Liberálně konzervativní akademie - Cevro

Rumunské volby do Evropského parlamentu byly letos prvním volebním testem pro velkou koalici liberálních a sociálních demokratů, kterou obě největší rumunské parlamentní strany vytvořily po národních volbách v listopadu 2008. Tehdejší volby skončily volební remízou, kdy středopravicová Demokratická liberální strana (PDL) prezidenta Basesca získala více mandátů a levicová Sociálně demokratická strana (PSD) více hlasů. Obě strany ale s odkazem na ekonomickou krizi uzavřely velkou koalici, kterou vede premiér Emil Boc – předseda demokratických liberálů.

V Rumunsku se evropské volby konaly po devatenácti měsících, protože první přímé volby do EP po vstupu země do EP byly kvůli konfliktu prezidenta s tehdejším liberálním premiérem odloženy až na listopad 2007. Tehdy ve volbách hladce zvítězila prezidentova Demokratická strana (PD), mandáty navíc získala i prezidentovi blízká Liberálně demokratická strana (PLD), která se následně s prezidentskou stranou sloučila do současné demokratické liberální strany (PDL). Před volbami do EP sjednocenou stranu zastupovalo šestnáct evropských poslanců, z nichž třináct bylo původně zvoleno za PD a tři za PLD.

Z večírků do EP

Hlavní mediální událostí rumunských voleb do EP se stala kandidatura dcery rumunského prezidenta Eleny. Ta totiž nekandidovala za tatínkovu Demokratickou liberální stranu, ale jako nezávislá. Elena – známá pod přezdívkou či spíše zkratkou EBA – sice byla nedávno zvolena do čela mládežnické organizace PDL, ale se stranou se před volbami rozešla ve zlém. Rozhodla se proto do EP kandidovat jako nezávislá, což rumunský volební zákon umožňuje. Elena, která se do mediální pozornosti dostávala zejména kvůli svému bohatému společenskému životu, získala už v předvolebních preferencích překvapivě vysokou podporu až osmi procent respondentů a konečný zisk 4,22 % hlasů jí vynesl místo mezi rumunskými zástupci v EP. Paradoxně okamžitě po sečtení volebních výsledků se Elena setkala s předsedou PDL a premiérem v jedné osobě Emilem Bocem, který jí před zraky kamer předal stranickou legitimaci její staronové strany. Elena následně zamířila se svými staronovými spolustraníky do frakce EPP.

Sociální demokraté vítězí

Kromě Eleny Basescové se hlavními vítězi voleb v Rumunsku stali sociální demokraté (PSD), které vede předseda Senátu Mircea Geoana. Levicová strana získala ve volbách, do kterých je vedl bývalý ministr zahraničí a současný evropský poslanec Adrian Severin. PSD kandidovala oproti roku 2007 v koalici. Tu letos vytvořila s Konzervativní stranou, která při svém účinkování v EP – v době poslanců EP nominovaných rumunským národním parlamentem (leden až listopad 2007) – zasedala v liberální frakci ALDE. Koalice získala 31 % hlasů a jedenáct mandátů (o jeden více než před dvěma lety samostatně kandidující PSD). Sociální demokraté v počtu mandátů vyrovnali zisk z roku 2007, protože jedenáctý letos zvolený držitel křesla v EP náleží ke koaliční Konzervativní straně. I on (kandidát č. 8 George Sabin Cutas) ale zasedne v novém EP v socialistické frakci, kam PSD jako plnoprávný člen Evropské socialistické strany (PES) náleží.

