Liberálně konzervativní akademie - Cevro

Nejvíce hlasů v druhých estonských volbách do Evropského parlamentu získala Strana středu (KESK), která ve volbách v Estonsku často vyhrává, ale stejně často jí chybí koaliční partneři, aby svůj úspěch přetavila do účasti ve vládě. I nyní je levicově populistická strana, která získává podporu zejména od venkovských voličů a estonských občanů ruské národnosti, v opozici. Do voleb stranu vedl její lídr a současný primátor Tallinnu Edgar Savisaar. Strana získala 26 % hlasů, což ji opravňuje obsadit dvě křesla v EP, tedy o jedno více než dosud.

Dáma má přednost

Krome E. Savisaara by měl do štrasburského sněmu znovu nastoupit i dosavadní jediný poslanec strany v EP Siiri Oviir. Očekává se ovšem, že Savisaar se mandátu vzdá a na jeho místo nastoupí třetí v pořadí Vilja Savisaar. Shoda jmen není náhodná. Vilja je třetí manželkou talinského primátora a současnou poslankyní estonského parlamentu. V minulosti již v estonském parlamentu zasedala, a to paradoxně za Nezávislou monarchistickou stranu, kterou Estonci zvolili do parlamentu na počátku 90. let.

V EP patří Strana středu k frakci ALDE a je členskou celoevropské liberální strany ELDR.

Moderátor a syn bývalého premiéra předčil strany

Opravdovou bombou estonských voleb se stal úspěch jednoho z nezávislých kandidátů. Novinář, moderátor a ředitel Estonského vojenského muzea Indrek Tarand získal v souboji se zavedenými stranami téměř přesně čtvrtinu hlasů a jen o 569 hlasů prohrál v celostátním měřítku se Stranou středu (v absolutních číslech v poměru 103 571 hlasů pro KESK a 120 502 pro Taranda). V řadě částí země Tarand dokonce volby vyhrál. Jednalo se hlavně o oblasti s etnicky estonským obyvatelstvem bez silné ruské menšiny. Jméno Tarand není znalcům estonské politiky cizí. Indrek je synem bývalého estonského premiéra z let 1994 a 1995 Andrese Taranda. Indrek dosud působil jako novinář a proslavil se i jako moderátor televizních show. Podle politologů si připsal zejména hlasy zklamaných voličů středopravicové koalice premiéra Ansipa, kteří ale zároveň nechtějí podpořit populistickou politiku E. Savisaara a jeho strany.

Volby ve stínu vládní krize

Volby do EP v zemi částečně zastínila vládní krize. Premiér Ansip, který vede koalici jeho liberální Reformní strany, konzervativního Svazu Vlast a Res Publica a středové Sociálnědemokratické strany, se rozhodl skončit spolupráci se sociálními demokraty a usiluje o jejich nahrazení ve vládě agrární stranou Lidový svaz.

Nejvíce hlasů nakonec z vládních stran získala premiérova Reformní strana (v EP v ALDE a ELDR), která obdržela 15 %. To jí vyneslo jediný mandát, který obsadí místopředsedkyně estonského parlamentu, Parlamentního shromáždění rady Evropy a Evropské liberální demokratické a refomní strany (ELDR) Kristina Ojuland.

Jeden ze zbylých dvou mandátů připadne vítězům voleb z roku 2004 – sociálním demokratům. Ti klesli ze tří mandátů a 26 % hlasů na jediné křeslo a 8,7 % hlasů. Důvod je jasný: již za ně nekandidoval populární lídr z roku 2004 Toomas Hendrik Ilves, který EP opustil, když byl zvolen estonským prezidentem. Mandát by za sociální demokraty (v EP v PES) měl získat ministr finací Ivari Padar, ale jeho „přestup“ do Štrasburku zatím není jistý, neboť závisí na tom, jak skončí vládní krize.

Šestý mandát obdrží Svaz Vlast a Respublica, který vznikl v průběhu funkčního období EP spojením konzervativní strany Vlast a středopravicového subjektu Res Publica. Obě strany obhajovaly jediný mandát v EP, který minule získal pro stranu Vlast Tune Kelam. Ten ho nyní i obhájil, když sjednocená strana získala 12,2 % hlasů. Strana patří v Evropském parlamentu k evropským lidovcům.

Bez mandátu skončily strana Zelených, čekatel na vstup do vlády Lidový svaz i strana ruské menšiny.

Letošní estonské volby se vyznačovaly ještě jednou zvláštností, kterou se stal vzestup volební účasti o sedmnáct procent na 43,9 %. Tím Estonci předčili i celoevropský průměr.