Petr Sokol: Rozpadne se Belgie? Možná

22. května 2010
22 Kvě
www.reflex.cz
20.05.2010

Mysleli jste, že Česká republika je jediná země, která si shodí vládu uprostřed evropského předsednictví? Nebo že jsme jediný evropský stát, kde volby zruší Ústavní soud? Omyl.

V Bruselu v těchto dnech koluje vtip, že Belgičané se rozhodli trumfnout právě Česko. Vláda tam totiž padla dokonce těsně před začátkem evropského předsednictví, a navíc reálně hrozí, že nadcházející předčasné parlamentní volby budou prohlášeny soudem za neústavní. O Belgii, kde byly vymyšleny hranolky a vyrábějí se nejlepší čokoládové pralinky, se často mluví také jako o zemi, která se nachází v permanentní krizi a na pokraji rozpadu.

VLÁMSKÝ LEV

Na konci dubna z vlády totiž vystoupili vlámští (nizozemsky mluvící) liberálové. Protestovali tím proti porušení termínu, do něhož měla být vyřešena jedna ze sporných otázek mezi Valony a Vlámy.
Křesťanskodemokratický premiér Yves Leterme, který je oblíbený ve svém Vlámsku, ale démonizovaný v jižní části země, podal demisi vlády do rukou krále. Hlava státu demisi přijala a nasměrovala zemi k předčasným volbám.

VALONSKÝ KOHOUT

Problém, jenž stál za výbuchem současné vládní a možná i ústavní krize, je složitý dokonce i pro mnohé Belgičany. Kámen úrazu se jmenuje volební obvod Brusel-Halle-Vilvoorde (B-H-V).
K jeho pochopení je třeba připomenout základní fakta o Belgii.
V desetimiliónové zemi žijí dva dominantní národy: na severu Vlámové, kteří mluví obdobou nizozemštiny a mají ve znaku lva, a na jihu francouzskojazyční Valoni s kohoutem ve znaku. Vlámové převažují v celé zemi zhruba v poměru šest ku čtyřem. Vlámů je sice víc, ale dlouho se v zemi samostatné až od roku 1830 cítili jako menšina. Důvodem byl původní ráz státu, v němž jazykově vládla francouzština, která byla dlouho jediným úředním jazykem například v belgické armádě.
Posilování vlámské identity postupně vedlo k vytvoření velmi složité federace, v níž jsou tři federální regiony a tři jazyková společenství. Nejsložitější je situace v hlavním městě Bruselu, jenž tvoří jedinou oficiálně dvojjazyčnou část země.

CO S BRUSELEM?

Brusel je původně staré vlámské město, které však bylo postupně skoro úplně pofrancouzštěno. To by tolik nekomplikovalo chod státu, kdyby nyní netvořilo francouzskojazyčný ostrov uprostřed Vlámska. A právě tady začíná problematika známá nyní pod jménem volební obvod B-H-V. I v Bruselu totiž platí, že se lidé z města stěhují za jeho hranice. Ve vlámském okolí Bruselu ovšem díky tomu přibývají oblastí, kde narůstá počet Valonů. Kvůli tomuto jevu vznikl speciální obvod B-H-V, pojmenovaný kromě Bruselu po dvou okolních městech. Obvod rozšiřuje volební pravidla platná ve dvojjazyčném Bruselu i na část Vlámska, v němž tak mohou voliči vybírat, zda budou volit vlámské, nebo valonské strany. Zvýhodněni jsou tím francouzskojazyční občané v okolí Bruselu, kteří mají právo, jehož se nedostává v opačném gardu vlámské menšině ve Valonsku.

B-H-V

Po volbách 2003 ovšem belgická obdoba Ústavního soudu rozhodla, že existence obvodu B-H-V je protiústavní, protože odporuje rovnosti Belgičanů před zákonem. Od té doby se vlámské a valonské strany snaží problém vyřešit. Vlámové chtějí speciální obvod zrušit, Valoni to blokují a ústavní soud hrozí, že volby budou neplatné, pokud proběhnou beze změny obvodu. V této situaci část vlámských politiků bouchla do stolu a vyvolala volby. Iniciativa liberálů z Vlámska ovšem byla možná trochu zbrklá, protože volby jen těžko zásadně změní rozložení politických sil.

PŘEDČASNÉ VOLBY

Belgická Poslanecká sněmovna se ve čtvrtek definitivně rozpustila a otevřela tak cestu k předčasným volbám, které by se měly pravděpodobně uskutečnit 13. června.
Ve Vlámsku vedou podle prvních výzkumů po pádu vlády zastánci jeho větší samostatnosti. Po samostatné existenci nevolají jen stoupenci xenofobní strany Vlámský zájem, ale i umírnění a demokratičtí zastánci konfederace ze strany Nová vlámská aliance. Její preference jsou sice možná nyní nabuzené aktuálním problémem B-H-V, ale rozhodně potvrzují, že Vlámům dochází trpělivost. Vlámové stále hůře nesou, že z jejich severu proudí federálním "penězovodem" miliardy na valonský a ekonomicky slabší jih. Ve Valonsku pravděpodobně zůstanou nejsilnější silou socialisté a nůžky mezi oběma díly země se ještě více otevřou. Očekává se dlouhé vyjednávání o vládě, jež by mohlo dokonce překonat osm měsíců z roku 2007. Belgie se může znovu přiblížit k rozpadu, ale stejně tak může dále fungovat ve stavu téměř permanentní krize. Ani jedna z těchto možností však není pro tuto zemi příliš šťastná.

Reflex 20/2010