Demokratičtí liberálové těsně druzí

Úspěšně si ve volbách vedla i premiérova Demokratická liberální strana (PDL). Demokratičtí liberálové získali 29,71 % hlasů a deset mandátů. Oslabili díky tomu o tři mandáty oproti výsledku Demokratické strany z roku 2007 a dokonce o šest, pokud připočítáme i tři mandáty liberálních demokratů, kteří se k Demokratické straně přidali v prosinci 2007. Určitou útěchou může být pro demokratické liberály zisk jedenáctého mandátu po návratu Eleny Basescové zpět do lůna strany. Připomeňme, že tento manévr řada stran kritizovala a obviňovala prezidentovu dceru i demokratické liberály, že samostatná kandidatura Eleny Basescové byla jen předvolebním divadlem, které premiérově straně pomohlo získat mandát navíc. Kandidátku PDL v letošních volbách vedl bývalý premiér, později člen národních liberálů a nakonec lídr liberálních demokratů (PLD) ve volbách do EP v roce 2007 Theodor Stolojan.

Stolojanova bývalá strana – Národní liberální strana (PNL) – pokračovala v postupném oslabování. V evropských volbách získala strana, která patří k liberální prostraně ELDR a parlamentní frakci ALDE, jen 14 % hlasů a oslabila o jeden mandát na pět. Národní liberálové očividně neprofitují z pozice největší rumunské opoziční strany. Kandidátku národních liberálů vedla bývalá ministryně spravedlnosti Norica Nicolaiová, která si pozici lídra podle mnohých vysloužila podporou nového předsedy strany při jeho úspěšné snaze nahradit v čele PNL bývalého premiéra Calina Popescu-Tariceana.

Maďaři s Tőkésem v čele

Parlamentní statut si v druhých rumunských volbách do EP uchovala i strana maďarské menšiny v Rumunsku – Demokratický svaz Maďarů v Rumunsku (UDMR – RMDSz). Její kandidátku vedl László Tőkés – protestantský pastor a legenda revoluce z roku 1989. Tőkés již v EP zasedal od roku 2007, kdy byl do štrasburského sněmu zvolen jako nezávislý. Tehdy se totiž nepohodl s vedením UDMR a kandidoval proti jeho kandidátní listině. Po volbách ale nebyl přijat do frakce EPP–ED, kam se přihlásil. Vetovali ho poslanci rumunské Demokratické strany, protože ho považovali za příliš nacionalistického politika. Tőkés proto zamířil jako nezávislý do frakce Zelení – Evropská svobodná aliance (G–EFA). Letos jako lídr UDMR vybojoval pro stranu téměř 9 % procent hlasů a tři mandáty, vyrovnal tím zisk maďarských mandátů v roce 2007, kdy vedle Tőkése získala UDMR sama dva poslanecké posty.

Nacionalista a Gigi

Do Evropského parlamentu se po roční přestávce vrací Strana velkého Rumunska (PRM), kterou založil C. Vadim Tudor, jeden z dvorních novinářů komunistického diktátora N. Ceauceșka. Tento nacionalista bývá srovnáván s Le Penem, ale jeho politické metody jsou o poznání drsnější. Svou politiku staví zejména na štvaní proti maďarské menšině a za údajný propad Rumunska ovšem viní také Romy a Židy. Tudor se držel v rumunském parlamentu až do voleb v loňském roce, kdy poprvé propadl. Mnozí nad ním už lámali hůl, ale on se spojil s jiným rumunským nacionalistou, Gigim Becalim, zakladatelem Strany nové generace (PNG), a spolu uspěli. Becali je jedním z nejbohatších Rumunů a veřejnosti je znám zejména jako majitel slavného bukurešťského klubu Steaua. I na vedení tohoto klubu lze ilustrovat Gigiho politiku: na „jeho“ stadiónu se nemůže hrát píseň We are the Champions skupiny Queen, protože její zpěvák Freddie Mercury byl homosexuál. Becali chce jako nově zvolený evropský poslanec do EP létat soukromým tryskáčem, rumunská policie má ale jiný názor. Europoslanec je stíhán za násilnou odvetu proti zlodějům, kteří mu nedávno ukradli auto. Rumunské soudy zakázaly Becalimu vycestovat z Rumunska, což by mu znemožnilo převzít mandát. Becali tento zákaz ale porušil a stal se novým poslancem.