Liberálně konzervativní akademie - Cevro

Absolvoval jste jako pozorovatel cestu po Hondurasu, jak byste popsal tamější atmosféru před volbami? Co k volbám vedlo?

Honduras je jedna z malých a nejchudších zemí Latinské Ameriky. Oproti jiným státům má zakotveno v ústavě, že prezident může být volen pouze na jedno volební období. Podle mých informací z místa nastala následující situace. Prezident Zelaya začal řešit ekonomické problémy své země s pomocí konzultantů ze zahraničí, konkrétně z Venezuely. Ti vedle finanční pomoci začali tlačit ke změně ústavy prostřednictvím referenda. Jednou ze zásadních změn byla možnost znovu kandidovat na prezidenta země i v dalším období. Postup prosazení změny ústavy se dostal do konfliktu s ústavní procedurou nominace kandidátských kandidátů, kteří byli nominování právě podle platné ústavy už v roce 2008 a logicky mezi nimi prezident Zelaya nebyl. Diplomaticky řečeno, spory na toto téma vyvolaly institucionální krizi. Zelaya byl donucen opustit zemi, následně se vrátil, ale do „domácího vězení“ na brazilském velvyslanectví. Pro stabilizaci a řešení problému byly důležité dvě okolnosti. Podpora občanů Hondurasu legitimním prezidentským volbám, vyhlášeným podle ústavy ještě dávno před krizí, a uznání voleb mezinárodním společenstvím.

Atmosféra samotných voleb byla fantastická. Skoro jsem zapomněl, že volby jsou událost demokratického vyjádření svobodné vůle. Alespoň takto je brala většina populace v Hondurasu. Osobně jsem navštívil několik desítek volebních místností i v těch nejchudších oblastech. Volby proběhly nejen dle mého názoru, ale také podle ostatních pozorovatelů zcela svobodně a bez incidentů. Lidé zahraničním pozorovatelům dokonce děkovali, že pomáhají v Hondurasu udržet demokracii.

Volby nakonec vyhrál Porfirio Lobo z Národní strany. Čím přesvědčil většinu Hondurasanů? Jaká je jeho politická orientace? Můžeme honduraské politické proudy nějak přirovnat k těm evropským?

Myslím, že není úplně správné srovnávat Honduras s Evropou. O tom, že to srovnávat nejde, svědčí zajímavý studijní životopis právě současného prezidenta. Vystudoval diplomacii v Moskvě a následně studoval na Floridě v USA.

Volby byly ostře sledovány velkou částí světové veřejnosti i politiků. Jak se k situaci postavila Evropská unie? Vystupovala jednotně, nebo se lišil postoj některých států?

Volby rozdělily Evropskou unii přesně napůl. Středopravé strany včetně naší frakce EKR (Evropští konzervativní reformátoři) podporovaly o ústavu opřený názor, že volby krizi vyřeší. Levicové strany dokonce mluvily o puči na minulého prezidenta. Zajímavý byl postoj USA, který se postupně vyvíjel a USA nakonec volby v Hondurasu uznaly. V Evropě nejvíce nalevo stálo Španělsko. Česká republika a všechny postkomunistické země staly na straně uznání voleb.

Jak výsledky přijaly jednotlivé latinskoamerické země?

Na některých internetových serverech jsem byl dokonce označen za agenta CIA. Nepřekvapí, že to byly servery z Venezuely a Bolívie.

V souvislosti s vývojem Hondurasu se také často mluví o vlivu Huga Cháveze a snaze získat zemi pod svůj vliv. Co v této souvislosti napověděly prezidentské volby?

Na místě zjistíte, že studenoválečnické metody v těchto zemích fungují i dnes. Nejvlivnější je samozřejmě díky ropě Hugo Chávez, který se snaží vytvořit tzv. bolívarskou koalici a bojovat proti USA a jiným kapitalistickým mocnostem.

Co podle vás budou výsledky znamenat pro další vývoj Hondurasu, resp. celé Latinské Ameriky?

Honduras je malá země, takže výsledek znamená spíše jen udržení pozic demokracie.

Jižní Amerika je letos plná voleb. Volí se prezident v Chile, parlament a prezident v Brazílii a Kolumbii či venezuelský parlament. Co vy v souvislosti s tímto kontinentem očekáváte v roce 2010? Bude pokračovat posun dalších zemí k politice blízké Hugo Chávezovi?

Myslím si že vliv Cháveze paradoxně v tomto roce klesne. Je to dáno především snížením cen ropy, za kterou si kupuje své vlastní voliče. Podle současných průzkumů má i Chávez ve Venezuele problémy „uplatit“ své voliče. Což bude také znamenat, že nebude moci být tak aktivní u jiných compaňeros.

 
Edvard Kožušník (*1971)
• poslanec Evropského parlamentu
• člen Delegace EP pro vztahy se zeměmi Střední Ameriky

 
Pozorovatelé politických frakcí EP. Zleva Bogusłav Sonik (Polsko) Edvard Kožušník (ČR) Carlos Iturgaiz (Španělsko) a zástupce EU v Hondurasu.


Jak kdo uznal výsledky těsně po sečtení.



Kolega pozorovatel. Bývalý prezident Bolívie Jorge Quiroga Ramírez.


Plakát s volebními lístky.



Volit přišli mladí i starší Hondurasané.

V Hondurasu bylo pres 400 pozorovatelů z celého světa.