Provokatér omezí ústavní práva...

22. ledna 2010
22 Led
www.mfdnes.cz
18.01.2010

Specialista na trestní právo z vysoké školy CEVRO Institut doc. Josef Herczeg vstoupil do diskuse o tzv. protikorupčním balíčku vlády Jana Fischera.

Vláda České republiky projednala a schválila soubor protikorupčních opatření, jehož součástí je i zavedení systému řízené provokace. Není to nápad nový. Snaha zavést institut agenta-provokatéra v boji s korupcí se objevila již několikrát v minulosti, vždy však narazila na limity ústavnosti a principy právního státu.
Je nepochybné, že odhalování závažné trestné činnosti se neobejde bez používání operativně pátracích prostředků - například použití agenta. Tajný agent může být účinným nástrojem zejména v boji proti organizované kriminalitě. Je však obtížné ovládat tento nástroj tak, aby se nevymkl kontrole. Agent se pohybuje na hranici zákona a zločinu a může lehce sklouznout k přesvědčení, že je mu vše dovoleno.
Vzhledem k riziku policejní provokace musí mít nasazení agenta jasná pravidla. Meze stíhání trestných činů souvisících s korupcí stanovil opakovaně například Evropský soud pro lidská práva. Uvedl, že si je vědom těžkostí, kterým čelí policejní orgány při plnění úkolů spočívajících ve vyhledávání a zajišťování důkazů za účelem odhalování a vyšetřování trestných činů. Použití zvláštních pátracích metod však nesmí porušovat právo na spravedlivý proces. Soud uvedl, že veřejný zájem na boji proti kriminalitě nemůže ospravedlnit použití důkazů získaných za pomoci policejní provokace.

Pro & Proti

Je třeba rozlišovat agenta-kontrolora, který ve zločineckém prostředí pod skrytou identitou sbírá informace o trestné činnosti, a agentaprovokatéra, který navádí ke spáchání trestného činu, aby pak takto vyprovokovaný trestný čin mohl "odhalit" a pachatele usvědčit. Zatímco agent-kontrolor je osvědčeným a zákonným prostředkem v boji proti závažné kriminalitě, ani veřejný zájem na odhalení závažné kriminality nemůže ospravedlnit použití důkazů získaných prostřednictvím policejní provokace, protože by byl obviněný vystaven riziku, že bude od začátku definitivně zbaven práva na spravedlivý proces.
Podívejme se na zahraniční zkušenosti. Systém řízené provokace v boji proti korupci byl zaveden na Slovensku. V případě korupce veřejného činitele může policejní agent iniciativně navádět ke spáchání trestného činu. Právě toto ustanovení je značně kontroverzní a některé rozsudky založené na důkazech získaných za pomoci agenta-provokatéra již slovenský Ústavní soud zrušil. Ministerstvo spravedlnosti proto navrhuje toto ustanovení z trestního řádu vypustit.
Není sporu o tom, že limity ústavnosti a zákonnosti ztěžují, zpomalují, nebo dokonce zabraňují rychlému a účinnému potrestání řady pachatelů. Mnohdy dokonce vedou k úniku viníků před spravedlností. Veřejné mínění je v takových případech médii burcováno proti "zbytečným překážkám" bránícím účelu trestního řízení, totiž dopadení a potrestání pachatelů. Politici pak mají tendenci vystupovat ve smyslu staré jezuitské teze, že účel světí prostředky.
Proto musí platit i nadále: problémy, které lze řešit pouze s pomocí agenta-provokatéra, prostě nejsou v právním státě legálně řešitelné.
Naopak, je třeba důsledně čelit pokusům o nenápadnou demontáž základních práv a svobod cestou postupné eroze některých principů, na nichž právní stát spočívá.

MF Dnes, 18.1.2010