pak byl výsledek většinou velmi špatný a vzdorokandidátky slavily o to větší úspěch. Jinde se naopak ODS podařilo i proti vzdorokandidátkám uspět.

Co si může ODS z letošních výsledků vzít, aby se poučila pro budoucí komunální volby? Jednoznačně už neplatí, že komunální úroveň je doménou ODS. Občanští demokraté musí nyní hledat kandidáty, kteří své spoluobčany jednoznačně osloví, protože značka ODS již na vítězství nemusí stačit. Přizpůsobit se tomu musí i politika ODS na radnicích. Reakce na různé aféry v řadách našich komunálních zastupitelů musí být tvrdší, protože veřejnost je nyní daleko vnímavější než v minulosti. Na kom ulpí podezření, musí alespoň do svého očištění zvážit další působení v komunální politice. Zvážit musíme i to, jak vytvářet naše komunální kandidátky a jak nakládat s dosavadními starosty a primátory. Rozcházet se s nimi ve zlém může být totiž pro volební výsledek velmi poškozující.

Za čtyři roky půjdeme na mnoha místech do komunálních voleb z opozice nebo z pozice slabší strany v zastupitelstvu. Nemůžeme se tím ale nechat ukolébat a musíme se poučit z letošního výsledku. Jedině tak bude do budoucna platit, že ODS může znovu dominovat na radnicích našich měst a obcí.