Liberálně konzervativní akademie - Cevro

Poprvé od února 2008, kdy Kosovo vyhlásilo nezávislost na Srbsku, se na jeho území volilo. Uprostřed listopadu se konaly jednodenní regionální volby.

Ve třiatřiceti správních regionech šli voliči k urnám, aby vybírali z nepřeberného množství stran fragmentované kosovské politické scény. Volby měly hlavně být důkazem, že je Kosovo schopno standardních demokratických procesů. Jako takové tedy neunikly pozornosti celého světa.

Přestože v mnohých, zejména venkovských regionech, o popularitě stran rozhoduje klanová příslušnost nebo rodinný zvyk a výběr strany v Kosovu je stále spíše otázkou osobností v čele jednotlivých uskupení, věnovaly strany politické kampani velkou pozornost. A to i navzdory tomu, že stranické aparáty nemají v ruce žádná pořádná čísla z průzkumů veřejného mínění. Poslední relevantní sčítání obyvatel se na území Kosova konalo v roce 1981 (to z roku 1991 bojkotovali hlavně nejpočetnější Albánci). Je tedy velmi těžké dát dohromady jakákoliv reprezentativní šetření. Údaje z průzkumů využívají hlavně mezinárodní organizace, které si je samy nechávají dělat. Strany je zčásti nedostávají a také zatím ani nepochopily jejich význam. Svou kampaň tak staví hlavně na vlastní intuici a právě znalostech prostředí.

Souboj dvou profesorů

Největší a asi nejzajímavější boj se strhl o hlavní město, kde žije více jak čtvrtina obyvatelstva celého Kosova. V čele Prištiny stojí bývalý ministr financí a profesor ekonomie Isa Mustafa. Ten je členem druhé největší strany Demokratické ligy Kosova (LDK).

Jeho hlavním rivalem byl profesor filosofie Astrit Salihu kandidující za Demokratickou stranu Kosova (PDK). Navzdory tomu, že jsou obě strany koaličními partnery v kosovské vládě, pojala PDK kampaň silně konfrontačně. Na billboardech a plakátech PDK zachytila místa plná odpadků, přeplněné zničené silnice, špatnou infrastrukturu s fotkou starosty jakožto viníka.

Vnímání veřejnosti k politice a politické kampani je v Kosovu velmi citlivé na jakékoliv konfrontace. Navzdory obecnému pohledu na balkánské země se komentátoři shodují, že konfrontační kampaň PDK spíše ublížila, než aby jí přinesla nové voliče.

Starosta Isa Mustafa je populární právě díky své klidné povaze. Svou kampaň založil na kontaktu s voliči, setkával se s nimi na ulici, v tržnicích. Mladé lidi (v Kosovu je čtvrtina obyvatel mladších 25 let) zval na koncerty populárních zpěváků, kteří jej v kampani podpořili. Tito hudebníci také nazpívali píseň kampaně s ústředním heslem Jeden cíl, jedna vize. V Kosovu, kde je ideologický rozdíl mezi stranami nejasný, je vliv populárních osobností na podporu stranám významný.

Třetí stranou, která si dělala ambice na vítězství v hlavním městě, byla opoziční Aliance pro budoucnost Kosova (AAK). Její lídr Ramush Haradinaj byl souzen haagským tribunálem za válečné zločiny během války za nezávislost, ale v roce 2008 byl plně osvobozen. Strana tedy věřila, že by jí to mohlo pomoci ve volebním souboji. Kampaň proto byla z velké části postavena na jeho osobě. Strana se také snažila profilovat jako opravdová a jediná opozice vůči vládní koalici.

Vládní strany uspěly

Souboj o starostu Prištiny nakonec vyhrál hned v prvním kole ten dosavadní za LDK. Isa Mustafa získal 58 % hlasů a to mu zajistilo vítězství v prvním kole. Kromě hlavního města vyhrála LDK v dalších dvou regionech.

PDK získala v prvním kole v pěti obvodech a AAK ve čtyřech. Ve třech obvodech povedou radnici Srbové a v jednom obvodě vyhrál zástupce turecké menšiny. Křesla starostů ve zbylých dvaceti regionech zůstala k rozdělení ve druhém kole voleb v polovině prosince.

Celkově se dá říct, že obě vládní strany (PDK a LDK) uspěly. Jejich vzájemné souboje v druhém kole a deklarovaná dohoda o podpoře LDK a AAK však znamenají velké šrámy na již tak křehkém koaličním vztahu.

Překvapením byla poměrně neočekávaně velká účast menšinových kosovských Srbů. Voliči v severských obvodech hraničících se Srbskem sice podlehli kampani za bojkot voleb, ale v centrální části Kosova přišlo k volbám kolem 20 % Srbů. V porovnání s celkovou účastí 45 % voličů to sice není mnoho, ale původně se očekávala nulová účast.

Závěrem

Politické kampaně v Kosovu jsou ještě v plenkách. Strany sázejí na své osobnosti a volební materiály tomu odpovídají. Valná většina plakátů vyobrazuje hlavy a hlavní hesla. Neúspěšná negativní kampaň PDK je z tohoto pravidla výjimkou.

 
Ukázka politické reklamy PDK

Ukázka politické reklamy LDK