Liberálně konzervativní akademie - Cevro

Ve čtvrtek 21. května se konala na půdě vysoké školy CEVRO Institut vysoce aktuální debata. Tématem odborného semináře byla problematika života Romů a jejich soužití s většinovou společností. Pozvání na setkání přijala řada významných hostů z řad policie, státní správy či samosprávy.

Úvod setkání obstarala krátkým shrnutí historie života Romů na území České republiky odbornice na historii romského etnika Marie Najmanová. Uvedla, že holocaust přežilo pouze 10 % romského obyvatelstva, což na konci války znamenalo 500–600 osob, během éry komunismu však jejich počet narostl na 150–180 tisíc. Minulý režim také zpřetrhal přirozené vazby mezi Romy a jejich životní styl.

Gabriela Románková z Odboru bezpečnostní politiky Ministerstva vnitra uvedla, že policie postupně přechází v otázce romské otázky od represe k prevenci. Ta se týká zejména řešení bytové situace, dostatečných podnětů na trhu práce a vzdělávání.

Po ní vystoupil por. Jan Novák ze Služby kriminální policie a vyšetřování Policie ČR v Mostě, který se zaměřil na práci police. Ta je rozčleněna na dvou fází – v té první, probíhající v letech 2006–2007, byli policisté vzděláváni v tom, jak s Romy pracovat, a vznikaly také pilotní studie. V druhém období let 2008–2012 jsou policisté prakticky zdokonalováni, byly zřízeny týmy na regionální úrovni a započata spolupráce s občanskými sdruženími. Zároveň byli Romové vzděláváni například v otázce právního vědomí. Za největší problém své lokality označil Jan Novák drogovou závislost, prostituci a lichvu.

Lex Chomutov?

Samosprávu reprezentovala na konferenci známá primátorka Ivana Řápková z Chomutova, která se s romským problémem často potýkala. Jak však sama uvedla, problém v Chomutově není s Romy jako takovými, jako spíše s nepřizpůsobivými občany. Primátorka v úvodu připomněla základní problémové vlastnosti Chomutova – je zde vysoká nezaměstnanost (okolo 13 %), vysoká kriminalita a nízký stav vzdělanosti. Proto zde žijí sociálně slabší lidé.

Její město přistoupilo k mediálně atraktivnímu odebírání dávek dlužníkům, málo se však ví, že paralelně s represí funguje v severočeském městě i preventivní program Záchranný kruh, který sociálně slabým pomáhá vylepšit společenský status. „Toho dosahujeme prostřednictvím terénních pracovníků, kteří například lidi učí psát životopisy či získávat základní hygienické návyky,“ uvedla Řápková.

Posledním vystupujícím byla Jana Kosová z občanského sdružení Český západ, které působí v obci Dobrá Voda na Toužimsku v Karlovarském kraji, kde se s romskou problematikou také potýkají. Zástupkyně neziskové sféry představila konkrétní komunitní projekty, které pomohly Romům řešit zmíněné nešvary – tedy nezaměstnanost, vzdělání či kriminalitu.

Poté následovala diskuze, která se zaměřila na řešení praktických problémů soužití s romskou menšinou. Řada dotazů směřovala na primátorku Řápkovou, která musela odpovídat na řadu konkrétních dotazů na situaci v Chomutově. Nutno dodat, že obstála se ctí a její případ budiž inspirací, jak je také možné problematiku soužití s Romy, respektive sociálně nepřizpůsobivými, řešit. Tím tak do puntíku splnila cíl konference.

Konferenci pořádala Katedra aplikovaných disciplín vysoké školy CEVRO Institut. Téma „Život s Romy“ si vybrala nikoliv proto, že se opět stalo na čas horkým politickým tématem, ale proto, že problematika multikulturního soužití je aktuální stále, bez ohledu na současné způsoby řešení. Cyklus odborných seminářů začala právě soužitím s romskou menšinou a cílem bylo zjistit, jaký vliv má na dnešní situaci romská historie, tradice, životní styl, vztah ke vzdělání apod.