Liberálně konzervativní akademie - Cevro

V Bulharsku evropské volby plnily zejména funkci testu před národními volbami do parlamentu. Ty se uskutečnily na počátku července – tedy necelý měsíc po bitvě o mandáty ve Štrasburku. Řada stran navrhovala souběžné konání obou voleb, ale neuspěla. Volby do EP se v Bulharsku konaly po dvou letech, protože poprvé si své zástupce v EP Bulhaři vybírali až po vstupu své země do EU v roce 2007.

Letošní volby vyhrála stejně jako před dvěma lety strana Občané pro evropský rozvoj (GERB – zkratka znamená v bulharštině erb), kterou neformálně vede sofijský starosta Bojko Borisov. Formálním předsedou strany je bývalý náměstek sofijského starosty Cvetan Cvetanov, ale hlavní slovo měl vždy Borisov. GERB, který se hlásí k Evropské lidové straně (EPP) a její parlamentní frakci, získal v prvních volbách v roce 2007 pět mandátů a letos tento zisk obhájil, přestože země ztratila jedno křeslo. GERB si v procentním výsledku polepšil oproti roku 2007 o téměř tři procenta. Stranu opět do voleb vedla žena. Dušanu Zdravkovou, která již nekandidovala, však nyní nahradila evropská poslankyně Rumjana Želeva.

Koaliční strany oslabily

Oslabení zaznamenaly dvě nejsilnější vládní strany. Bulharská socialistická strana (BSP) premiéra S. Staniševa ztratila oproti roku 2007 téměř tři procenta (nyní 18,5 %), což ji stálo jeden mandát v EP. Strana kandidovala v rámci Koalice za Bulharsko (KB), ale byla jedinou její relevantní složkou. Včetně lídra, kterým byl úřadující ministr zahraničí Ivajlo Kalfin, se do EP probojovali letos čtyři koaliční kandidáti. BSP patří ke Straně evropských socialistů.

O mandát méně si připsalo i Hnutí za práva a svobody (DPS), v němž se sdružují zejména bulharští občané turecké národnosti nebo muslimského vyznání. DPS se na evropské úrovni hlásí k Evropské liberální, demokratické a reformní straně (ELDR) a její zástupci v EP zasedají v liberální frakci Aliance liberálů a demokratů pro Evropu (ALDE). Menšinová strana vyslala do pozice lídra kandidátky, stejně jako v roce 2007, Filiz Husemenovou, bývalou ministryni bez portfeje. Kromě ní nyní zasedne v EP již jen jeden poslanec zastupující DPS, protože strana oslabila na 14,14 % hlasů, což značí pokles o více než šest procent hlasů.

Za otčímovu stranu do EP

Od vstupu Bulharska do Unie patří mezi evropské poslance zástupci ultranacionalistické, protiturecké a protiromské strany Ataka (Útok). Stranu vede bývalý novinář Volen Siderov, kterému se daří získávat mandáty v národních i evropských volbách. O poměrech ve straně svědčí fakt, že lídrem kandidátky byl znovu evropský poslanec Dimitar Stojanov – syn družky a od roku 2006 manželky stranického vůdce Siderova. Ataka ovšem se ziskem 11,95 % hlasů nezopakovala zisk z roku 2007, oslabila o dvě procenta a jeden mandát. Připomeňme již jen, že evropští poslanci za stranu Ataka tvořili v roce 2007 v EP součást krajně pravicové frakce Identita, tradice, suverenita (ITS).

Komisařka carovým esem

Šťastnou ruku při výběru lídra mělo Národní hnutí stability a pokroku (NDSV) – strana bývalého bulharského cara a později premiéra Simeona Sakskoburggotského. NDSV se hlásí k liberálním formacím ELDR a ALDE.

Straně od jejího volebního vítězství v roce 2001 klesaly preference, v roce 2005 se ještě udržela ve vládě a ve vládní koalici, ale postupně se dostávala až pod hranici volitelnosti. Lídr hnutí Simeon reagoval změnou názvu (původně se uskupení jmenovalo Národní hnutí Simeona Druhého), ale ani s tím nový vzestup strany nepřišel. Záchranu pro volby do EP měla znamenat Meglena Kuneva – současná bulharská evropská komisařka pro obranu spotřebitele. Právě popularita této političky straně zajistila téměř osm procent hlasů (7,96 %), což vybočilo z dlouhodobě nízké stranické obliby.

To, že úřadující evropská komisařka byla v případě NDSV skutečnou volební lokomotivou, dokumentuje i fakt, že jí dalo preferenční hlas 28,5 % voličů. V tomto ohledu ji částečně sekundovala již jen kandidátka číslo jedna na listině Modré koalice, bývalá ministryně zahraničí Naděžda Michailova, kterou preferovala 16,5 % koaličních voličů. V Bulharsku volební zákon předpokládá hranici 15 % preferenčních hlasů pro posunutí kandidáta do čela kandidátky. V případě obou zmiňovaných političek byla tato podmínka sice splněna, ale nemělo to žádný dopad, protože obě byly lídry svých uskupení. Žádný kandidát jiných stran již tuto podmínku nesplnil.

