Irsko: Libertas – nenarozené dítě evropských voleb
Irové letos volili o jednoho evropského poslance méně než před pěti lety. Mandát byl ubrán v obvodě, který tvoří irské hlavní město Dublin. To slibovalo pro tento obvod velmi napínavý volební souboj, protože tradičně je baštou menších stran, které nemají šanci získat mandát jinde než právě tady. Pro ně bylo ubrání čtvrtého mandátu výzvou k pokusu o udržení pozic v EP.
V irské politice byly volby do EP zastíněny komunálními volbami a dvojicí doplňovacích voleb do národního parlamentu. Irové čekali zejména na to, zda se ve spojených volbách odrazí výsledky průzkumů veřejného mínění, které již měsíce ukazují náskok opoziční středopravicové strany Fine Gael (Irský kmen – FG) před vládní stranou Fiánna Fail (Vojáci osudu – FF). To by nebylo nijak převratné v řadě jiných zemí, v Irsku ale platí, že FF zatím byla nejsilnější parlamentní stranou ve všech národních volbách od svého založení. FG sice již několikrát vládla, ale vždy v koalici, kdy se menší strany spojily proti volebnímu vítězi (FF). Nyní se zdá, že by FG mohla tuto tradici v nejbližších parlamentních volbách prolomit. Lídr FG Enda Kenny je k tomuto cíli po pátečních volbách velmi blízko. Jeho strana s náskokem několika procent vyhrála komunální volby a zvítězila v jednom z dublinských obvodů v doplňovacích volbách do národního parlamentu (v druhém vyhrál nezávislý kandidát).
Úspěch FG se odrazil i v evropských volbách, kde získala nejvíce z dvanácti irských mandátů – čtyři, a v počtu prvních preferencí i počtu mandátu porazila svého hlavního rivala z FF. Druhým jednoznačným vítězem irských voleb je Labouristická strana (LP). Tato sociálnědemokratická strana hrála v Irsku tradičně roli „třetího vzadu“ a získávala volební výsledek, který se vyznačoval velkým odstupem od obou pravicových stran – FF a FG. Irští labouristé jsou ale zřejmě jednou z mála socialistických stran v Evropě, kterým ekonomická krize pomáhá k voličskému vzestupu. V některých ukazatelích se dokonce v těchto volbách labouristé začali dotahovat na FF. Uveden může být například fakt, že labouristé nakonec získali stejný počet mandátů v EP jako FF.
Naopak FF zůstává v krizi po odchodu premiéra B. Aherna, který musel rezignovat kvůli finanční aféře. Jeho nástupce v roli premiéra a šéfa FF Brian Cowen si od nástupu do funkce také velkou popularitu nezískal.
Dublin – tuhý boj s překvapivým koncem
V Dublinu se naplnil scénář, který předpokládal vyrovnaný souboj s otevřeným koncem. Jako první byl zvolen dosavadní poslanec za FG Gay Mitchell, který stejně jako před pěti lety získal v hlavním městě nejvíce prvních preferencí. Jeho pozice favorita se potvrdila, zajímavé ale je, že zatímco před pěti lety byl zvolen již v prvním kole sčítání, letos až ve čtvrtém. Podobně dopadl i další stávající poslanec EP – labourista Proinsias de Rossa (v minulosti šéf nalevo od labouristů stojící Demokratické levice a Dělnické strany). I on měl na druhém místě v počtu prvních preferencí velký náskok před ostatními, ale i tak musel čekat až na šesté kolo sčítání (minule zvolen v pátém). O posledním, třetím mandátu se rozhodlo až v závěrečném sedmém kole sčítání. O kolo dříve vypadla stávající poslankyně za levicově nacionalistickou Sinn Féin (SF; historicky první člen EP za tuto stranu z Irské republiky) – Mary Lou McDonaldová. A právě přerozdělení jejích hlasů rozhodlo v sedmém kole souboj mezi poslancem EP za FF Eoinem Ryanem a šéfem levicové Socialistické strany (SP) Joem Higginsem. Přirozená blízkost SF a SP rozhodla o vítězství Higginse a vládní strana ztratila zastoupení mezi evropskými poslanci z hlavního města, a to poprvé od roku 1979.
