Petr Sokol: Bunga-bunga s Berlusconim

18. listopadu 2010
18 List
www.reflex.cz
18.11.2010

Co mají společného břišní tanečnice Kejková, a lídr italských konzervativců Fini? Oba mohou být těmi, kdo ukončí politickou kariéru italského premiéra Silvia Berlusconiho.

Bezprostřední rozbuškou se stalo několik rozhovorů, které italským médiím poskytla Karima Kejková, známá jako břišní tanečnice pod uměleckým jménem Ruby - Zlodějka srdcí, která se účastnila večírku v Berlusconiho vile. Přitom se zmínila o praktikách bunga-bunga (viz box).

POSTFAŠISTA FINI

Možná by se celý příběh stal jen další epizodou v nekonečném seriálu Berlusconiho afér a avantýr, kdyby ale na scénu nevstoupil lídr italských konzervativců Gianfranco Fini. Současný předseda italské sněmovny totiž na počátku listopadu vyzval Berlusconiho k odchodu z čela země.
Fini na počátku devadesátých let zreformoval a "zcivilizoval" italské postfašisty a přetvořil je v konzervativní stranu s názvem Národní aliance. Ta byla menším spojencem Berlusconiho strany Vzhůru, Itálie ve všech jeho vládách a loajálně s ním spolupracovala.
Národní aliance sice podporovala více centralistickou politiku a zdůrazňovala silnou roli státu, ale obě se lišily spíše rozdíly ve svých volebních baštách. Berlusconi bodoval na "moderním" severu, Fini spíše na tradičním jihu země. V roce 2009 obě strany oficiálně splynuly v jeden subjekt. Spekulovalo se, že tato akce je zpečetěním plánu a že Fini (58) bude nástupcem Berlusconiho (74) po jeho očekávaném odchodu do politického důchodu.
Jenže vše je jinak. Finimu během letošního roku očividně došla s premiérem a jeho stylem politiky trpělivost. Začal stále častěji kritizovat aféry šéfa italské vlády a jeho příznivci uvnitř sjednocené strany se začali znovu organizovat. Berlusconi jeho pokus o revoltu rychle potlačil, ale Finiho stoupenci v parlamentu reagovali vytvořením samostatné frakce a následně nové strany, která má v obou komorách sílu svrhnout Berlusconiho vládu.

NEODEJDE

Nyní se v zásadě rýsují tři varianty. Nejméně pravděpodobné je, že Berlusconi odejde sám. To by neodpovídalo jeho povaze. Pravděpodobnější se jeví, že Fini své hrozby, že potopí vládu, naplní a zemi po určité době přechodné vlády budou čekat předčasné volby. Nejrealističtější verzí je, že Berlusconi se ještě chvíli udrží v úřadě. Do předčasných voleb se totiž asi nebude chtít opoziční levici, která stále v žebříčcích popularity zaostává za Berlusconiho formací, a podobně je na tom i sám "revolucionář" Fini, jehož novou konzervativní stranu zatím podporuje jen kolem pěti procent Italů.

VELKÝ KOMUNIKÁTOR

Co drží Berlusconiho podporu stále na relativně vysoké úrovni? Jeho výhodou zůstává schopnost prodávat politiku lidem. Dokázal to i při řešení hospodářské krize. Itálie je sice zemí s nejvyšším zadlužením v Evropské unii, ale Berlusconiho úsporná opatření přispěla k tomu, že na rozdíl od dalších jihoevropských členů EU Italové nestáli na pokraji bank rotu. Navíc způsob prezentace a provedení úsporných opatření znovu ukázaly premiéra jako mistra politického marketingu. Berlusconi se škrty příkladně začal u ministrů své vlády a vysokých státních úředníků. Každý, jehož plat převyšuje 75 tisíc eur (přibližně dva milióny českých korun) ročně, přišel o desetinu výdělku. Tvrdé škrty postihly ale i celý veřejný sektor. V příštích třech letech v něm budou zmrazeny veškeré platy a nově obsazeno bude pouze každé páté místo státního zaměstnance, jenž odešel do důchodu. Levicové odbory sice v reakci dostaly do ulic milión Italů, ostatní odborové centrály ale proti úsporám nezaútočily.

SILNÝ LÍDR

Berlusconimu pomáhá i absence silného lídra na levici. Největší opoziční Demokratická strana střídá šéfy, ale žádný z nich se viditelností a schopností prodávat svou politiku Berlusconimu ani zdaleka nevyrovná. I v době největších premiérových skandálů proto Demokratická strana zaostává o několik procent za premiérovým Lidem svobody, i když ten je na svém historickém minimu.
Levici i Finimu tak nejvíce prospěje, když ještě chvíli počkají. A jeho pozice se bude jen těžko posilovat. Že by se Silvio Berlusconi udržel v čele Apeninského poloostrova až do řádných voleb plánovaných na rok 2013, asi v tuto chvíli očekávat nelze.

Reflex, 46/2010