Petr Sokol: Nizozemsko: Wilders plní plán

11. března 2010
11 Bře
www.reflex.cz
11.03.2010

Politický vzestup nizozemského politika a kritika islámu Geerta Wilderse a jeho Strany svobody (PVV) pokračuje.

Nejprve se v Nizozemsku rozpadla vládní koalice složená z křesťanských a sociálních demokratů a malé protestantské strany. Sociální demokraté vyvolali roztržku kvůli odchodu nizozemských vojáků z Afghánistánu. Celou akci si ovšem načasovali těsně před středeční komunální volby. V reakci na rozpad koalice pak královna rozhodla o uspíšení letošních parlamentních voleb z října na červen 2009.
Mezi favority předčasných voleb patří právě Wildersova Strana svobody, která na počátku roku dokonce vedla žebříček stranické popularity. Po utišení rozruchu kolem soudu s jejím předsedou sice popularita PVV slabě poklesla, ale wildersovci stále soutěží s křesťanskými demokraty a labouristy o první tři místa. Wilders se navíc v nedávném průzkumu objevil na druhém místě mezi politiky, které by měli Nizozemci rádi za premiéry. Předstihla ho jen evropská komisařka za Nizozemsko Kroesová.

BEZ RYCHLOKVAŠEK

Mediálním triumfem pro Wilderse skončily komunální volby, když už v kampani dostál své pověsti originálního politického taktika. Rozhodl se kandidovat jen ve dvou městech, protože prý nenašel dost vhodných kandidátů ve všech obcích a nechtěl dát prostor politickým rychlokvaškám. Podle svých slov se také chtěl vyvarovat příběhu zavražděného nizozemského populisty Pima Fortuyna, jehož strana také zaznamenala raketový vzestup, ale stejně rychle upadla do bezvýznamnosti. Jako zkušební volební bojiště si proto vybral jen dvě města, a to velmi protikladná. Na jedné straně zvolil tradiční sídelní město vládních úřadů Haag a na straně druhé méně známé Almere, které vyrostlo až v sedmdesátých letech na místě vysušeného moře nedaleko Amsterodamu. V Haagu se Strana svobody dostala z nuly na druhé místo, když získala 17 procent, v Almere dokonce s více než pětinou hlasů vyhrála.

WILDERS PREMIÉREM?

V červnu proto Wilders může očekávat velké úspěchy. Ostatní strany (zejména křesťanští demokraté a pravicoví liberálové) se musejí rozhodnout, zda nechají Wilderse po parlamentních volbách dále růst v opozici, nebo risknou jeho účast ve vládě. V Rakousku se před lety při krocení Jörga Haidera zapojení populistů do vlády osvědčilo, protože je na čas oslabilo. Paralelu ale může v nizozemském případě narušit možnost, že by Wilders z voleb vyšel jako nejsilnější a nárokoval si post premiéra.
Sám ale připouští i variantu, že by po vzoru dánských odpůrců imigrace jen zvenčí podporoval menšinovou vládu pravice.

Vyšlo v Reflexu 10/2010