Severozápad – Ganley mimo hru
Neméně sledovaný byl duel v obvodě Severozápad. Tam mu atraktivitu přidal zejména odpůrce Lisabonské smlouvy, podnikatel a zakladatel celoevropského hnutí Libertas Declan Ganley, který zde chtěl zahájit vítězné tažení hnutí Evropou. Mandáty obhajovala v obvodě silná trojice kandidátů: úřadující poslanec za FG Jim Higgins, na post držený FF nově nominovaný Pat „The Cope“ Gallagher a nezávislá poslankyně EP Marian Harkinová, která se těší podpoře místní občanské společnosti a v EP patří k liberální frakci ALDE. Po sečtení prvních preferencí se hlavní kandidáti na čele seřadili v pořadí Harkinová, Gallagher, Higgins a s malým odstupem Ganley. Vyrovnané zápolení trvalo až do posledního sedmého kola sčítání, kde první tři byli zvoleni, a to s minimálními rozdíly mezi nimi, zatímco odstup Ganleyho od vítězné trojice se výrazně zvětšil. Ganley požádal o přepočet hlasů a po tom, co ten ukázal ještě horší výsledek, uznal porážku a oznámil, že odchází z politiky. Jaký bude osud jím založeného celoevropského hnutí Libertas, nechal otevřené. Vzhledem k tomu, že Libertas získal v celé Evropě jediný mandát (ve Francii), zdá se celý ambiciózně nastartovaný a Ganleyem bohatě sponzorovaný podnik mrtvý.
Jih – Sinnottová končí v EP
V obvodě Jih obhájil svou pozici jednoho z nejpopulárnějších irských poslanců Brian Crowley, který dosud za FF spolupředsedal frakci Unie pro Evropu národů (UEN), do níž až do letošních voleb FF v EP patřila. Oslabení pozice FF i na jihu země se promítlo do skutečnosti, že Crowley byl letos zvolen až ve čtvrtém kole sčítání (minule v prvním). V šestém kole byl následně kandidát FG Sean Kelly, kterému se podařilo v přízni voličů předčít druhého kandidáta FG v obvodě stávajícího poslance EP Colma Burkeho – eliminovaného v pátém kole. Až osmé, poslední kolo rozhodlo, že třetím poslancem za obvod Jih se stane labourista Alan Kelly. V sedmém kole byla eliminována kandidátka Sinn Féin, což v posledním kole ještě zvýšilo rozdíl mezi Alanem Kellym a nezávislou poslankyní EP Kathy Sinnottovou (v EP v IndDem). Žádný z obou kandidátů ani v posledním kole nedosáhl na kvótu hlasů určenou ke zvolení, ale vyšší počet hlasů pro Kellyho rozhodl o skutečnosti, že K. Sinnotová v EP skončila.
Východ – nic nového
V obvodě, který je tvořen okolím hlavního města, byla již v prvním kole sčítání zvolena současná poslankyně EP za FG Mairead McGuinnessová. Naopak až v posledním kole sčítání byli zvoleni poslední dva kandidáti: poslanec EP za FF Liam Aylward a nově labouristka Nessa Childersová, kteří ale nedosáhli na kvótu. Labouristka Childersová „vzala“ mandát druhému kandidátovi FG J. P. Phelanovi, který na kandidátce FG nahradil populární, ale již nekandidující poslankyni EP Avril Doyleovou. FG v tomto obvodě jako v jediném ztratila jeden ze svých mandátů.
FF přestupuje k ELDR
FF byla dosud jedním z pilířů frakce Unie pro Evropu národů (UEN), kterou tvoří zejména méně proevropské strany z pravého spektra politického spektra. FF se od ostatních členských stran odlišovala v pozitivním pohledu na evropskou integraci. To tradičně vedlo k úvahám o přestupu FF do jiné frakce. Do EPP Vojáci osudu vstoupit nikdy nechtěli, protože k ní patří hlavní vnitropolitický rival FG a také kvůli nechuti sdílet jednu frakci v EP (jmenovitě EPP–ED) s britskými konzervativci, kteří nejsou v rámci nacionálně orientované FF příliš oblíbeni.
Už před volbami v roce 2004 FF uvažovala o připojení k evropským liberálům (ELDR), ale k tomuto kroku se definitivně rozhodla až letos. Ještě před volbami se po hlasování sjezdu strany a pozitivním rozhodnutí ELDR stala FF členskou liberální evropské organizace a po volbách zamíří do frakce ELDR i ALDE, bude-li obnovena.
FG zůstane v EPP i po volbách, stejně jako labouristé ve frakci PES a Marian Harkinová v ALDE (resp. ELDR). Jedinou otevřenou otázkou v tomto ohledu zůstává, kam zamíří nově zvolený poslanec Socialistické strany (SP) Joe Higgins. Pokud by vstoupil k socialistům do PES, mohla by každá ze tří největších frakcí v EP mít ve svém středu čtyřlístek Irů: EPP čtyři poslance FG, PES právě Higginse a tři irské labouristy a ALDE (resp. ELDR) tři poslance FF a Marian Harkinovou.