Petr Sokol: Wilders na koni

18. Června 2010
18 Čer
www.reflex.cz
17.06.2010

Kdo bude vládnout Nizozemsku, není po parlamentních volbách, vůbec jasné. Jediný, kdo se může opravdu radovat, je bojovník proti islamizaci země a šéf Strany svobody (PVV) Geert Wilders.

Ještě týden před volbami se zdálo, že jeho politická hvězda pomalu zapadá.
Mnozí byli přesvědčeni, že Wildersově politice, zaměřené na imigraci, nepřeje aktuální ekonomická krize, která nahání voliče k těm, jejichž hlavní volební téma bylo šetření. Předpokládalo se, že profi tovat budou ti, co jednoznačně šetřit chtějí (pravicoví liberálové z Lidové strany pro svobodu a demokracii - VVD), i ti, kteří naopak utahovat opasky nechtějí (sociální demokraté ze Strany práce - PvdA). Wilders se ale nedal odradit a jeho předvolební klip se hemžil záběry mešit a zahalených žen.
Wildersova Strana svobody dosáhla historického úspěchu, když se stala třetí nejsilnější silou v nizozemské dolní komoře, kde za ni zasedne 24 poslanců, což znamená posílení o 15 křesel.
Radovat se může i šéf pravicových liberálů Mark Rutte, i když už ne na sto procent. Jeho strana se sice poprvé v poválečné historii stala nejsilnější nizozemskou stranou, ale ve finiši kampaně liberálové neodolali úplně rétorice sociálních demokratů a vyhráli nad nimi jen většinou jednoho parlamentního křesla. Sociální demokraté "nečasovskou" výměnou lídra krátce před volbami udrželi ztráty v přijatelné míře. Naopak katastrofou se staly volby pro premiérovy křesťanské demokraty z CDA. Premiér Balkenende proto po ztrátě dvaceti křesel z dosavadních 41 odstoupil z čela strany a opustil úplně politiku. Záhadou zůstává, kdo bude tvořit budoucí vládní koalici. Vítězní pravicoví liberálové mohou vytvořit pravostředovou koalici s Wildersem a křesťanskými demokraty. Lídr liberálů Mark Rutte jednání s Wildersem připouští, a dokonce mu hned po zveřejnění prvních výsledků telefonicky blahopřál k výraznému úspěchu. Ale ne všichni jsou z této představy nadšeni. Navíc potenciální pravicová koalice má další dva velké problémy: má většinu jediného hlasu, křesťanští demokraté jsou po volební katastrofě v šoku a jejich reakce není předvídatelná.
Druhou variantou je spolupráce dvou největších stran - liberálů a sociálních demokratů, kterou by ale stejně musel doplnit třetí partner. Takto sestavená koalice by ovšem podle názoru experta na politiku v Beneluxu Eduarda Hulicia narážela na programovou neshodu. Program liberální VVD se totiž v českých podmínkách nejvíce blíží TOP 09 a společné vládnutí s levicí by bylo bez zrady volebních slibů nemožné.
V Nizozemsku se proto může opakovat český scénář, kdy nejsilnější parlamentní strana zůstane v opozici. Došlo by k tomu, kdyby levice v čele se sociálními demokraty vytvořila koalici "poražených" s křesťanskými demokraty. Jednání o sestavování vlády budou každopádně dlouhá, z čehož se může radovat právě černý kůň letošních voleb - Geert Wilders.

Reflex 24/2010