Liberálně konzervativní akademie - Cevro

Letošní volby do Evropského parlamentu byly ve Slovinsku první příležitostí k měření politických sil po loňských volbách do dolní komory národního parlamentu – Národního shromáždění (Državni sbor). Po loňských parlamentních volbách došlo k obměně vlády, kdy středopravicovou vládu složenou ze Slovinské demokratické strany (SDS, dříve Slovinská sociálnědemokratická strana) premiéra Janšy, rolnické Slovinské lidové strany (SNS), konzervativní formace Nové Slovinsko – Křesťansko-lidová strana (NSl–KSS) a seniorské Demokratické strany důchodců Slovinska (DeSuS), vystřídala vláda levého středu. Nejsilnější stranou v parlamentu i ve volbách se stala strana Sociální demokraté (SD, dříve postkomunistická Sjednocená kandidátka sociálních demokratů – ZLSD), kterou do voleb vedl evropský poslanec a předseda strany Borut Pahor. SD se již před volbami spojila do neformální koalice se dvěma liberálními subjekty – Liberální demokracií Slovinska (LDS) a od ní odštěpené strany Opravdu (slovinsky Zares). Tyto tři strany levého středu předstihly ve volbách pravici, spojily se do vládní koalice s důchodci ze strany DeSuS a Borut Pahor se stal premiérem.

I letošní volby do EP slibovaly těsný souboj dvou bloků a soupeření o pozici nejsilnější strany – loni dělilo vítěznou SD od Janšovy SDS jen jedno procento. I průzkumy před volbami věstily těsný souboj SD a SDS. Voliči ovšem nakonec rozdali karty trochu jinak. Opoziční Slovinská demokratická strana vyhrála evropské volby s nečekaným náskokem, když ji podpořilo 26,92 % voličů. SDS to přineslo dva mandáty. Jeden obsadil lídr kandidátky a dlouholetý zahraniční tajemník strany Milan Zver, druhý dosavadní poslankyně EP Romana Jorda-Cizelj.

Hluboký propad proti volbám do národního parlamentu zaznamenali Sociální demokraté premiéra Pahora. Ti získali jen 18,45 % hlasů a od vítězné SDS je dělilo celých 12,5 % hlasů. Volební systém ale SD přinesl stejné dva mandáty jako mnohem silnější SDS. SD do EP překvapivě vysílá dva nestraníky. Lídrem kandidátky byl bývalý ministr zahraničí za LDS a dnes nestraník stojící deset let mimo aktivní politiku Zoran Thaler. Dvojkou se stala – stejně jako v případě Thalera na přání předsedy strany Pahora – osmadvacetiletá zpravodajka slovinské veřejnoprávní televize RTV Tanja Fajonová. Ve straně nebyla nominace dvou nestraníků přijata s nadšením, část straníků dokonce organizovala preferenční kampaň, která by do EP vykřížkovala některého „stranického“ kandidáta.

Jen těsně za SD skončila mimoparlamentní strana Nové Slovinsko – Křesťanská lidová strana. Konzervativci z NSl–KLS loni vypadli nejenom z vlády, ale i z parlamentu. Jejich kandidátku opět vedl Lojze Peterle – jeden za zakladatelů strany a první demokratický premiér Slovinska v roce 1990. Peterle se svou stranou před pěti lety vyhrál první slovinské volby do EP a i letos odešel z volebního klání s velkým úspěchem. 26,33 % hlasů a mandát pro Peterleho oživily NSl–KLS a vrátil ji mezi relevantní strany.

Po jednom mandátů získaly dvě koaliční liberální strany LDS (11,52 % hlasů) a Zares (9,82 %). Jejich mandáty obsadili bývalý ministr obrany a současný poslanec EP Jelko Kacin (LDS) a bývalý jugoslávský a později slovinský velvyslanec a krátce i ministr zahraničí Ivo Vajgl (Zares). Vzhledem k tomu, že také poslanec za NSl–KLS Lojze Peterle byl v minulosti ministrem zahraničí, zasednou mezi sedmi slovinskými poslanci EP hned tři muži s touto ministerskou zkušeností.

Do EP se nedostaly seniorská koaliční strana DeSUS (7,18 %), opoziční rolnická Slovinská lidová strana (SLS, 3,6 %) ani nacionalistická Slovinská národní strana (SNS, 2,88 %). Zopakovaly tak svůj propad z prvních evropských voleb roku 2004.

SDS a NSl–KLS míří do frakce EPP, kde bude mít Slovinsko tři reprezentanty, SD do socialistické frakce PES (dva mandáty), LDS a Zares do liberální frakce ALDE (jádrem frakce je liberální eurostrana ELDR), kde budou také dva zástupci Slovinska.

Tématem po volbách je ve Slovinsku také tzv. fantomský mandát, ten by zemi připadl po případném schválení Lisabonské smlouvy, jež dává Slovinsku osm mandátů v EP. Osmý mandát by podle výsledků voleb získala opoziční SDS. Tím by se mandáty koalice a opozice vyrovnaly…