Polsko: „Irlandizace“ pokračuje
Po polských parlamentních volbách v letech 2006 a 2008 se u našich severních sousedů začalo mluvit o „irlandizaci“ politiky. Tento pojem označuje situaci, kdy podobně jako v Irsku jsou dvě největší politické strany v zemi pravicové a levice je až třetí, a to s velkým odstupem. To, že tento irský systém v Polsku trvá, potvrdily letošní volby do EP.
Jasným vítězem se stala pravicová Občanská platforma (PO) premiéra Donalda Tuska, kterou volilo 44 procent zúčastněných voličů. Platforma se tím zařadila na třetí místo v pořadí stran s nejvyšším ziskem ve všech zemích EU. Platforma díky tomu obsadí celou polovinu z padesáti polských mandátů. Kdyby se zisk Platformy přepočítal podle volebního systému do Sejmu, mohla by vládnout sama.
Syn prezidenta, jmenovec premiéra
Volební systém do EP vychází ze stejného principu, kdy voliči volí konkrétního kandidáta a teprve jeho prostřednictvím jeho stranu. To umožňuje dobře měřit popularitu jednotlivých kandidátů. Mezi kandidáty PO i všech stran v tomto ohledu nejlépe uspěl bývalý premiér, úřadující evropský poslanec a již před volbami horký kandidát na předsedu EP Jerzy Buzek, kterého ve Slezsku volilo 42 % voličů platformy, což v absolutním čísle znamenalo 400 tisíc hlasů. Podobně úspěšná byla i úřadující polská komisařka pro regionální rozvoj Danuta Hübnerová, která získala ve Varšavě podporu 36 % voličů platformy. Hübnerová byla nominovaná do Evropské komise jako nezávislá ještě socialistickou vládou, později se sblížila s Platformou a dokonce pomýšlela na prodloužení mandátu v Komisi. Zvažovala, že mandát v EP nepřijme, ale ještě před volbami bylo oznámeno, že komisařem bude za Polsko jiný kandidát.
Dalším kandidátům pomohlo jméno. V Gdaňsku byl zvolen do EP z posledního místa kandidátky PO Jaroslav Wałęsa, syn prvního demokratického prezidenta země po konci komunistického režimu Lecha Wałęsy.
Paradoxní je případ kandidáta opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS) Bogdana Kazimierza Marcinkiewicze. Toho voliči „vykřížkovali“ do Evropského parlamentu z devátého místa na slezské kandidátce. U neznámého nováčka v politice by to mohlo překvapit , ale vysvětlení je jednoduché. Bývalý premiér za vlády PiS se jmenoval Kazimierz Marcinkiewicz.
PiS – „není to špatné“
Slovy „není to špatné“ okomentoval výsledek strany Právo a spravedlnost její předseda a bývalý premiér Jaroslav Kaczyński. Strana, k níž se hlásí i současný prezident země Lech Kaczyński, si oproti roku 2004 polepšila, když získala 27,4 % hlasů a patnáct mandátů. Dokázala dokonce porazit suverénní Platformu na jihu země a mezi seniory. Na PO ovšem strana stále ztrácí téměř 20 %, což je na bývalého lídra politické scény poměrně velký odstup.
PiS v EP dosud patřil k frakci Unie pro Evropu národů (UEN), kterou ale nyní opustil, aby vytvořil s ODS a britskými konzervativci novou frakci Evropští konzervativci a reformisté (ECR).
Levice v krizi
V neveselé situaci zůstává levicové Spojenectví demokratické levice (SLD) – nejsilnější polská levicová strana. SLD získala jen 12 % hlasů a bude ji ve frakci Strany evropských socialistů reprezentovat sedm poslanců. Je to sice o dva více než po volbách 2007, ale například fakt, že bývalý předseda SLD W. Olejniczak se jen těsně dostal do EP z varšavské kandidátky Spojenectví, dokazuje, že SLD má daleko ke straně, která by zásadně ovlivňovala politiku v Polsku. Politiky SLD může těšit snad jen fakt, že propadla Dohoda pro budoucnost, v níž se spojily dvě vlny odpadlíků od SLD (druhou vedl dosavadní evropský poslanec za SLD D. Rosami) s Demokraty.pl (pozůstatek kdysi mocné Unie svobody – UW) a se Zelenými. Jejich koalice získala jen 2,5 procenta a žádné křeslo.
Lidovci stále ve hře
Jako čtvrtí se do EP dostali polští lidovci. Polská lidová strana (PSL) se profiluje tradičně jako agrární strana, reprezentující polský venkov. Aktuálně hraje roli menšího partnera v koaliční vládě s PO. Obě strany spojuje členství v Evropské lidové straně (EPP). Lidovce letos volilo sedm procent voličů (o půl procenta více než minule), což jim vzhledem k rozdělování mandátů na úrovni obvodů přineslo jen tři mandáty (o jeden méně než posledně).
Neuspěly euroskeptické strany Pravice republiky (1,95 %), Sebeobrana (1,46 %) a Libertas Polsko (1,14 %), které dokonce podpořil bývalý prezident Lech Wałęsa.