NDSV získala ve volbách dva mandáty a jako jediná strana svou delegaci v EP oproti prvním bulharským evropským volbám rozšířila. Dlouho se spekulovalo, zda Meglena Kuneva svůj mandát v EP přijme. Předpokládalo se, že bude mít zájem o pokračování v roli evropské komisařky. Její osud proto závisel v rukou pravděpodobného vítěze červencových voleb do národního parlamentu – Bojko Borisova a jeho strany GERB. Borisov po národních volbách oznámil, že Kunevu znovu do Evropské komise nenavrhne. Komisařka se přesto rozhodla mandát v EP nepřijmout. Zdůvodnila to obtížnou situací země v EU a potřebou zkušeného komisaře, který bude jediný schopen bránit zájmy země v rámci EU.



Mandát za 161 hlasů

Jen 161 hlasů chybělo Modré koalici, aby vyrovnala výsledek NDSV. Tento minimální rozdíl ovšem znamenal, že zatímco NDSV si připsalo 2 mandáty, Modrá koalice jen jeden. Modrou koalici (SK) vytvořily před volbami dvě strany tradiční bulharské pravice – Svaz demokratických sil (SDS) a od něj kdysi odštěpená strana Demokraté za silné Bulharsko (DSB). Obě strany byly zastoupeny v EP v době, kdy zemi zastupovali jen poslanci nominovaní národním parlamentem. První volby do EP v roce 2007 však znamenaly pro obě samostatně kandidující strany konec reprezentace v EP. Obě strany náleží k Evropské lidové straně a po letech nesvárů a postupného oslabování ve stínu posilující strany GERB se letos rozhodly pro společný postup. Do čela kandidátky se postavila bývalá ministryně zahraničí Naděžda Michailova z SDS a jí připadl jediný získaný mandát v EP. Pokud ovšem bude ratifikována Lisabonská smlouva, patří Bulharsko mezi země, které v EP posílí o jeden mandát. Ten by v takovém hypotetickém případě získala Modrá koalice.

Pět procent nestačilo

Ostře sledovaným účastníkem voleb do EP se v Bulharsku stala nová strana LIDER, což je zkratka z bulharského názvu Liberální iniciativa pro demokratický a evropský rozvoj, ale také bulharská verze slova lídr. Tuto stranu založil velký bulharský podnikatel v oblasti energetiky a těžby uhlí Christo Kovački. Strana spolupracovala s uskupením Nový čas, které se před volbami v roce 2005 odštěpilo od NDSV. LIDER překročil ve volbách do EP hranici pěti procent, ale zisk 5,70 % hlasů nestačil díky výsledku jiných stran na zisk ani jediného mandátu. Strana LIDER byla nejvíce spojována s nákupem hlasů. Kovački byl v médiích dokonce obviněn, že nutil své zaměstnance hlasovat pro jím založený subjekt.

Spojenci konzervativců mimo parlament

Bez mandátu odešla z klání o místa v EP také strana s názvem Řád, zákonnost a spravedlnost. Ta vznikla v prosinci 2005, poté, co se rozpustil Národní svaz – Bulharský zemědělský lidový svaz (NS–BZNS). Jejím lídrem je aktuálně bývalý šéf rozpuštěných agrárníků Jane Janev. Strana se hlásí ke spolupráci s britskými konzervativci a chtěla se zapojit do jejich projektu nové frakce v EP. Program strany stojí zejména na boji s korupcí a na návrhu rozsáhlé ústavní změny, která by posílila hlavně roli prezidenta republiky. Strana zkoušela kandidovat ve volbách do EP již v roce 2007, kdy nominovala jako kandidáty pět bulharských sestřiček vězněných tehdy v Libyi v souvislosti s nakažením dětí chorobou AIDS. Soud ovšem tehdy jejich kandidaturu zamítl s odkazem na skutečnost, že nebyly dva roky na území EU. Kandidátka následně ve volbách propadla. Letos jen těsně nedosáhla na hranici pěti procent (4,67 %).

Evropské volby znamenaly rozklad pro koalici Vpřed, kterou vytvořily pravicové a nacionalistické strany. Součástmi koalice pro evropské volby bylo nacionalistické VMRO, hnutí Georgiovden a Agrární lidový svaz. Tato koalice, která před volbami koketovala se spoluprací se stranou LIDER, získala jen 2,25 % odevzdaných hlasů a zůstala daleko za hranicí pěti procent. VMRO po volbách oznámila, že koalici opouští a do parlamentních voleb na počátku července již kandidovala sama. Žádný další subjekt již nepřekročil hranici jednoho procenta hlasů.