Petr Sokol: Mýty jako berlička TOP 09

14. září 2010
14 Zář
www.lidovky.cz
13.09.2010

Souboj o hegemona pravice se rozhořel a Bohumil Doležal se dal ve svých posledních komentářích jasně na stranu TOP 09 (mj. Štvanice pokračuje, LN 6. 9.). Jeho komentáře se snaží představit jakoby ucelenou teorii o tom, proč TOP 09 musí předstihnout ODS. Jenže jeho teorie v mnohém stojí na mýtech a mylných představách.

Mýtus první: klausovská ODS Bohumil Doležal opakovaně uvádí názor, že za pádem Mirka Topolánka před sněmovními volbami stál Václav Klaus. To ale jednoduše není pravda. Uklidnění vztahu mezi Hradem a současným vedením ODS přece není zpětným důkazem, že za odvoláním Topolánka stál prezident. Poměr, jakým o odchodu Topolánka rozhodly orgány ODS, totiž jednoznačně dokazuje, že za pádem stála drtivá většina regionálních organizací a proudů, a nikoli jen Doležalova „klausovská část“ strany, ať už tato nálepka dnes znamená cokoli. Pro Topolánkův odchod tehdy hlasovali i mnozí jeho do té doby jednoznační příznivci. Navíc určitě neplatí, že by dnešní ODS ve všem souhlasila s názory prezidenta. Nejlépe je to vidět na snaze Bohumila Doležala podsunout novému vedení ODS prezidentův vztah k Rusku. Zde totiž bezpochyby existuje rozdíl mezi Hradem a vedením ODS.

Mýtus druhý: topolánkovská TOP 09 Překvapivě zní i tvrzení Bohumila Doležala, že TOP 09 je pokračovatelkou linie bývalého šéfa ODS Mirka Topolánka. Není totiž vlastně jasné, v čem by tomu tak mělo být. Vlivem křehkých poměrů v Poslanecké sněmovně naopak nemohla ODS v plné míře prosazovat svůj reformní program, který časem blokovala především část lidovců, a výrazně se dokázali prosadit i zelení. ODS přitom byla obviňována, že se programově posunula do středu. „Topka“ se ve snaze vymezovat se vůči ODS podobá spíše bývalé ODA nebo Unii svobody, které se pokoušely jít do ODS „zprava“, ale vždy po úvodním vzmachu postupně zahynuly v politické bezvýznamnosti, protože si nevybudovaly lokální základnu.

Mýtus třetí: Klaus jako rozložitel pražské ODS Podobně v rozporu s realitou se zdá názor Bohumila Doležala, který tvrdí, že součástí „klausovského“ spiknutí v ODS je rozložení pražské organizace strany. Představa, že Václav Klaus a jeho údajní spojenci rozkládají vždy spíše „proklausovskou“ pražskou organizaci ODS, zní jako naprostá fikce.

A ve výčtu případů, kdy je Bohumil Doležal v rozporu s realitou, by šlo pokračovat. Uveďme třeba představu, že by dnešní vedení ODS chtělo místo dnešní koalice raději spolupracovat s ČSSD. A proč to tedy neudělalo, když početně mohlo?

Zároveň neplatí dojemný příběh o štvanici na „ubohého“ a „nevinného“ Kalouska v podání „zlé“ ODS. Je nutné si uvědomit, že s okopáváním kotníků Petra Nečase začal Kalousek už před volbami a kontinuálně v něm pokračoval i po volbách.

Stejně lichý je poněkud jednostranný výklad o porušování koaliční smlouvy ze strany ODS. Našla by se řada příkladů, kdy právě TOP 09 diplomaticky řečeno ne zcela přesně interpretovala koaliční smlouvu nebo předběžné dohody (změny v zákoníku práce, snížení rodičovské, snížení podpory pracujícím důchodcům, dodržení principu škrtů deset miliard v letošním roce, nezvyšování přímých daní, evropská agenda koordinovaná premiérem a jemu podřízeným útvarem atd.). Nezbývá než věřit, že odpovědnost všech tří stran nakonec převáží v rozumném kompromisu nad všemi důležitými tématy, která skutečně povedou k reformám a dosáhnou většiny hlasů v Poslanecké sněmovně.

Je možné, že někomu vždy připadá jako lepší „jiná“ pravice (ODA, US, čtyřkoalice, SNK-ED, TOP 09...), než je ODS. Ale určitě kvůli tomu není třeba kouzlit s fakty, a to se v komentářích Bohumila Doležala, jak jsme viděli, v mnoha případech bohužel děje.

Lidové noviny, 13.9.2010