Petr Sokol: Druhý milion voličů a kroužkovací záplava!

24. Června 2010
24 Čer
www.ods.cz
22.06.2010

Angličtina používá sousloví „lucky looser“, což lze do češtiny přeložit jako „šťastný poražený“. Je jím někdo, kdo neskončil první, ale kdo zároveň získal mnohem lepší pozici než držitel celkového prvenství. To je přesně situace dnešní ODS. Příznivce ODS zaplavila oprávněně po zveřejnění volebních výsledků euforie, protože J. Paroubka voliči poslali do politického důchodu a zároveň rozdali karty způsobem, který dává velkou šanci pro sestavení většinové, nelevicové a reformní vlády. A to navíc v situaci, kdy občanští demokraté většinu předcházejícího volebního období nesli vládní zodpovědnost a snažili se v pozici lídra menšinové koaliční vlády o zásadní reformy.
   Jenže letošní volební mince má i druhou stranu: ODS dosáhla svého historicky nejslabšího výsledku, kdy jen těsně překonala hranici dvaceti procent hlasů. Bude pravděpodobně vládnout, ale nesmí zapomenout na velkou ztrátu voličů. Občanští demokraté od voleb 2006 přišli o více než osm set tisíc voličů. Dramatičnost tohoto čísla je možné demonstrovat nejenom tím, že se jednalo v rámci zisku občanských demokratů o propad v podobě 15 %, když minule podíl hlasů pro ODS tvořil 35 % a nyní jen 20 %. Vezmeme-li v úvahu, že v naší zemi aktuálně máme něco přes osm milionů oprávněných voličů, odešla od ODS desetina všech voličů, kteří mohou v naší zemi volit.

Závod o pravici

ODS poprvé ve své, příští rok dvacetileté, historii čelí reálné výzvě v souboji o lídra české pravicové politiky. Občanští demokraté zažili několik rivalů na pravici. Ale ať už to byla Občanská demokratická aliance (ODA) nebo Unie svobody (US), vždy se „odéesce“ dívaly na záda svelkým odstupem v podobě téměř dvaceti procent hlasů. To dnes již neplatí a ODS bude muset bojovat s TOP 09 o to, kdo bude v příštích volbách lídrem pravice. Prvním měřením sil se na tomto poli stanou již podzimní senátní a hlavně komunální volby. ODS bude naštěstí nahrávat fakt, že obě  strany budou velmi pravděpodobně zastoupeny ve vládě a TOP 09 nebude moci z opozičních lavic posilovat svůj image „nové“ strany.
   ODS zároveň nevyhnutelně čeká volba, jak se vůči TOP 09 vymezovat. Existují reálně tři možnosti. Jako první varianta se jeví snaha tlačit se napravo od topkařů, což ale bude vzhledem k tradičně širšímu záběru ODS, který sahá od pravého středu po jasnou pravici, obtížné a možná trochu svazující. Naopak natlačit se do středu by znamenalo obětovat po vzoru generála z Šíleně smutné princezny „pravé“ křídlo. Proto se jako logické jeví řešení v podobě „obtočení se“ kolem topky z obou stran politického spektra, což ale předpokládá naplnění obtížné úlohy, že ODS přesvědčí voliče, že žádnou, tedy ani více pravicovou ani více středovou, alternativu k široké ODS na pravici nepotřebují.
   Občas zaznívá, že dalším rivalem na pravici může být nový subjekt – Věci veřejné. Toto uskupení je ale spíše stranou protestu než subjektem pravého středu. Ale i potýkání s ním nebude pro občanské demokraty prosto rizik. Popasovat se s populárními návrhy typu referend na všech úrovních nebo bezhlavých, ale líbivých nástrojů v boji s korupcí a nezískat při tom nálepku strany, která jde proti proudu veřejného mínění, bude také velmi obtížné. Ovšem i toto klání rozhodne, zda ODS udrží pozici pravicové jedničky.
   ODS má voličský potenciál blížící se dvěma milionům voličů. Letos ho oslovila jen z poloviny. Další čtyři roky proto budou bojem o návrat minimálně ztracených 800 tisíc voličů. Cílem, i když velmi ambiciózním, však musí být dlouhodobě hranice dvou milionů hlasů.

Volební masakr voličovým kroužkem

Překvapivým jevem letošních voleb se stalo také masivní využití preferenčních hlasů. Nejčastěji se skákalo právě mezi občanskými demokraty, kde občané hlasováním „vyměnili“ téměř třetinu poslaneckého klubu (17) a určili, že v klubu zasedne většina nováčků. Voliči zároveň „dekapitovali“ pět krajských kandidátek, na nichž nepustili do Sněmovny stranické lídry. Ve čtyřech krajích navíc „vykroužkovali“ všechny stávající poslance ODS.
   Masivní kroužkování v rámci kandidátních listin si zaslouží nejenom analýzu, ale také řešení. Tím může být i změna příslušné části volebního zákona. Zesložitit skákání již asi po letošní kroužkovací tsunami nepůjde. Nabízí se ovšem řešení, které neomezí právo občanů rozhodovat a zároveň udělá systém přehlednějším. Takovou změnou by mohlo být například zavedení volebního systému, kde by volič mohl volit stranu pouze prostřednictvím hlasu pro konkrétního a jediného kandidáta. Kandidáti by se mohli seřadit podle takto získaných hlasů. To by pomohlo lídrům kandidátky, protože i letos si řada lidí mylně myslela, že když nedává kroužky, volí vlastně lídra. Navíc by taková změna výrazně omezila iniciativy typu „volteposlednictyri.cz“.
   Jedno by ale ve věci kroužkování mělo být napříště jisté. Jedinou obranou proti „vykroužkování“ kandidátů z nižších pozic na kandidátce do Parlamentu je postup, kdy si preferenční kampaň dělají všichni kandidáti, a to i ti v čele kandidátky. Ti, kteří to letos neudělali, většinou skončili mimo Sněmovnu. Všechny další volby proto už budou kroužkovacími dostihy, ať se nám to líbí, nebo ne.

Listy ODS 5/2010